Jak se zbavit mravenců v domě: Osvědčené tipy i babské rady
Partneři sekce:
Zejména počátkem jara, sotva se počasí umoudří, oteplí a hmyz začne vylétávat ze zimních úkrytů, si do domů a bytů začnou cestu hledat celé kolonie nezvaných hostů. Mravenci. Na rozdíl od řady jiného hmyzu a zvířat, která se záměrně přes den schovávají a (ne)záměrně lidem vyhýbají, mravencům je to jedno.
První návštěvníci vytyčí cestičku ostatním – a ti už pak jen šlapou a ani neřeší, jestli jdou při kraji místnosti, schovaní pod lemem koberce, nebo přímo prostředkem něčí postele. Jejich cesta přitom nejčastěji vede do kuchyní a spíží, kde se vrhají na všechno, co jim může být byť jen vzdáleně k užitku.
V přírodě žije celá řada mravenců různých druhů, barev a velikostí – a to i u nás v České republice (zhruba 100 různých druhů!) –, které běžný smrtelník nejčastěji rozliší jako černý, rezavý a “takový ten velký, lesní”. A podrobnější dělení navíc většina z nás patrně ani nikdy potřebovat nebude. Přesto si alespoň nastiňme, že nejčastějšími nevítanými hosty domácností jsou mravenec domácí, mravenec obecný, mravenec drnový a mravenec zahradní. Teoreticky se můžeme setkat i s mravenci tzv. faraony, což jsou všežraví mravenci, kteří v lidském obydlí vytvoří kolonie čítající i stovky tisíc jedinců. V tomto počtu pak napadají cokoli, co mohou sežrat. Na rozdíl od běžného mravence jsou faraoni patrně jediní, u kterých se neobejdeme bez zásahu odborníka.
Kudy do domu?
Životním cílem mravenců rozhodně není najít cestu do lidského obydlí a pokusit se zničit, na co přijdou – tak mravenci nepřemýšlejí. Cílem jejich jednání, a tedy i výskytu v našich domovech, je nalézt optimální podmínky k životu a dostatečný zdroj potravy, aby kolonie nestrádala. I kdyby to mělo znamenat, že se usídlí například ve skladbě zateplovacího systému. S tímto cílem si pak vytváří různé stezky na terasách, ve škvírách v podezdívce, mezi kameny, podél záhonů, skrze špatně utěsněná okna či dveře, případně kolem kabeláže prostupující obvodovým zdivem.
Když se tedy mravenci objeví v interiéru, jedná se s největší pravděpodobností o výpravu z kolonie žijící v blízkosti objektu, například na zahradě. Problém nastává v případě, kdy mravenci zjistí a uvědomí si, že uvnitř objektu je sucho, teplo a dostatek zásob. Pak jim totiž nedělá problém přestěhovat celé hnízdo na příznivější pozici, do nové zaslíbené kolonie, přímo do našeho domu.
Co tedy dělat, když najdeme v domě mravenčí stezku?
Prevence, prevence a prevence
Výskyt mravenců samozřejmě lze řešit a nejedná se o konec světa – naši mravenci přeci jen nejsou termiti, kteří by nám sežrali dům nad hlavou. Prvním a nejdůležitějším krokem, jak dostat mravence z objektu, je tedy samozřejmě prevence. Nemusíme vyhánět mravence zpět na zahradu, když doma žádné nemáme.
V první řadě je tedy třeba hlídat těsnost oken a dveří, což se samozřejmě na jaře, v létě a na podzim snáze řekne, než udělá. Spolehlivější proto je odstranit vše, co by mravence mohlo do interiéru nalákat – tedy potrava. Všechny potraviny (cukr, mouka, med…) je třeba skladovat správně, vhodně a ideálně v uzavíratelných, utěsněných dózách, kam se mravenci nemají šanci dostat. Šťávy a sladké nápoje skladujeme v PET lahvích. Absolutně nevhodné ke skladování potravin jsou papírové pytlíky, které mravenci snadno prokoušou. Kromě správného skladování rovněž dbáme na drobečky a zbytky jídla, které mohly zůstat na lince, jídelním stole nebo na podlaze.
Lokalizace problému
Ne vždy samozřejmě prevence zabere a stane se, že mravence v objektu objevíme. V první řadě je proto důležité najít cíl, kam mravenci míří. To je zpravidla ta jednodušší část, protože jak jsme již nastínili, s největší pravděpodobností si to štrádují ke zdroji jídla, tedy do místností, kde běžně jíme nebo jídlo skladujeme. Jakmile problém lokalizujeme, je třeba uzavřít přístup k potravině či místo pečlivě očistit. Mravenci už ovšem ví, že se v objektu nachází zdroj potravy, takže po své stezce jen tak mašírovat nepřestanou. Je tedy třeba najít i místo, kudy se dovnitř objektu dostávají.
První místa, která bychom měli prohlédnout, jsou potrubí, mezery, kouty, okna, dveře či jiné prostupy skrz obvodové zdi. Jakmile najdeme místo průniku mravenců do objektu, je třeba ho okamžitě a pečlivě ucpat silikonem.
Pokud máme podezření, že nás mravenci navštěvovali již delší dobu, je vhodné prohlédnout květníky na okenních parapetech (zvenku i zevnitř), protože právě květináče na oknech jsou nejčastějším místem, kam se mravenci nastěhují, jakmile zjistí, že se uvnitř nachází snadný zdroj potravy. Jako prevence před stěhováním zpravidla stačí rostliny poctivě zalévat – permanentně vlhká zemina by mravence lákat neměla, a pokud se rozhodují, kam se nastěhovat, do mokra to určitě nebude. Pokud mravenci již nastěhovaní jsou, květináč odneseme pryč z okna a pravidelně proléváme vodou, abychom mravence vyhnali.
Babské rady
Než přistoupíme k použití chemie, měli bychom určitě vyzkoušet triky prověřené staletími a předávané z generace na generaci.
Mravence dle nich můžeme vypudit například pomocí pachů. Vhodné jsou odvary z majoránky, hřebíčku, skořice, bazalky, levandule nebo máty, které nastříkáme na místo, kudy se mravenci dostávají do objektu. Pokud disponujeme více druhy zmíněných bylin, můžeme připravit odvar z libovolné kombinace. Čím aromatičtější a silnější, tím samozřejmě lepší.
Dobře údajně funguje i náhodně rozmístěný hřebíček, který mravenci, opakujeme: údajně, nesnáší.
Mravence můžeme také zmást přerušením jejich naučené cestičky například zasypáním pepřem, kuchyňskou solí, kávovou sedlinou, pálivou paprikou nebo kypřicím práškem.
Pokud si nejsme přesně jisti, kde jejich cestička začíná, můžeme obdobně posypat okna, dveře a parapety, případně je potřít zubní pastou nebo pravidelně omývat octovou či citronovou vodou. Stačit by mělo i důkladné omytí mýdlovou vodu, kterou setřeme označenou mravenčí cestičku.
Citron můžeme nasušit a uskladnit do textilních sáčků, které rozmístíme v blízkosti potenciálních průniků do objektu. Zde ovšem musíme myslet na to, že vůně nebude tak výrazná jako při jiném řešení.
O něco méně babská rada je relokace samotného mraveniště. Pokud víme, odkud mravenci pochodují až k nám domů, můžeme ve večerních hodinách, případně v deštivém nebo chladném dni vyrazit a mraveniště citlivě nabrat lopatou a odvézt ze zahrady pryč.
Pokud se nám relokace mraveniště nechce řešit nebo se snažíme neúspěšně, můžeme přikročit k drastičtějšímu řešení – nalít do vchodu vařicí vodu. V takovém případě ale musíme počítat s tím, že tentokrát už mravence nevyháníme, ale rovnou zabíjíme.
Pokud nic ze zmíněného nepomůže, bude třeba přikročit k chemickému řešení.
