Stavebnictví

Jednou z možností úspor energie je využívání odpadního tepla spalin při spalování zemního plynu. Lze využít spalné a latentní teplo obsažené ve spalinách u klasických kotlů a při kondenzaci spalin.

Správné používání dřevěných exteriérových obkladů předpokládá znalost podmínek namáhání a specifických vlastností dřeva a materiálů na bázi dřeva.

Rozmanité požadavky dnešního trhu dávají prostor pro neméně rozmanitou a širokou škálu materiálů pro zastřešení. V praxi tak potkáváme exotické materiály jako recyklované plasty nebo různé vrstvené foliové střechy. Mezi stálé lídry oboru však patří klasické skládané krytiny, ale také krytiny plechové, které nyní představují vysoké procento realizovaných střech. I mezi plechovými krytinami jsou technologické, materiálové a užitné rozdíly. Jednou z velmi rozšířených je tradiční drážková (nebo chcete-li falcovaná) krytina v provedení s prefabrikovanou povrchovou úpravou polyesterovým lakem.

Při stavbě rodinného domu se většinou nevěnuje dostatečná pozornost způsobu vytápění a přípravě teplé vody. Stavebník je velmi často motivován snahou co nejvíce snížit pořizovací náklady celkové investice a to vede k návrhu zjednodušeného topného systému, bez ohledu na pozdější provozní náklady. Ty jsou však pro budoucího majitele rodinného domu jednoznačně nejvyšší položkou v jeho každoročních výdajích na provoz domu.

Vývoj skal je trvalým procesem, jehož přirozenou součástí jsou při překročení mezních posunů i pády a zřícení kamenů či bloků velikosti jednotek až desítek krychlových metrů. Každoročně je na území Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce zaznamenáno několik takových událostí. V zónách mimo ohrožení zdraví a majetku se přirozený vývoj skal nereguluje. Naopak v místech s osídlením nebo dopravními cestami je třeba mít vývoj pod kontrolou. K tomu slouží geotechnický monitoring vybraných objektů a na základě získaných a vyhodnocených dat pak návrhy a realizace sanačních opatření (obr. 1, 2). Při zjištěném ohrožení se volí optimální metoda obvykle mezi odstraněním ohrožené části masivu nebo její stabilizací (podezděním, přikotvením apod.).

V obecném pojetí chápeme korozi jako samovolně probíhající proces postupného rozrušování a znehodnocování materiálu vlivem chemických a fyzikálně-chemických faktorů v daném prostředí. Podmínky expozice jednotlivých materiálů a významnost ovlivňujících činitelů se ovšem výrazně liší.

Halové stavby s ocelovou nosnou kostrou se donedávna používaly především pro různé oblasti průmyslu. Týkalo se to jednopodlažních, jednolodních nebo vícelodních hal s mostovými jeřáby. Pro sportovní a společenská setkání se však v posledních desetiletích stále častěji stavějí víceúčelové haly.

Solární elektrárna s instalovaným výkonem 528 kW, která se nachází v Hustopečích na Brněnsku, zahájila výrobu elektřiny a dodávku do distribuční sítě. Tím byla dokončena první etapa projektu skupiny J&T v této lokalitě. V příštím roce zde J&T plánuje uvést do provozu další solární elektrárnu s kapacitou zhruba 600 kW.

Stěny se podobně jako v předešlých tisíciletích nejčastěji vytvářejí z maloformátových předem vyrobených zdicích prvků nebo z přírodního kamene, které se spojují do zdí. Stěny beze spár, porovnatelné s prastarými stavbami z nepálené hlíny, se v současnosti stavějí v podobě betonových konstrukcí. Kromě toho se stěny zhotovují kombinováním různých materiálů (beton nebo keramika se dřevem, sklem, plastem), především však v kombinaci s tepelněizolačními materiály. V rámci struktury stavby si stabilita stavebního objektu může vyžádat vytvoření nosných anebo ztužujících stěn. Nenosné stěny slouží jen k rozdělení místností nebo tvoří výplň mezi nosnými prvky například skeletových konstrukcí.

Nové systémy vytápění se pyšní vylepšenými technickými vlastnostmi, kvalitním designem, nápaditými tvary a úspornými režimy. Jsou příležitostí pro soukromé i veřejné investory. Potvrzuje to v rozhovoru Martin Kniha, ředitel společnosti Licon Heat, s. r. o., a předesílá, že odpověď na všechny otázky se skrývá v ekonomice provozu.

Celkové zatížení objektu se přenáší prostřednictvím nosných stěn a sloupů do základových konstrukcí. Úlohou základů je bezpečně přenést stálé i příležitostné zatížení do základové půdy. Aby byly základy navrženy spolehlivě a zabezpečily stabilitu stavby, je zapotřebí znát velikost zatížení a vlastnosti základové půdy. Skladba horninového prostředí musí být známá už při projektování a před samotným výkopem stavební jámy. Nejdůležitější vlastnosti zemin v tomto případě je únosnost půdy, stlačitelnost a vliv podzemní vody.

Měření odolnosti povrchu podlah je možné provádět několika různými metodami, které jsou popsány v příslušných normách. Většina těchto metod však umožňuje měření pouze na laboratorních vzorcích, které ne vždy odpovídají reálnému stavu podlahy.

Podlahové konstrukce velmi často budí dojem, že jejich návrh a provedení jsou relativně jednoduché. Zkušenosti z realizací a z posudků vzniklých vad a poruch však svědčí o opaku.

V současnosti se s cílem snížení tepelných ztrát a šetření finančních prostředků potřebných na vytápění nebo chlazení daného objektu stále častěji přistupuje k zateplování jednotlivých stavebních konstrukcí. Na celkové energetické bilanci stavby se ve velké míře podílejí i konstrukce šikmých a plochých střech. Mnoho střešních plášťů však nesplňuje tepelněizolační požadavky, protože jejich správnou funkci narušily chyby způsobené v určité fázi návrhu, přípravy nebo aplikace. Zanedbání byť jen drobné chyby může časem přerůst až do poruchy způsobující havarijní stav konstrukce.

Tepelná čerpadla jsou rozšířena hlavně ve skandinávských zemích. V Čechách jsou podle statistik součástí každé desáté novostavby. Hlavním důvodem nákupu je úspora energie. Realizací každým dnem přibývá a je nepopiratelné, že tepelná čerpadla budou v následujících letech zcela jistě patřit mezi důležité formy vytápění, šetrné k životnímu prostředí i k provozním nákladům. V rozhovoru to potvrzuje i Marek Bláha, ředitel společnosti Tepelná čerpadla IVT.