Letošní Česká cena za architekturu představila jedinečná díla, která v sobě spojují respekt k historii s inovacemi pro budoucnost. Oceněný koncertní sál v Karlových Varech i dalších pět finalistů přinášejí inspirativní přístupy k využití prostoru, udržitelnosti a obnově české architektonické identity. Jaké stavby letos zaujaly a proč? Ponořme se do podrobností.
Jak začít opravovat nemovitost po povodni? Na co si dát pozor a kdy do domu raději nevstupovat? Přečtěte si rady a tipy pro odstraňování následků po velké vodě.
Povodně mohou narušovat statiku staveb především vodním proudem, ale také působením stojaté vody na stěny či nárazy vyplavených objektů. Narušená může být statika větších budov, ale také například mostů, a ne každé poškození musí být na první pohled viditelné.
Stále více Čechů vyhledává úsporná řešení bydlení a při koupi vlastní nemovitosti se zaměřují na její energetickou náročnost. Tento trend evidují tři čtvrtiny z 51 developerských společností. Podle zbývající čtvrtiny developerů ale energeticky úsporná řešení navyšují cenu nemovitosti, která je pro mnohé klienty jedním ze zásadních faktorů při rozhodování o koupi.
V Česku pozvolna sílí náklonnost k dřevostavbám, podpořená rostoucím povědomím o jejich ekologických výhodách, energetické efektivitě a rychlosti výstavby. Od července pak legislativa přinesla zásadní změnu, tedy možnost stavět budovy s konstrukcí ze dřeva do výšky 22,5 metru, zhruba sedmi pater, což může povzbudit zájem developerů. Dřevostavby získávají i určitý statusový prvek, čehož příkladem je projekt nadstandardního nízkoenergetického bydlení Golf Benátky v klidném prostředí města Benátky nad Jizerou.
Na nominačním večeru 9. ročníku České ceny za architekturu, který se konal pod heslem „Architektura pro všechny“ bylo představeno 31 nominovaných děl, jež se utkají v klání o ČCA 2024. Součástí akce byl i bohatý odpolední doprovodný program pro veřejnost. Jméno hlavního vítěze a dalších finalistů bude vyhlášeno 7. listopadu 2024 na galavečeru ve Foru Karlín.
Výhled na mokřad bývalého rybníka, hledání odpočinku v manuální práci a zbytek špatně spočítaných prken z předchozích projektů - koncepty, které se promítají do projektu vlastního ateliéru architekta Jana Tyrpekla.
Klienti, kteří vlastní velkou vzrostlou zahradu v centru města, přišli za architekty Janem Holubem a Tomášem Hanusem z BYRÓ architekti s neobvyklým zadáním. Na místě původní, rozpadající se chatky, chtěli novou stavbu, do které by se však nechtěli před zahradou zavírat.
Dřevostavby představují moderní a ekologický přístup ke stavebnictví, který se těší stále větší oblibě jak mezi architekty, tak investory. Použití dřeva jako primárního stavebního materiálu má své kořeny hluboko v historii, avšak díky novým technologiím a materiálům se značkou Baumitse dřevostavby dostávají na zcela novou úroveň.
Stát chce podpořit zpracování dřeva a výstavbu dřevostaveb v Česku. Počítá s tím dokument s názvem Surovinová politika pro dřevo, který ve středu projedná vláda. Dřevostavby by podle něj v roce 2035 mohly tvořit až čtvrtinu nově postavených budov v ČR.
Již 13. ročník soutěže Rigips Trophy ukazuje, že suchá výstavba v Česku stále nabývá na popularitě. Ze 42 staveb vybrala odborná porota tři hlavní vítěze, ocenila nejlepší projekty v šesti soutěžních kategoriích a rozdala mnoho speciálních cen.
S technickým ředitelem značky Fermacell Jaroslavem Benákem o dvou dekádách práce se sádrovláknitými, cementovláknitými a vláknocementovými deskami, jejich konkurenčních výhodách a důvěře klientů.
Největší obchodní distrikt Evropy se potýká s mnohými problémy, které má pomoci zmírnit projekt přinášející mezi vysoké administrativní stavby bydlení, služby a zeleň. Koncept nové zástavby se zaměřuje na snížení emisí uhlíku a povzbuzení každodenního života.
Společnost Bidli pokročila s projektem v Dýšině ve vyhledávané lokalitě u Plzně, který nabízí celkem 20 stavebních pozemků. Uzavřela smlouvu se zhotovitelem dopravní a technické infrastruktury, sítě a komunikace tedy budou hotové do konce roku.
Přesně před 25 lety – 7. května 1999 – sjela z výrobní linky v závodu společnosti Rigips v Horních Počaplech první sádrokartonová deska. Od té doby bylo jen v Rigipsu vyrobeno přes 430 milionů m2 desek, jimiž bychom byli například schopni pokrýt skoro celé území Prahy. Za čtvrtstoletí se sádrokarton „naučil“ přizpůsobit vlhkému prostředí, exteriéru a třeba i rentgenovému záření, v oblasti akustiky, pevnosti i rychlosti realizací překonal donedávna uctívanou cihlu a v Česku podíl staveb s jeho využitím stále roste.
