Příprava a realizace investic na železniční dopravní infrastruktuře ČR v letech 2016 a 2017
Galerie(2)

Příprava a realizace investic na železniční dopravní infrastruktuře ČR v letech 2016 a 2017

Partneři sekce:

Modernizace a výstavba železniční dopravní infrastruktury patří mezi základní činnosti Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Této oblasti je věnována ze strany ministerstva dopravy, Státního fondu dopravní infrastruktury i samotné SŽDC mimořádná pozornost a je do ní také směřováno významné množství finančních prostředků jak ze zdrojů národních, tak i ze zdrojů EU. Od začátku loňského roku jsme vstoupili reálně do nového programovacího období (2014 až 2020) a začali čerpat finanční prostředky z Operačního programu Doprava 2 a z nástroje CEF.

Z hlediska přípravy a následné realizace staveb se věcně zaměřujeme na tyto oblasti:

  • dokončení modernizace železničních koridorů,
  • rekonstrukce významných železničních uzlů,
  • modernizace, rekonstrukce, elektrizace a zvyšování parametrů nekoridorových tratí,
  • výstavba dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení z dispečerských pracovišť,
  • budování evropského zabezpečovacího systému ERTMS (GSM – R + ETCS) v souladu s národním implementačním plánem,
  • rekonstrukce výpravních budov.

Naše úsilí směřuje k plynulé a nekonfliktní přípravě a následné realizaci staveb s cílem výrazného zlepšení parametrů železniční infrastruktury a plynulého čerpání disponibilních finančních zdrojů.

Operační program Doprava 2 – podmínky a disponibilní zdroje

Správa železniční dopravní cesty předpokládá pro oblast modernizace a rozvoje železniční dopravní infrastruktury především využití zdrojů OPD2 a CEF.
Operační program Doprava 2 odpovídá svým charakterem a zaměřením již známému OPD1, má kohezní charakter s možností příspěvku ze zdrojů EU až 85 %, přičemž pro obvyklé železniční modernizační projekty se počítá s cca 70procentním příspěvkem.

Nově nyní existuje v rámci OPD2 pro modernizaci železniční infrastruktury pouze jedna prioritní osa, pozornost bude zaměřena na síť TEN-T, případně na tratě na tuto síť bezprostředně navazující a na tratě s významným přepravním potenciálem v oblasti osobní a nákladní dopravy.

Počítáme s celkovou alokací pro SŽDC ve výši 1,478 mld. €, cca 40 mld. Kč, přičemž určitá část této alokace musí být čerpána v období N+3, tedy do konce roku 2018.
Zároveň je třeba uvést, že část přidělených prostředků využíváme rovněž na tzv. fázované projekty, to jest takové projekty, které byly zahájeny v období OPD1 a budou plynule realizačně pokračovat do období OPD2.

Jako příklad bych uvedl modernizaci úseku Rokycany – Plzeň s ražbou dlouhých tunelů, rekonstrukci železniční stanice Olomouc, modernizaci železniční stanice Praha-Hostivař, nebo rekonstrukci zastřešení haly na pražském hlavním nádraží.
Aktuálně je z prostředků OPD2 rozestavěno cca 40 jmenovitých staveb, z toho je 17 fázovaných.

Nástroj CEF – podmínky a disponibilní zdroje, stavby v přípravě a v realizaci

Novým nástrojem pro financování modernizace železniční infrastruktury je CEF (Connecting Europe Facility), připomínající svým charakterem a pravidly spíše zdroje TEN-T.
Míra příspěvku je rovněž až do 85 % investičních nákladů, příspěvek je určen pouze pro projekty na jádrové síti TEN – T (Core Network).

V tuto chvíli předpokládáme pro železniční projekty v ČR disponibilní evropské zdroje ve výši cca 1 mld. € (27 mld. Kč). Zdroje jsou v kohezním charakteru s nutností jejich přiřazení na konkrétní akce v rámci výzev v letech 2014, 2015 a 2016.
Přípravě projektů pro financování ze zdrojů CEF věnujeme mimořádnou pozornost.

První výzva
V rámci první výzvy (02/2015) uplatnila SŽDC ke spolufinancování celkem 5 projektů. Všechny žádosti byly přijaty a projekty jsou v současnosti buď již v realizaci, nebo bude v nejbližším období jejich realizace soutěžena.

Jedná se o následující projekty:

  • Modernizace uzlu Plzeň, 2. stavba – je v realizaci,
  • Modernizace uzlu Plzeň, 3. stavba – soutěž na zhotovitele v 03/2017,
  • Optimalizace trati Beroun – Králův dvůr – je v realizaci,
  • Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n., II. část – je těsně před dokončením výběru zhotovitele,
  • ETCS v úseku Petrovice u Karviné – Ostrava – Přerov – Břeclav – je v realizaci.

Druhá výzva
V rámci druhé výzvy CEF jsme předložili v požadovaném termínu (02/2016) žádosti o spolufinancování na celkem 14 projektů.

Jsou to především stavby na úseku Praha – Lysá nad Labem, Plzeň – Domažlice – st. hranice SRN, dále je to rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze, modernizace železniční stanice Cheb, příprava a realizace souboru staveb modernizace úseku Brno – Přerov, modernizace uzlů v Pardubicích a v České Třebové a v neposledním řade jsou to tři technologické stavby ETCS (Kolín – Kralupy nad Vltavou, Česká Třebová – Přerov a Beroun – Plzeň – Cheb).

I v rámci této výzvy jsme byli relativně úspěšní a s výjimkou staveb na úseku Praha – Lysá nad Labem, kde vznikla pochybnost, zda jde o součást „Core TEN – T network“, jsme uzavřeli grantové dohody na přípravu či realizaci všech ostatních akcí.

Třetí výzva
Třetí a poslední výzvu z národní obálky CEF (02/2017) jsme využili k opětovnému podání žádostí na úsek Praha – Lysá nad Labem, kde došlo k vyjasnění situace s Evropskou komisí.

Dále jsme sem začlenili realizaci modernizací v uzlech Pardubice, Česká Třebová a Přerov, dokončení modernizace trati Lanžhot – st. hranice SR s vazbou na aktivity slovenských kolegů v úseku Bratislava – Kúty – st. hranice ČR a na připravovanou  rekonstrukci hraničního mostu přes řeku Morava. Požádáno bylo i o podporu menšího projektu z oblasti aplikace TSI TAF.

Veselí nad Lužnicí

Veselí nad Lužnicí

Priority modernizace železniční sítě ČR na období 2017 – 2023

Je třeba konstatovat, že priority SŽDC  v rámci modernizace a rozvoje železniční sítě uvedené v úvodní části tohoto příspěvku jsou trvale konzistentní, vycházejí z evropské legislativy, reálného stavu a potřeb infrastruktury, objednatelů dopravy a dopravců.

Studie proveditelnosti (SP)
Projektové přípravě všech významných staveb předchází zpracování studií proveditelnosti (SP), vždy se pracuje s několika technickými a provozními variantami a k pokračování přípravy je vždy vybrána pouze varianta splňující věcné cíle SP a rovněž pozitivní ekonomické hodnocení.
V uplynulých dvou letech byla SP schválena u celé řady významných projektů, které se posunuly do dalších fází přípravy.

Jedná se např. o modernizaci železniční trati Brno – Přerov, elektrizaci a zdvojkolejnění trati Otrokovice – Zlín – Vizovice, elektrizaci trati Olomouc – Uničov – Šumperk, modernizaci trati Praha – Kladno s napojením letiště Václava Havla, modernizaci trati Plzeň – Domažlice – Česká Kubice – st. hranice SRN, modernizaci trati Kolín – Všetaty – Děčín (tzv. Pravobřežka), nebo o modernizaci trati Choceň – Hradec Králové – Velký Osek.

Aktuálně se zpracovává SP na železniční uzel Brno, která snad pomůže po mnoha desetiletích odblokovat modernizaci zcela nevyhovujícího stavu po stránce infrastruktury, kapacity i výhledových potřeb VRT.

Modernizace koridorů
Dokončení modernizace koridorů se zaměří zejména na problematické úseky, které nebyly dosud modernizovány ani optimalizovány. Na III. koridoru se jedná o úseky Český Těšín – Dětmarovice, Ústí nad Orlicí – Choceň a Praha – Beroun. Na IV. koridoru jsou to poslední tři stavby Sudoměřice – Votice, Soběslav – Doubí a Nemanice – Ševětín.

Železniční uzly
Z hlediska významných železničních uzlů sledujeme modernizaci uzlu Česká Třebová, Pardubice, Přerov a Plzeň. Postupně bude modernizován rovněž pražský železniční uzel, kde se jedná o úseky Hostivař – hl. n., Smíchov – hl. n., stanici Praha Masarykovo nádraží, rekonstrukci Negrelliho viaduktu a soubor staveb na rameni Praha – Kladno s napojením letiště Václava Havla.

Stavby interoperability – GSM–R a ETCS
Připravujeme a realizujeme rovněž stavby interoperability – GSM–R a ETCS podle harmonogramu z Národního implementačního plánu a postupu modernizačních prací na jednotlivých tratích. ETCS v úsecích Petrovice u Karviné – Břeclav, Kolín – Kralupy nad Vltavou a Česká Třebová – Přerov spolufinancujeme ze zdrojů CEF – 1. a 2. výzvy.

Stavby dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení (DOZ)
Jsou připravovány a realizovány rovněž stavby DOZ, které jsou zapojovány do fungujícího centrálního dispečerského pracoviště (CDP) v Přerově a nyní už i do CDP v Praze na Balabence, které postupně přebírá činnost řízení provozu na jednotlivých tratích.

Ostatní stavby
Z ostatních staveb, kterým věnujeme mimořádnou pozornost, je třeba uvést alespoň postupnou modernizaci úseků na trati Brno – Havlíčkův Brod – Kolín a rozbíhající se aktivity na podkrušnohorské trati Ústí nad Labem – Cheb.

Samozřejmě připravujeme a realizujeme rovněž akce charakteru revitalizací tratí (úpravy infrastruktury, zvýšení rychlosti a kapacity tratí, úsekové dálkové ovládání), rekonstrukcí, zlepšování parametrů a odstraňování nevyhovujících stavů na mnoha dalších tratích, úsecích, železničních stanicích i na konkrétních objektech.

Výpravní budovy
V polovině loňského roku byly na Správu železniční dopravní cesty převedeny od Českých drah výpravní budovy v železničních stanicích. Vzhledem k neutěšenému stavu celé řady z nich nás i tady čeká velký kus práce na jejich rekonstrukcích, modernizacích, ale i opravách a běžné údržbě.

Konverze na střídavou trakční proudovou soustavu
Výzvou je pro nás rovněž postupná konverze na střídavou trakční proudovou soustavu 25 kV/50 Hz, v nedávné době schválená na úrovni ministerstva dopravy.

Elektrizace trati z Otrokovic do Zlína a Vizovic je již připravována ve střídavé trakci, včetně posunu styku trakčních soustav na trati Břeclav – Přerov až před železniční stanici Přerov. Elektrizace tratí v oblastech se stejnosměrnou trakcí jsou připravovány tak, aby v budoucnu umožnily bezproblémové přepnutí do střídavé soustavy.

Česká Lípa

Česká Lípa

Závěr

Je samozřejmé, že proces přípravy a realizace investičních akcí na železniční infrastruktuře není jednoduchý a že se SŽDC v pozici přímého investora musí vyrovnávat s celou řadou problémů.

V podmínkách ČR pokládám v současnosti za největší úskalí časově velmi náročné procesy EIA, majetkovou přípravu staveb (výkupy pozemků, případně vyvlastňovací procesy), obstrukce jednotlivců či občanských sdružení ve všech fázích přípravy staveb a složitost výběrových řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek ve fázi přípravy i realizace staveb.

V posledním případě jde zejména o námitky uchazečů a jejich vyřizování ze strany zadavatele nebo ve vyšším stupni Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Věřím, že další příprava a realizace investičních akcí na železniční infrastruktuře bude plynulá, cílevědomá, pokud možno bezproblémová a bez nežádoucích nekompetentních zásahů a bude probíhat za konstruktivní spolupráce všech zúčastněných.

Rovněž z pozice přímého investora velmi oceňuji současnou spolupráci SŽDC se zainteresovanými složkami ministerstva dopravy a Státním fondem dopravní infrastruktury, kterou pokládám za korektní a odbornou.
K modernizaci a rozvoji železniční sítě chceme v maximální možné míře využít finanční zdroje EU, dokud jsou ještě v současné podobě a objemech k dispozici.

Preparation and implementation of investments in the railway infrastructure of the Czech Republic between 2016 and 2017, outlook for future years
Modernization and construction of railway infrastructure are among the basic activities of the Railway Infrastructure Administration (SŽDC). This area is given by the Ministry of Transport, State Transport Infrastructure Fund and the RIA itself, special attention and also significant amount of funding from both national sources as well as from EU sources is designated for it. Since the beginning of last year we actually went to the new programming period (2014-2020) and began to draw funds from the Operational Programme Transport 2 and CEF.

TEXT: Ing. Mojmír Nejezchleb
FOTO: SŽDC
Mojmír Nejezchleb je náměstkem GŘ pro modernizaci dráhy v Správě železniční dopravní cesty, s.o.

Článek byl uveřejněm v časopisu Inžinierske stavby / Inženýrské stavby 1/2017.