Malá plavidla čekající na proplavení u hořínských plavebních komor u Mělníka se mohou pohodlně a bezpečně vyvázat k nově vybudovanému čekacímu stání, které realizoval Metrostav DIZ.
Partneři sekce:
Inženýrské stavby
Na začátku května odstartovaly v Brně trhací práce při ražbě průzkumné štoly pod sídlištěm Vinohrady. Jde o důležitý krok v rámci příprav na výstavbu plánovaného tunelu, který bude součástí východní části velkého městského okruhu.
Správa železnic spouští první celorepublikovou marketingovou kampaň, která má za cíl srozumitelně přiblížit význam a benefity projektu vysokorychlostních tratí široké veřejnosti. Její součástí bude i nová webová stránka objevte.vrtky.cz.
Stavba středočeské části dálnice D3, která má spojit Prahu s jihem Čech a dál k rakouským hranicím, by podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radka Mátla měla začít v roce 2028. V podcastu ŘSD uvedl, že se zvažuje i možnost využití takzvaného PPP modelu, tedy financování s pomocí soukromých investorů. Letos má začít výkup pozemků, přičemž všechny úseky by se měly realizovat současně.
Rekonstrukce hlavního nádraží Plzeň přinesla návrat k historické architektuře i nové moderní funkce. Cestující nyní využívají centrální pokladny, rozšířenou obchodní pasáž a restauraci přímo na nástupišti. Plzeňské nádraží se tak stalo nejen dopravním, ale i živým společenským centrem.
Ministerstvo dopravy připravuje rozsáhlý plán na rozšíření dálniční sítě po roce 2050. Celkem má jít o 540 kilometrů nových tras, které by měly stát přibližně 320 miliard korun v dnešních cenách. Cílem je lepší propojení regionálních center a snížení dopravní zátěže v největších městech. O plánech informoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Společnost Metrostav DIZ, která zajišťovala rekonstrukci Šítkovského jezu, provedla na začátku dubna také zkoušku provizorního hrazení. Ta byla součástí předávacího procesu díla investorovi – státnímu podniku Povodí Vltavy.
Brána do saského Švýcarska se pyšní novou dominantou s neobvyklým stavbařským příběhem. V německé Pirně už se tyčí most, jehož extrémně štíhlá nosná konstrukce je tak unikátní, že dlouho nebylo jasné, zda vůbec půjde postavit. Původní projekt museli stavbaři z Metrostavu a sesterské firmy Bemo Tunnelling společně s investorem dokonce přepracovat, aby postihli všechna jeho unikátní specifika. Dobrodružství ale nakonec spěje k happy endu. Díky zkušenostem a kreativitě českých mostařů bude most zprovozněn v závěru příštího roku.
Od pondělí 7. dubna (v závislosti na počasí nejpozději v úterý) by měl být obnoven plný provoz na dálnici D1 v Brně mezi 194. a 196. kilometrem. Řidiči se tak po více než 20 měsících dopravních omezení dočkají rozšířeného úseku bez kolon. Práce na tomto vytíženém místě přinesly opakované komplikace v dopravě, zejména dlouhé kolony nákladních vozidel.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) získalo souhlas centrální komise ministerstva dopravy k plánování až 500 nových kilometrů dálnic. Jak informoval server Zdopravy.cz, jde o výsledek schválené studie proveditelnosti, která vychází z aktuálních dopravních modelů a potřeb.
Nové železniční spojení mezi Libercem a Prahou má podle aktuálních odhadů vyjít na více než 80 miliard korun. Informoval o tom liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) po jednání se zástupci Správy železnic, ministerstva dopravy, Státního fondu dopravní infrastruktury a projektové společnosti Valbek.
S výstavbou kabelových tunelů (podzemní liniová stavba pro vedení kabelů vysokého a velmi vysokého napětí) se na území hlavního města Prahy začalo již v 60. a 70. letech 20. století. Hlavním důvodem umístit silové kabely do podzemí, byla hustá zastavěnost a již existující rozsáhlá inženýrská síť.
Vedlejší energetické produkty (VEP) a jejich ukládání ve vnitřní výsypce představují zajímavou a bezpečnou alternativu pro zahlazování důlní činnosti. Pro rozšíření kapacit skladování VEP v dalších místech vnitřní výsypky je však nezbytné provádět průběžný geotechnický monitoring a dodržovat bezpečný technologický postup zakládání vnitřní výsypky.
Brno letos plánuje výrazně zvýšit investice do dopravní infrastruktury. Na rekonstrukce a opravy silnic půjde přibližně 2,1 miliardy korun, což je o miliardu více než v loňském roce. Hlavním cílem je dohnat dlouhodobý deficit oprav a modernizace inženýrských sítí. Současně však s rostoucím objemem staveb přibude i dopravních uzavírek.
Metrostav Norge úspěšně dokončil svou dosud největší stavbu na prestižním norském trhu. Slavnostní prorážka tunelu Grenland na jihu země proběhla těsně před koncem minulého roku. Dvoutubusový tunel o délce 5 500 m razili čeští stavbaři v náročných geologických podmínkách a v extrémním arktickém počasí.
Nejčtenější
