Dům, kde se potkává příroda s moderními technologiemi

Zdroj: OTHERM, foto Barbora Mráčková

Na první pohled vypadá jako moderní předměstský dům, pod svou sněhobílou fasádou ale skrývá netradiční stavební materiály, jako je sláma nebo hlína. Téměř pasivní Slamák, jak majitelé svému domovu přezdívají, jim za svými zdmi skýtá plně komfortní moderní bydlení, které si rozumí jak s přírodou, tak i se současnými technologiemi.

Manželé zpočátku bydleli v malém pražském bytě, ten jim ale po narození prvního potomka přestal vyhovovat. Rozhodli se proto utéct z ruchu velkoměsta a postavit si za Prahou vlastní dům. Volba padla na malebné místo na kopci, pod nímž se potkává Vltava se Sázavou.

„Oba pocházíme z podhůří, proto jsme hledali místo, které bude morfologicky zajímavé, a zároveň bude v dojezdové vzdálenosti od Prahy a s veškerou potřebnou občanskou vybaveností v okolí. Nakonec se nám naskytla možnost odkoupit od kamaráda stavební parcelu na okraji Davle. Byl to první pozemek, který jsme viděli a prakticky hned jsme se do toho místa zamilovali. Už jen ta cesta z Prahy sem je velmi malebná,“ říká Ing. Jiří Ryšavý z ateliéru DomEk, který si dům navíc sám navrhl a částečně i postavil.

Zdroj: OTHERM, foto Barbora Mráčková

Jako člen spolku Ekodům, jehož cílem je zvyšování povědomí o ekologicky šetrných stavbách, chtěl vybudovat moderní dům, který by odpovídal udržitelným principům bydlení. Rozhodl se proto vsadit v maximální míře na materiály čistě přírodního původu.

„Mezi laickou, ale i odbornou veřejností je velmi rozšířené stanovisko, že stavba z přírodních materiálů musí být automaticky rustikální nebo tak trochu odbytá. Podle mého názoru se ale tyto technologie dají aplikovat i na stavby v minimalistickém stylu. Proto jsem nechtěl čistě přírodní dům, ale moderní dům postavený z přírodních materiálů,“ popisuje architekt. Svoji ženu nakonec příliš přesvědčovat nemusel, pro jeho vizi se nadchla velmi rychle.

Ačkoliv by se z laického pohledu mohlo zdát, že dům vybudovaný na ryze přírodní bázi bude méně odolný vůči vlhkosti nebo zubu času, podle jeho autora tomu tak není. Díky promyšlené skladbě materiálů a preciznímu provedení na tom v tomto ohledu není ekologický Slamák o nic hůř než tradiční zděný dům. Sofistikovaná je i celková koncepce domu.

Zdroj: OTHERM, foto Barbora Mráčková

Autor jej pojal tak, aby stárnul spolu s jeho obyvateli. Jeho záměrem při návrhu dispozice bylo poskytnout rodině velkorysý prostor pro společné trávení času. „Dům tvoří v podstatě dva hlavní obytné celky. V jedné je prostorná společenská část s kuchyní, jídelním koutem, pracovnou a obývacím pokojem. Ten je propojený s hernou dětí,“ říká Jiří Ryšavý. Ty tak při svých dobrodružstvích mohou trávit čas s rodiči, ale všechny jejich poklady přitom zůstanou „za čárou“. Až povyrostou, herna se od společenské části oddělí příčkou a vznikne tak druhý samostatný pokoj.

I to podle autora odpovídá ekologickému přístupu „Princip udržitelnosti vidím i ve využití samotného prostoru – aby se domy nestavěly zbytečně velké. K čemu je člověku například pokoj pro hosty, když u něj návštěva zůstává přes noc třeba jen jednou, dvakrát do roka? Taková místnost stavbu může prodražit klidně o tři sta a více tisíc korun, o nákladech za provoz nemluvě. Každé místo v domě navíc je luxus. My jsme si ho dopřáli v podobě zvýšení stropu v hlavní obytné místnosti,“ doplňuje architekt.

Vzniklý prostor ale nezůstal ležet ladem. Nad kuchyní díky tomu mohla vzniknout atypicky umístěná pracovna manželů. Schodiště, které do této části vede, posloužilo zároveň jako úkryt pro další úložný prostor.  Hlavní místnost je tak v severní části využitá ve dvou podlažích, ale zároveň působí velmi vzdušně.

O to skromnější je klidová zóna domu, kde je ložnice, dětský pokoj, koupelna a technické zázemí. Podle autora domu například v ložnici zcela stačí místo na postel a skříň. Spolu s malou výměrou pokojů bylo o to důležitější zvolit promyšlenou dispozici s dostatkem úložných prostor. Ten lze nalézt třeba i ve sníženém podhledu nad chodbou.

Základ domu = dřevostavba

Ekologicky šetrný dům je v jádru klasická dřevostavba s difúzně otevřenou konstrukcí. Poměrně netradiční ale byly další technologické postupy. Výstavba se proto neobešla bez mírného rizika.

„Pro stavbu, která probíhala částečně svépomocí, jsme se snažili využít maximum přírodnin z okolních zdrojů. Základem domu je těžký skeletový systém z rostlého dřeva káceného v zimě, které není tak bohaté na mízu. Díky tomu je lehčí na manipulaci a časem tolik nepracuje. Na jednotlivé prvky jsem zvolil klasické tesařské spoje s minimem kovového spojovacího materiálu. Sice jsou pracnější, ale prodlužují životnost celé konstrukce,“ popisuje architekt.

Vnitřní nenosné příčky jsou vystavěny z nepálených cihel. Ty mají výborné akustické vlastnosti a dokážou skvěle pracovat s vnitřní vlhkostí. Díky tomu, že nejsou vypálené, navíc představují menší ekologickou stopu pro životní prostředí.

Zdroj: OTHERM, foto Barbora Mráčková

Sláma jako ideální izolant

Fasádní izolace je řešena na české poměry velmi netradičně – slámou. Právě ta domu dala i jeho přezdívku, Slamák. „Líbilo se mi, že je to v podstatě odpadní surovina, která se ale skoro nevyužívá. Přitom je jí všude obrovské množství a podle mě má velký potenciál. Je to ekologický materiál, protože nevytváří další uhlíkovou stopu, pokud tedy pominu dopravu na stavbu. Také je levná, zateplení celého domu se dá pořídit za pár desítek tisíc korun. Se slámou se navíc není těžké naučit zacházet. Na druhou stranu je třeba počítat s větší obtížností při zpracování,“ upozorňuje případné následovníky Jiří Ryšavý.

Majitelé se při zateplování museli vypořádat s několika úskalími. Kromě vhodného zdroje, který v blízkém okolí bohužel nevyšel a slaměné balíky se nakonec vezly až z Moravy, museli vyřešit i problém ukotvením balíků k dřevěné skeletové konstrukci. Architekt nakonec našel vlastní systém s využitím popruhů a akátových kůlů.

Následovalo pracné docpávání mezer, které mezi jednotlivými balíky vznikly, a jejich sestřižení do roviny. „Sláma má v porovnání třeba s polystyrenem horší tepelně izolační vlastnosti, takže jsme jí museli použít větší množství. Na druhou stranu má celá konstrukce větší tloušťku a pokryje tak případné tepelné mosty. Polystyren má ovšem dvěstěkrát vyšší energetickou potřebu při výrobě a je více než osmkrát dražší.“ dodává autor.

Na detaily kolem oken nebo v části střechy byla použita namísto slámy dřevovláknitá izolace. Pro zastřešení domu padla volba na zelenou střechu, namísto klasických tašek. Ta na své finální dokončení ještě čeká. „Kromě šetrnosti vůči životnímu prostředí je její přidanou hodnotou, že se v létě nepřehřívá a v zimě nepromrzá, což zvyšuje její životnost a snižuje tepelné zisky či ztráty do interiéru. Také nevytváří lokální tepelný ostrov, takže snižuje tepelné vyzařování střechy do okolí,“ uvádí architekt.

Stejně šetrný přístup zvolil i k použitým technologiím. O odvětrávání se stará vzduchotechnická jednotka s rekuperací, vytápění je řešeno automatickým peletkovým kotlem a akumulační nádobou s nerezovým výměníkem.

Zdroj: OTHERM, foto Barbora Mráčková

Okna pro minimalizaci tepelných ztrát

Protože dům byl projektován jako téměř pasivní, jednu z klíčových rolí hrála i volba patřičně kvalitních oken. Hlavními kritérii byl pro majitele přírodní materiál a dostatečné tepelně izolační vlastnosti. Výběr proto padl na dřevo, které již ze své podstaty výborně izoluje.

„Majitelé na stavbu zvolili dřevěná okna a vchodové dveře OTHERM IV94 v barvě tabák, které plně respektují celkový ráz domu. Základem oken je kvalitní profil ze čtyřvrstvého lepeného hranolu ze smrkového dřeva o stavební hloubce 94 mm, který v kombinaci s izolačním trojsklem oknům poskytuje vynikající ochranu před chladem a skvělé tepelně izolační vlastnosti. Dřevo má navíc ze všech materiálů, které se pro výrobu oken běžně používají, nejdelší životnost. Díky speciální povrchové úpravě navíc vyžaduje jen velmi jednoduchou údržbu,“ říká Pavel Hrudka, ředitel společnosti Arkáda Trade spol. s r.o. – Otherm okna.

Slamak okno OTHERM IV94 smrk trojsklo tabak foto zdroj OTHERM foto Barbora Mrackova 3
Zdroj: OTHERM, foto Barbora Mráčková

Samotná montáž probíhala do dřevěné konstrukce opláštěné u oken a vchodových dveří OSB deskami. Pro utěsnění připojovací spáry a minimalizaci tepelných ztrát byl využit těsnicí systém Illbruck. „Při výběru dodavatele oken jsem si udělal pomyslný průzkum trhu a oslovil více firem. Okna Otherm mi z toho vycházela výborně v poměru ceny a výkonu. Při výběru realizační firmy zase zvítězilo doporučení a dobré zkušenosti kamarádů,“ dodává Jiří Ryšavý.

Na řadě je omítka z jílu

V interiéru našel uplatnění další nepříliš běžný stavební materiál – jíl. Vnitřní stěny byly kromě koupelny omítnuty hliněnou omítkou. Její základní surovinu přitom autor měl tak říkajíc rovnou pod nohama.

„Měli jsme štěstí, že jsme přímo na pozemku měli kvalitní jíl, který jsme použili jako základ jádrové omítky v části domu. Hliněná omítka má výhodu, že pomáhá vyrovnávat vlhkost v interiéru. Tu přebytečnou pohlcuje a v sušších dnech ji naopak zase uvolňuje. Je to příjemný povrch, který nevyžaduje údržbu, navíc je velmi snadno opravitelný. Práce s touto omítkou ale vyžaduje zkušenosti, jinak by na stěnách s hliněným štukem bez výmalby mohly vzniknout mapy,“ popisuje autor.

V obývacím pokoji byl použit jemný hliněný štuk Picas jako finální povrch na hliněné jádro. Na vnější fasádu architekt zvolil vápenné omítky. Vápno si kvůli vyšší kvalitě sám vyhasil a nechal dva roky vyzrát. Stěny domu kromě svého materiálu zaujmou také zaoblenými rohy, které plní hlavně estetickou úlohu. Technologicky jsou sice pracnější, zároveň ale změkčují celkový vzhled domu.

…a co ještě zbývá dokončit?

Stavba přitom, jak přiznává sám majitel, na své úplné dokončení teprve čeká. Kromě finálního povrchu střechy je třeba doladit detail příčky v obývacím pokoji, osvětlení a v koupelně ještě chybí sprchová zástěna. Některé stavební práce, hlavně slámové zateplení, se totiž ukázaly být nečekaně pracné.

„Určité detaily jednoduše vyžadovaly velmi precizní provedení, abychom dosáhli téměř pasivního standardu. To byl jeden z důvodů, proč jsem dům stavěl částečně svépomocí. Samozřejmě mi hodně pomáhali kamarádi. Kdybych sám nebyl architekt a stavař, asi bych se do podobně komplikované stavby nepustil. Na druhou stranu mě to nesmírně posunulo profesně,“ říká na závěr architekt. Doslova pod jeho rukama tak v malebném středočeském městečku vyrostl dům, který si rozumí jak s přírodou, tak i s moderními technologiemi.

Technické údaje:
Průběh realizace: projekt 2013, realizace 2014 – 2018
Užitná plocha: 111,1 m2
Zastavěná plocha: 129 m2
Typ vytápění: automatický peletkový kotel 8 kW + akumulační nádoba 600 l, podlahové topení
Podlahové krytiny: dubová mozaika s nátěrem z tvrdého voskového oleje, keramická dlažba
Výrobci a dodavatelé:
Elektroinstalace – chytrý dům Loxone, LCGroup
Okna – OTHERM IV94, dřevina smrk, trojsklo, odstín tabák
Vnitřní dveře – Truhlářství Josef Čurda a syn
Kuchyně – truhlář Radek HnízdilSchodiště, zábradlí, pracovní stůl – truhlář Petr Lehký
Architekt: Ing. Jiří Ryšavý, ateliér DomEk, www.atelier-domek.cz

Ing. Jiří Ryšavý

V roce 2005 absolvoval obor architektura na Fakultě stavební ČVUT. Po osmi letech praxe v architektonických a projekčních kancelářích se začal intenzivněji zajímat o stavby z přírodních materiálů. To završil kompletním návrhem a částečně svépomocnou stavbou vlastního rodinného domu realizovaného v letech 2014-2018. Jde o nízkoenergetickou dřevostavbu z přírodních materiálů zateplenou slámou.

ZDROJ: PR článek VEKRA