Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně

27. května 2009

Partneři sekce:

V roce 1985 byl v ES zahájen proces sjednocení postupů při hodnocení výrobků. Aby mohly být výrobky takto jednotně hodnoceny, je zapotřebí znát jejich vlastnosti a jejich klasifikaci, která bude využívána v dalším procesu hodnocení výrobků. Jedním z požadavků na hodnocení stavebních výrobků je požadavek požární bezpečnosti.

Požární zkoušky se dělí na zkoušky požární odolnosti stavebních konstrukcí a zkoušky reakce stavebních výrobků na oheň. Výsledky zkoušek platí však pouze pro zkušební vzorek, a proto se v rámci hodnocení výrobků provádí časově omezená klasifikace s využitím výsledků zkoušky a vymezením přímé aplikace v souladu s ustanoveními zkušebních norem. Platí však zásada, že klasifikace je vztažena k danému výrobku v jeho konečné aplikaci. Proto, s ohledem na omezené možnosti přímé aplikace, je možné provádět rozšířené aplikace na základě připravovaných evropských norem.

Legislativa EU pro stavební výrobky
Nový přístup k technické normalizaci a harmonizaci
V roce 1985 vznikl na základě usnesení Rady č. 85/C 136/01 v ES tzv. nový přístup k technické harmonizaci a normalizaci. Jeho základní podstatou bylo omezit požadavky směrnic ES týkajících se výrobků pouze na bezpečnost, ochranu zdraví, majetku a životního prostředí. Na tomto principu se začaly zpracovávat i směrnice nového přístupu.

Na nový přístup navázal v prosinci 1989 tzv. globální přístup k posuzování shody, který stanovil obecné principy a postupy (usnesení Rady 90/C 10/01 z 21. prosince 1989). Podrobnosti o těchto postupech obsahuje rozhodnutí Rady 93/465/EHS ze dne 22. června 1993 o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a pravidlech pro přidělování označení CE. U označení CE nejde o značku jakosti, ta je určena kontrolním orgánům a musí být uváděna, pokud to směrnice vyžaduje. Jestliže se ke zkouškám připojila i třetí strana – notifikovaný orgán, připojuje se k označení CE i identifikační číslo tohoto notifikovaného orgánu. Směrnice 93/68/EHS doplnila všechny do té doby vydané směrnice nového přístupu ustanoveními o povinnosti prokazovat shodu podle stanovených modulů a povinnosti označovat výrobky označením CE při jejich umísťování na trh EU. Směrnice nového přístupu tvoří základ pro národní předpisy a jsou závaznými dokumenty. V současné době jich existuje 28 a patří sem i směrnice vztahující se na stavební výrobky.

Směrnice 89/106/EHS (Construction Product Directive – CPD)
Směrnice Rady 89/106/EHS z 21. 12. 1988 o sjednocení právních předpisů členských států v oblasti stavebních výrobků (dále CPD) (změněna směrnicí Rady 93/68/EHS) patří mezi směrnice nového přístupu. V souladu s novým přístupem k technické harmonizaci a normám se předpokládá, že výrobky vyhovují základním požadavkům směrnice, jestliže splňují požadavky technických specifikací harmonizovaných se směrnicí, která:

představuje regulovanou oblast veřejného zájmu;
upravuje uvádění výrobků na trh a volný pohyb zboží;
definuje šest základních požadavků na stavby:

mechanická odolnost a stabilita,

požární bezpečnost,

hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí,

bezpečnost při užívání,

ochrana proti hluku,

úspora energie a ochrana tepla.

Předpoklad shody výrobku se základními požadavky směrnice může být naplněn buď splněním požadavků harmonizované evropské normy, nebo jiným technickým řešením, pokud je výrobce schopen prokázat splnění požadavků směrnice. Výrobek, pro který není zpracována harmonizovaná evropská norma, ale patří při tom do skupiny výrobků, které podle rozhodnutí Komise významně ovlivňují plnění požadavků směrnice CPD a jsou pro tento výrobek zpracovány řídicí pokyny ETAG, podléhá evropskému technickému schválení, musí nést označení shody, jestliže je uváděn na trh v Evropské unii.

Ve srovnání s ostatními směrnicemi nového přístupu se směrnice o stavebních výrobcích odlišuje v několika bodech:

Základní požadavky směrnice se nevztahují na výrobky samotné, ale jsou zaměřeny na konečný výrobek, kterým je stavba jako celek. Základní požadavky jsou pak podrobně transformovány do požadavků na výrobky a části staveb a na jejich vlastnosti či charakteristiky pomocí Interpretačních dokumentů k základním požadavkům směrnice.
Působnost směrnice je velmi rozsáhlá. Ve smyslu směrnice se stavebním výrobkem rozumí „každý výrobek vyrobený pro trvalé zabudování do pozemních i inženýrských staveb“. Tato definice přitom zahrnuje materiály, výrobky a prvky stavebních konstrukcí, instalace a jejich součásti, pokud jsou jako takové uvedeny na trh.
Směrnice blíže nespecifikuje rozsah výrobků, na které se vztahuje, a to ani negativním vymezením; předpokládaný seznam výrobků, které z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti nejsou podstatné, nebyl vyhotoven – ukázalo se totiž, že je velmi obtížné tuto skutečnost dokázat. Působnost směrnice podrobněji vymezují výše uvedené nezávazné Interpretační dokumenty a v současné době se tak přesněji děje prostřednictvím postupně vydávaných rozhodnutí Komise o postupu prokazování shody jednotlivých skupin stavebních výrobků. Směrnice a její prováděcí předpisy představují poměrně rozsáhlý legislativní soubor.
Ve směrnici CPD se jako v jediné ze směrnic nového přístupu zavádí institut evropských technických schválení jako technická specifikace pro případy, kdy neexistují harmonizované (popř. uznané) národní technické normy nebo se s nimi v nejbližší době – většinou u minoritních skupin výrobků – nepočítá.

Harmonizované technické specifikace
Stavební výrobky mohou nést označení shody CE a být uvedeny na jednotný trh pouze tehdy, jsou-li v souladu s harmonizovanými technickými specifikacemi, takže uplatnění směrnice je na existenci těchto specifikací závislé. Technické specifikace vznikají takto: V první fázi se vychází z interpretačních dokumentů k CPD.

Dalšímu rozpracování těchto požadavků na jednotlivé skupiny stavebních výrobků předchází rozhodnutích Komise o postupech prokazování shody pro určitou skupinu výrobků. Rozhodnutí Komise jsou pak podkladem pro udělení mandátů Komise evropským normalizačním orgánům CEN/CENELEC k vypracování harmonizovaných evropských norem nebo pro udělení mandátů Evropské organizaci pro technické schvalování EOTA k vypracování tzv. řídicích pokynů (metodik) pro evropská technická schválení (ETAG).

Interpretační dokumenty
Obecné požadavky uvedené ve směrnici 89/106/EHS jsou podrobně specifikovány v šesti interpretačních dokumentech (dále ID) a publikovány ve sdělení Komise 94/C 62/01 ke směrnici Rady 89/106/EHS.

Základní funkcí interpretačních dokumentů je:

harmonizovat základní technické koncepce,
uvádět třídy nebo stupně pro klasifikaci výrobků,
určovat vztahy mezi třídami nebo stupni a technickými osvědčeními.

Definice základního požadavku požární bezpečnosti stanovuje, že stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možné:

po určitou dobu zachovat nosnost konstrukce,
uvnitř stavby omezit vznik a šíření ohně a kouře,
omezit šíření požáru na sousední stavby,
evakuovat uživatele stavby nebo je jiným způsobem zachránit,
zajistit bezpečnost záchranných jednotek.

Požární bezpečnost se zajišťuje řadou vzájemně souvisejících opatření týkajících se zejména projektování a návrhu stavby, provedení stavby a potřebné údržby a dále ověřením vlastností ukazatelů charakteristik použitých stavebních výrobků.

Interpretační dokument ID2 podrobně rozebírá odpovídající charakteristiky výrobků, které mohou být významné pro základní požadavek z hlediska zatížení a tepelné expozice (normová teplotní křivka, konstantní teplota apod.), jejich funkčních kritérií (nosnost, celistvost, izolace apod.) a klasifikace.

Výrobky jsou tříděny podle předmětu požadavků takto:

reakce na oheň,
střechy,
požární odolnost,
technická zařízení,
požární detekce a poplach,
potlačení požáru,
řízení kouře,
únik osob,
hasicí zařízení.

Rozhodnutí Komise
K provedení směrnice Rady 89/106/EHS přijímá Komise rozhodnutí. Rozhodnutí Komise se nepřejímají do právního řádu ČR, neboť mají přímý právní účinek v členských státech EU. Tato rozhodnutí Komise se týkají třech následujících oblastí:

1. Rozhodnutí Komise pro evropská technická schválení
Evropské technické schválení (European Technical Approval) je harmonizovanou technickou specifikací v souladu se směrnicí Rady 89/106/EHS. Jde o stanovení požadavků na technické hodnocení vhodnosti výrobku k určenému použití založené na splnění základních požadavků na stavby, do kterých je výrobek zabudován. Tato rozhodnutí slouží pro vypracování harmonizovaných technických výrobkových norem, řídicích pokynů ETAG a evropských technických schválení bez řídicího pokynu.

2. Rozhodnutí Komise pro požárnětechnické charakteristiky
Tato rozhodnutí Komise pro požárnětechnické charakteristiky, která zavádějí třídy požadavků na stavební výrobky z hlediska požární bezpečnosti, jsou založena na uplatňování regulačních tříd (reakce na oheň a požární odolnost) v jednotlivých skupinách stavebních výrobků. Lze je rozdělit na:

klasifikační – technické požadavky při klasifikaci výrobků do tříd,
hodnotová – třídy konkrétních výrobků bez nutnosti dalšího zkoušení,
zkušební – popisující podmínky zkoušek (např. jednotlivě hořícího předmětu – SBI).

3. Rozhodnutí Komise o postupech prokazování shody stavebních výrobků
Tato rozhodnutí Komise vymezují působnost směrnice o stavebních výrobcích. Stanovují postupy prokazování shody pro jednotlivé skupiny výrobků, a to na základě čl. 20 odst. 2 směrnice Rady 89/106/EHS. Tato rozhodnutí slouží pro stanovení evropských technických postupů prokazování shody, přičemž stanovují pro konkrétní výrobky a jejich zamýšlené použití jejich úrovně nebo třídy a systém prokazování shody (1, 1+, 2, 2+, 3, 4).

Pokyny pro výklad některých ustanovení této směrnice a pro zjednodušení jejího uplatňování vydává Stálý výbor pro stavebnictví z pověření Komise pokyny ke směrnici Rady 89/106/EHS:

pokyn A: Jmenování schválených orgánů v oblasti směrnice pro stavební výrobky
pokyn B: Definování výrobní kontroly v technických specifikacích pro stavební výrobky
pokyn C: Význam termínů sestavy a systémy v oblasti směrnice pro stavební výrobky
pokyn D: Označení CE podle směrnice pro stavební výrobky
pokyn E: Úrovně a třídy ve směrnici o stavebních výrobcích
pokyn F: Trvanlivost a směrnice o stavebních výrobcích
pokyn G: Evropský klasifikační systém pro reakci stavebních výrobků na oheň
pokyn H: Harmonizovaný přístup k nebezpečným látkám podléhajícím směrnici o stavebních výrobcích
pokyn I: Uplatňování čl. 4 odst. 4 směrnice o stavebních výrobcích
pokyn J: Přechodné režimy v rámci směrnice o stavebních výrobcích
pokyn K: Systémy prokazování shody a úloha a úkoly notifikovaných osob v oblasti směrnice o stavebních výrobcích
pokyn L: Uplatňování a používání eurokódů
pokyn M: Posuzování shody podle CPD: Počáteční zkouška typu a systém řízení výroby (v přípravě)

Nařízení a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady
Evropská komise předložila návrh na zrušení směrnice Rady 89/106/EHS týkající se stavebních výrobků, která v současné době již nevyhovuje plně požadavkům v dané oblasti, a navrhla nahradit ji nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanovují harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Nařízení v rámci revize nového přístupu harmonizuje aktivity týkající se akreditace a dozoru nad trhem. Rozhodnutí zavádí společné principy do komunitární legislativy, která harmonizuje uvádění výrobků na trh, tj. postupy posuzování shody obecné zásady označení CE a podmínky jeho připojování, povinnosti ekonomických subjektů (výrobci, dovozci, distributoři), ochranné postupy a opatření a notifikace třetích osob provádějících posuzování shody. Účinnost obou dokumentů by měla nastat od 1. 1. 2010.

Ing. Roman Zoufal, CSc.
Ilustrační foto: archiv vydavatelství

Autor je předsedou technické normalizační komise č. 27 (požární bezpečnost staveb) a poradce ředitele společnosti PAVUS, a. s.

Text vznikl jako součást projektu Nová řešení pro požární ochranu stropů iniciovaného společností Rigips, s. r. o.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.