Optimalizace měření spotřeby vody
Zásoby pitné vody se každým rokem ztenčují, v důsledku čehož narůstá i cena pitné vody. Stále aktuálnější otázkou je proto přesnost měření spotřeby vody a kontrola úniků. Dodavatelé řeší problémy s rozdílem mezi množstvím vody, která byla skutečně dodána do systému, a množstvím, které je fakturováno. Ztrácejí tak značnou část svých investic vložených do úpravy a distribuce vody. Kde se voda dodávaná do systému ztrácí?
Kdyby se celý rozdíl přisoudil jen ztrátám během dodávky vody konečnému spotřebiteli (průsaky, úniky), musely by se v některých případech obývané oblasti změnit v Benátky. Jedním z klíčových faktorů při řešení rozdílů v množství dodané a fakturované vody je výběr správné technologie a komponentů měření.Kvalita měření závisí na typu vodoměru – výsledky testování vodoměrů dokazují výrazný vliv kvality jednotlivých komponentů na přesnost měření. Každý vodoměr se jako fakturační měřič vyrábí, kalibruje a ověřuje ve smyslu platných norem a předpisů. Z těchto důvodů má jasně stanovený:
- rozběh (nejmenší průtok, který vodoměr registruje),
- minimální průtok Qmin,
- průchodový průtok Qt,
- jmenovitý průtok Qn,
- maximální průtok Qmax,
- metrologickou třídu – A, B nebo C.
Nové jednotné požadavky a předpisy na výkonové parametry vodoměrů i na jejich výrobní proces jsou upraveny v nové evropské směrnici o měřičích (MID).
Vodoměr pracuje v dolním rozsahu měření (v rozmezí Qmin a Qt) s relativní chybou měření ±5 %, v horním rozsahu měření (v rozmezí Qt a Qmax) s chybou ±2 %. Dolní měřicí rozsah je tedy z pohledu kvality měření určující. V současnosti, při neustále se zmenšujících zásobách vody, se více preferují vodoměry s širokým měřicím rozsahem a co nejmenším rozběhem.
Měření spotřeby vody v praxi
V praxi je charakteristickou vlastností dodávky vody dynamika odběru – průtok se neustále mění. Takové systémy vyžadují správný výběr vodoměru vzhledem k nepřekročení limitních hodnot v rozmezí Qt až Qmax. Na druhé straně při měření v bytech je nevyhnutelné zaměřit se i na co nejnižší citlivost vodoměru, tj. schopnost měřit co nejmenší průtoky – jako například průtok u protékající toalety, kapajícího vodovodního kohoutku a podobně – s cílem dosáhnout co nejmenších rozdílů mezi skutečnou a naměřenou spotřebou. Pro srovnání: hranice citlivosti bytového vodoměru v metrologické třídě B je 15 l/h, v metrologické třídě C (podle MID rozsah R ≥ 160) méně než 4 l/h. Množství vody proteklé vodoměrem s průtokem nižším, než je hranice citlivosti vodoměru, se tedy neregistruje, a tím pádem ani nefakturuje.
Kromě metrologických parametrů vodoměru je důležitým faktorem i výběr správné dimenze vodoměru. Velmi často se v systémech dodávky vody instalují předimenzované vodoměry. To vede k tomu, že vodoměr pracuje v dolním měřicím rozsahu a není schopen registrovat tzv. malé průtoky, které se vyskytují především v nočních hodinách (v případě systémů dodávky vody do domácností), nebo cyklické průtoky, které se vyskytují u systémů zabezpečujících technologické procesy.
Srovnání rozdílu v experimentálním domě za stejné porovnávací období v letech 2009 a 2010
Sběr dat i dimenzování průtokoměrů
Na Ukrajině, odkud pocházejí údaje ke studii, která byla podkladem pro tento článek, se problém předimenzovaných vodoměrů stává kritickým v posledních pěti letech, během nichž se roční spotřeba snižuje pravidelně o 10 až 15 %. Pro zlepšení měření spotřeby vody v nových změněných podmínkách je vyžadována komplexní optimalizace sítě a měření podložená promyšleným výběrem náhrady existujícího vodoměru novým, přičemž je nutné brát v úvahu aktuální průtoky. Některé systémy na dodávku vody například do škol, poliklinik nebo na plovárny, kde se pravidelně opakují cykly s vysokým odběrem vody (denní příprava stravy, naplňování bazénu a podobně) a cykly s tzv. základním odběrem vody k zabezpečení základních hygienických potřeb, jsou předurčeny na instalaci sdružených vodoměrů. Instalaci sdružených vodoměrů vyžadují také systémy, které kromě vody pro běžnou každodenní spotřebu dodávají i vodu pro požární účely – vyžadují vysokou spotřebu během relativně krátké doby.
Jako další faktor ovlivňující spolehlivost měření spotřeby se na Ukrajině projevil sběr dat z vodoměrů. V současnosti tento sběr dat spotřeby vody realizují vizuálně v měsíčních nebo v delších intervalech pracovníci provozující společnosti. Tento způsob sběru dat je časově náročný, generuje mnoho chyb způsobených vizuálním odečtem a není skutečně aktuální (tj. odečet pro celý systém v jednom okamžiku). Dodavatelé vody musejí hledat zlepšení v oblasti automatizace odčítání a v dálkovém přenose dat.
Aktuálně jedinou společností, jež na Ukrajině nabízí promyšlený přístup k otázce měření spotřeby, je společnost In-Prem v Kyjevě. Tato společnost nabízí analyzování spotřeby využitím přístroje Data-Logger k zjištění průtokových poměrů v systému. Výsledky profilů spotřeby v potrubním systému panelových domů ukazují na rozdíly mezi součtem bytových měřičů a hlavním vodoměrem na vstupu. Ve skutečnosti je rozdíl mezi odečítanou spotřebou a aktuální dodanou spotřebou v průměru 25 až 40 %.
Jako hlavní příčiny tohoto problému se jeví:
- vertikální montážní poloha vodoměru (vodoměr ve vertikální poloze nemá tak vysokou citlivost jako v horizontální poloze, není tedy schopen registrovat velmi nízké průtoky),
- úmyslné krádeže vody,
- instalování bytových vodoměrů, které nejsou schopny zaznamenávat nízké průtoky vyskytující se v systému (protékající toalety, kapající vodovodní kohoutky a podobně).
Majitelé či nájemníci bytů tak v konečném důsledku neplatí za skutečně spotřebované množství vody. Údaje z Data-Loggeru ukazují, že během noci, když se očekává velmi malý odběr, má tzv. průsak v devítiposchoďovém panelovém domě se dvěma vchody hodnotu 3 až 4 m3/h. Nabízí se otázka, zda je možné takový malý průtok změřit a eliminovat tak rozdíl na minimum. Jedním z možných řešení je instalování vodoměrů s vysokou přesností a rozběhem blížícím se nule, které nemění své metrologické parametry v závislosti na montážní poloze, a vodoměrů, které jsou vybaveny magnetickou ochranou.

V září roku 2009 implementovala společnost In-Prem pilotní projekt Experimentální dům v pětiposchoďovém panelovém domě se dvěma vchody. Do bytů se nainstalovaly vodoměry s vysokou přesností typu 820 i ve vertikální montážní poloze a standardní domovní vodoměry typu 620. Taktéž se tu realizovalo dálkové odčítání údajů z vodoměrů systémem Sensus((S))cout. Cílem bylo redukovat ztráty na minimum a umožnit dálkový odečet vodoměrů bez obtěžování majitelů (nájemníků) bytů.
Instalované vodoměry typu 820 v metrologické třídě C se vyznačují těmito vlastnostmi:
- rozběh méně než 4 l/h,
- udržení metrologických parametrů i ve vertikální montážní poloze,
- odolnost proti působení vnějšího magnetického pole (konstrukční řešení bez magnetické spojky),
- připravenost na dálkový odpočet.
Pro dálkový přenos dat z vodoměrů byl aplikován systém Sensus((S))cout, který nabízí:
- bezdrátový systém sběru dat,
- systém nezávislý na síťovém napájení,
- rychlý sběr dat z velkého počtu vodoměrů,
- nezávislost na jiných systémech přenosu dat,
- možnost rozšíření systému o další měřiče bez rekonstrukce celého systému,
- možnost zapojení měřičů tepla do systému.

automaticky všechny vodoměry, které se nacházejí v daném odečtovém pásmu. Kapacita přenosného terminálu v počtu odečítaných měřičů je neomezená.
Výsledky projektu
Podle statistických údajů z kontrolního místa i výsledků z nainstalovaného nového systému se rozdíl mezi dodaným objemem a naměřeným spotřebovaným množstvím vody podařilo redukovat na 0,4 %, zatímco před vykonanými změnami dosahoval tento rozdíl hodnoty až do 58 %. Společné aplikování odpočtového systému Sensus((S))cout a instalování bytových vodoměrů s metrologickou třídou C umožnilo dodavatelům vody:
- dramaticky snížit počáteční rozdíl mezi měřením dodaného a spotřebovaného množství vody na 0,4 % během šesti měsíců,
- získat denní a měsíční profily spotřeby a aktuálních stavů měřičů, které slouží jako podklady na fakturaci,
- vytvářet detailní datové analýzy jednotlivých měřičů, a tím získat možnosti okamžité reakce v případě potřeby (úniky, poruchy potrubí apod.).
Zatímco nesoulad mezi dodaným objemem a spotřebovaným objemem vody v prvním čtvrtletí roku 2009 byl 30 %, ve srovnatelném období roku 2010 to bylo jen 0,4 %. Ekonomickou výhodnost instalování vodoměrů s metrologickou třídou C potvrzuje skutečnost, že 29,6 % množství spotřebované vody, kterou původní vodoměry neregistrovaly, se dnes už měří a fakturuje.
Článek připravila z podkladů společnosti Sensus Slovensko, a. s., Silvia Friedlová.
Foto a obrázky: archiv společnosti
Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.





