Nezbytnost metody řízení rizik pro optimální přípravu a provedení každé větší inženýrské stavby není potřebné zvlášť zdůrazňovat. Věnujme se proto alespoň stručně zásadám této metody a poněkud podrobněji prezentujme podmínky pro úspěšné a účinné použití základních článků metody řízení rizik. Těmi jsou v případě inženýrských staveb geotechnický průzkum a monitoring. Krátké shrnutí závěrů z havárií velkých inženýrských staveb, k nimž došlo ve světě v nedávné minulosti, poslouží jako návod k vyvarování se chyb i na našich stavbách.
Stavebnictví
Jedním z největších dědictví z období socializmu jsou panelové domy se všemi jejich nedokonalostmi. Ty vyplouvají s postupujícím časem stále výrazněji na povrch. K závažnějším vadám patří statické poruchy lodžií a balkonů. Diagnostika a včasná sanace může zabránit jejich postupné degradaci.
Na území České republiky je v současné době provozováno přibližně 40 000 km stokových sítí. Čištění je součástí jejich každodenní údržby a provozu, je nutné ho provádět před každým průzkumem a sanačními pracemi. Průzkum je realizován ve většině případů jako kamerový, a to buď kamerovým vozíkem u neprůlezných profilů, nebo pracovníky s kamerou u průlezných profilů. Na základě vyhodnocení průzkumů se navrhne, zda je nutné stokovou síť sanovat, či nikoliv. Výběr sanační metody je složitý a je nutno zvážit jak ekonomické, tak ekologické dopady.
Instalace střešních oken do různých typů krytin šikmých střech se stala standardní součástí prací pokrývačských, klempířských a tesařských firem. Přesto se často setkáváme s montážními vadami. Následující článek poukazuje na nejčastější chyby a naznačuje způsob, jak se jich lze vyvarovat.
Broušené cihly se na stavbách objevují již poměrně často. Dodržení správného postupu při zdění s tímto stavebním systémem je pro konečnou kvalitu zdiva zásadní.
Práci na stavbách si bez elektrického nářadí nedovedeme dnes už ani představit. Cílem tohoto článku je stručně informovat stavitelskou veřejnost o firmách věnujících se výrobě elektrického nářadí i o jejich produktech.
Mostní stavitelství poskytuje ze všech stavebních oborů nejširší pole působnosti pro využití předpjatého betonu. Je to dáno především vysokým stupněm využití mechanických vlastností betonu a oceli v souvislosti s velkým zatížením konstrukcí, jejich značnými rozpětími a rozličnými metodami výstavby mostních objektů, které by bez využití trvalého nebo dočasného předpětí nebylo vůbec možné realizovat.
Barva, formát, kvalita, odolnost povrchu – to vše nás zajímá, vybíráme-li si obklad či dlažbu. Kvalitu každého systému však určuje jeho nejslabší článek. Měli bychom se tedy ptát i na spárovací hmoty. Které, kdy a jakým způsobem použít? Tento článek se snaží alespoň malým dílem pomoci v orientaci v této široké problematice.
Fasádní systém založený na kvalitní hliníkové konstrukci, jež se dá využít v široké škále různě velkých oken, posuvných prvků či prosklených stěn, je po celém světě zaveden již nejméně čtyřicet let a stále se vyvíjí. U nás došlo k rozvoji aplikace hliníkových okenních a fasádních systémů zhruba před deseti lety. Zpočátku byly realizovány především rastrové fasády typu sloupek – příčka, před sedmi lety byla zhotovena první modulová fasáda českého provedení.
V každodenní praxi, ať už v projekci, nebo přímo na stavbě, se setkáváme s problémem připojení různých prvků k nosným konstrukcím – s kotvením. Mohou to být kotvení ocelových nebo dřevěných nosných prvků, upevnění zábradlí a jiných doplňků či připevnění instalací a technologie. Kotevní techniku využijeme i při realizaci kontaktní izolace nebo při napájení starých a nových zděných konstrukcí. Kotvení musí být v prvé řadě spolehlivé, ale u sériových aplikací je třeba myslet i na efektivnost.
Nacházejí své uplatnění v novostavbách průmyslových objektů a objektů občanské vybavenosti, ale také, a to hlavně, při sanacích starších poškozených nebo již nevyhovujících podlah. Díky jejich užitným vlastnostem je lze rovněž velmi dobře využít v bytové výstavbě. A právě s tímto trendem se v poslední době setkáváme stále častěji.
Most přes Ohři v obci Libochovice na silnici II/237 délky 110 m, o třech polích s vetknutými železobetonovými oblouky o rozpětí 30 m, byl postavený v polovině třicátých let. Koncem devadesátých let minulého století most nevyhovoval jak svým stavebním stavem, tak i svou prostorovou úpravou s vozovkou širokou pouze 5,5 m. Podrobný diagnostický průzkum, provedený na sklonku minulého století, prokázal celkem spolehlivou kvalitu pilířů i vlastních železobetonových oblouků na rozdíl od poprsních zdí a výplňového betonu nad oblouky.
Správné typové navržení a dimenze jednotlivých částí střešní skladby je základním předpokladem fungující střechy. Pravidla pro výběr vrstev se liší podle použité krytiny a dalších parametrů budovy. Koncepce střešního pláště pod falcovanou krytinu by měla odpovídat užití budovy, jejímu vnitřnímu prostředí, ale také povětrnostním podmínkám, ve kterých se stavba nachází.
Průzkumy jsou zásadní podmínkou a současně nejdůležitější fází celého procesu rozhodování o způsobu sanace. Návrh sanačních opatření by měl směřovat v první řadě k odstranění příčin vlhnutí zdiva a teprve posléze k řešení jejich důsledků. Pro návrh optimální technologie sanace objektu je třeba na základě výsledků všech částí průzkumu včetně laboratorních rozborů zjistit především příčiny vzniklých poruch.
Nedostatky staveb často pramení ze vzájemného působení několika negativních faktorů. Každá stavba je jedinečným stavebním dílem a rizikové faktory z hlediska vzniku poruch představují nové materiály a konstrukce, špatné počasí a případně také nevhodné místní podmínky. K rozhodujícím příčinám výběru nekvalitního dodavatele prací a stavebního dozoru často patří také nedostatek času na vypracování kvalitní projektové dokumentace a omezené finanční prostředky. Jestliže se tyto faktory kumulují, můžeme s největší pravděpodobností očekávat výskyt poruch, a to nejen v povrchových úpravách.