Nová řešení pro obvodové vykonzolované konstrukce
Galerie(6)

Nová řešení pro obvodové vykonzolované konstrukce

Partneři sekce:

Součástí naprosté většiny dnešních novostaveb je řada vykonzolovaných konstrukcí, jejichž smyslem je především zatraktivnit vzhled budovy. Přestože jsou tyto konstrukce obvykle řešeny formou ISO nosníků, obalením železobetonové desky tepelnou izolací a podobně, je mnohdy jednodušší, levnější a z hlediska tepelné izolace někdy i konstrukčně vhodnější použít netradiční řešení.

Většina projektantů, řeší-li tepelnou izolaci vykonzolovaných desek, navrhuje paušálně tzv. ISO nosníky, tedy konstrukce, v nichž je tepelná izolace vložena do rozhraní mezi interiérem a exteriérem. Ne všichni si však uvědomují, že i v tomto případě je nutné zajistit, aby se přenesl ohybový moment a smyková síla, a to i za cenu tepelných mostů. Nosníky jsou tvořeny soustavou výztuže z nerezové oceli, která prochází přes tepelnou izolaci a způsobuje tak vznik lokálních tepelných mostů v pravidelném rastru. S rostoucím vyložením přitom samozřejmě stoupá i množství potřebné výztuže.

Rohové balkony u řadových domků

Jedním z nejsložitějších problémů je konstrukce rohových balkonů. Dokládá to i ukázka konkrétního projektu, který si během dokumentace plánu pokládky vyžádal i řešení rohových balkonů u řadových domků (žlutá výplň na obr. 1).

Po zhodnocení konstrukčního systému bylo rozhodnuto zkombinovat keramobetonový strop s ocelovými nosníky HEB 200. Na konce ocelových konzol byl přivařen lemovací úhelník L 200/16 (foto 1 a 2), který jednak balkon stáhne, ale hlavně díky přetažení přes horní ocelový průvlak poslouží pro uložení POT trámečků na zbývající plochu balkonu.

Jednoduché řešení s tepelnou izolací
Toto jednoduché řešení umožnilo rychlou a snadnou montáž (foto 1) a spolu s tím se podařilo takřka dokonale odizolovat vnější a vnitřní části stropní desky. Na obr. 2 je konstrukce zřejmá – čerchovanou čarou jsou vyznačeny POT trámečky, červenou barvou ocelové konstrukce a zelenou vložená tepelná izolace. Tepelná izolace je přitom přerušena pouze na dvou místech, a to vždy v místě průchodu nosníku HEB.

U pravého průvlaku je z hlediska statiky využita pouze vykonzolovaná část. Díky tomu ho lze po celé délce v interiéru obalit tepelnou izolací. Levý průvlak slouží i pro uložení stropu uvnitř budovy. Stropní nosníky balkonu probíhají podél fasády a nejsou s vnitřkem spojeny – prakticky je tedy lze neomezeně odizolovat vložením tepelné izolace.

Optimální kombinace válcovaných nosníků s nosníky POT

Protože byl celý projekt koncipován jako jednoduchá konstrukce bez vázané výztuže, vyčnívající plocha se dobetonovala (šrafování na obr. 2, foto 2). Jak je však z fotografie patrné, tento krok by při použití vázané výztuže nebyl nutný (foto 3).

Protože konstrukční řešení disponuje velkou smykovou rezervou ocelových nosníků, lze nad zdí ve stojině nosníku vyříznout otvor, kterým by procházela tepelná izolace. Tím se omezí působení průřezové plochy nosníku jako tepelného mostu pouze na příruby.

Foto 2: Ocelové prvky u rohového balkonu Foto 4: Výsledný pohled na balkon Foto 3: Ukázka vykonzolovaných a tepelně izolovaných stropů s trámečky rovnoběžnými s fasádou u bytového domu – toho času ve výstavbě

Balkon má po obvodě zdi délku více jak 9 m. Lze předpokládat, že v případě realizace ISO nosníků by plocha procházející výztuže byla větší než plocha přírub ocelových průvlaků.

Navíc je nutné uvážit jednoduchost realizace (bez bednění, bez vázání výztuže apod.). To spolu s cenou materiálu jednoznačně svědčí pro výhodnost tohoto řešení.

Uvedenou kombinaci válcovaných nosníků s nosníky POT lze proto považovat v dané situaci za optimální řešení. Konstrukce balkonu navíc při vyložení 1,5 m a výšce 20 cm působí subtilním dojmem (foto 4). Je tedy zřejmé, že lze ještě stále objevit mnoho variant konstrukčních řešení, která lze aplikovat v různých situacích a mohou být i lepším řešením než ta zavedená a monotónně se opakující.

Ing. Ivo Petrášek
Obrázky a foto: archiv autora

Autor je statik, působí ve společnosti ­Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.