Výrobci se s těžkými situacemi vypořádávají
Situace na trhu je natolik nestabilní a dramatická, že několik výrobců raději nabídku na vyjádření se v anketě odmítlo. O to nás více těší odpovědi těch, kteří se rozhodli reagovat.
V loňském roce jsme zažili bezprecedentní zdražování stavebních materiálů. Jak se změnila situace se stavebními materiály v letošním roce?
L. Sehnal, AGC: Zdražování bohužel pokračuje, hlavním faktorem je stále se zvyšující cena plynu.
P. Hlaváček, Českomoravský cement: Zdá se, že se ceny stabilizovaly. Trvá ale nedostatek a dlouhé dodací lhůty. My dodáváme naše výrobky okamžitě.
P. Porubský, Heluz: Situace letošního roku kopírovala rok předchozí. I nadále přetrvával přetlak poptávky nad nabídkou. Díky důkladnému plánování se dařilo tento přetlak úspěšně zvládat a nedošlo na naší straně k zastavení příjmu objednávek či nedodržení smluvené ceny.
I. Ulich, M&T: Stejně jako pro všechny ostatní i pro nás měly v první polovině letošního roku ceny stále stoupající tendenci. Stěžejní pro nás byly ceny surových kovů, ze kterých vyrábíme naše kliky, ale i energií, které využíváme pro náročný provoz naší galvanovny. Nicméně očekávám, že v druhé půlce roku dojde k zastavení zdražování, a možná i k mírnému poklesu cen.
J. Tušl, VEKRA: V loňském roce docházelo ke zdražování materiálu kvůli jeho nedostatku, což bylo způsobeno především situací v souvislosti s covidovou pandemií. Letos se materiály zdražují primárně kvůli vysokým cenám energií. Očekáváme další zdražení, a to zejména materiálů, jejichž výroba je energeticky náročná, jako je například sklo. Ceny pravděpodobně narostou o dalších přibližně 10 až 20 %.
P. Markovič, Xella: Všudypřítomná inflace zasáhla i obor stavebnictví a naši společnost. Jsme svědky pokračujícího nárůstu cen veškerých surovinových a jiných materiálových vstupů, energií i pohonných hmot. Některé kontinuálně narůstají, jiné kolísají. V konečném důsledku jsme byli nuceni i my přistoupit ke zvýšení ceníkových cen, které reflektují zmíněné inflační tlaky.
Nakolik a jakým způsobem vaši firmu ovlivnila válka na Ukrajině?
L. Sehnal, AGC: Rusko vyváží spoustu důležitých surovin, které hýbají celosvětovým trhem. Pokud jde o ropu, je Rusko jejím druhým největším celosvětovým exportérem. Je také největším světovým exportérem plynu a jeho většina míří do Evropy. Embargo na obchod s Ruskem a následná protiopatření ruské vlády tak mohou stopnout tyto vývozy a způsobit celosvětový zmatek. Nejzásadnějším důsledkem je pro nás skokové zvýšení cen energií a klíčových surovin, a také jejich nedostupnost nebo prodloužené dodací lhůty.
P. Hlaváček, Českomoravský cement: Dramaticky růstem cen energií. Některé suroviny jsou nedostatkové. Například uhlí vozíme právě z Ukrajiny a nemůžeme si moc vybírat.
P. Porubský, Heluz: Válka na Ukrajině se nás zásadně nedotkla, pokud nebereme v potaz ceny energií. V řadách našich zaměstnanců občany této země nemáme, tudíž nedošlo ani k výpadkům na personální straně společnosti.
Očekávám, že růst cen a inflace se teprve projeví – přijde stagnace, možná i mírný pokles.
Ivo Ulich, M&T
I. Ulich, M&T: Celkově nás válka zatím nijak neovlivnila. Měla však dopad na naše zastoupení na Ukrajině, kde jsme zaznamenali pokles objednávek dveřního i okenního kování. Ale jsme optimisté a ve druhé polovině roku předpokládáme mírné oživení. Samozřejmě za předpokladu, že se situace na Ukrajině ještě nezhorší. Ale jak říkám, jsme optimisté.
J. Tušl, VEKRA: Válka na Ukrajině je pro nás především obrovskou tragédií. Proto se snažíme pomáhat, jak se dá, a to jak tady v Česku, tak i přímo na Ukrajině. Nemyslíme si, že by ceny energií rostly v důsledku samotné války. Hlavní příčinou je z našeho pohledu velká závislost Evropy na ruském plynu a ropě. VEKRA má ve všech závodech ekologické způsoby výroby tepla, a to solárními panely, fotovoltaikami či vhodně nastaveným odpadovým hospodářstvím. Například v Zašové, kde vyrábíme dřevěná okna, jsme díky peletám, které při výrobě vznikají a které vytápí samotný provoz a ohřívají i vodu, prakticky energeticky soběstační. I díky tomu mají vysoké ceny energií na naši firmu zanedbatelný přímý vliv.
P. Markovič, Xella: Válka na Ukrajině přináší samozřejmě obavy, rizika a nestabilitu do zaběhlých zvyklostí a významně ovlivňuje dění kolem nás i fungování naší společnosti. Některé dodávky surovin a druhotných materiálů pro výrobu byly navázány na východní trhy. Naše společnost, jako i řada dalších firem, byla nucena najít alternativní dodavatele materiálů, kteří nám jsou schopni přislíbit určitou garanci dodávek v objemech a čase. To nám prozatím umožnilo zachovat plynulou výrobu v závodech. Tak jako ostatních se i nás dotýkají vysoké nárůsty cen energií a pohonných hmot, které mají dopad i na finální ceny výrobků. Některé stavební firmy byly zasaženy odlivem ukrajinských pracovníků, což způsobilo komplikace na stavbách a posun termínů jejich dokončení.
Problémem jsou ceny energií
Ceny energií a pohonných hmot mají nadále stoupající trend a dosahují historického maxima. Jak vás ovlivnil tento problém?
L. Sehnal, AGC: Energie, její cena a riziko nedostatku je pro naše odvětví kritickým faktorem. Před rokem, kdy ceny energie na trhu byly ještě normální, postupně ale předvídatelně stoupaly, představovaly náklady za energii pro skláře hlavně v průmyslové výrobě zhruba 30 procent veškerých nákladů. Dnes je to už 70 procent. Pokud chceme přežít, tak musíme zvýšené náklady promítnout do cen.
P. Hlaváček, Českomoravský cement: Dramaticky ovlivňují náklady na výrobu a dopravu. Výroba cementu je extrémně energeticky náročná a výroba betonu zase náročná na dopravu.
P. Porubský, Heluz: Ceny těchto vstupů jsou zásadní pro naši výrobu, a tudíž jakákoliv změna je pro nás citelná. Jejich neustálý růst nás nutí zvyšovat ceny zboží, výrobků a služeb.
I. Ulich, M&T: Navýšení cen uvedených komodit, ale i vstupních materiálů jsme bohužel byli nuceni částečně promítnout do cen našich klik. I přes nepříznivé okolnosti neslevujeme z našeho kvalitativního standardu, který je na vysoké úrovni a pro který si naše kování zákazníci cení a opakovaně se pro něj vracejí. Nicméně část vstupních nákladů i přesto pokrýváme sami.
J. Tušl, VEKRA: Díky optimalizaci dopravních nákladů, které využíváme snadněji než menší firmy, se zdražování dopravy promítá do ceny našich výrobků jen částečně. Naše velikost a software nám to umožňuje. Například přejezdy montážních aut mezi stavbami se nám povedlo snížit o 17 procent. Tím jsme ušetřili nejen naftu, ale hlavně čas montážníků, kteří se tak mohou více věnovat realizacím staveb.
P. Markovič, Xella: Již jsem to částečně zmiňoval. Jednak ovlivnily cenu našich vstupů, jelikož i naši dodavatelé jsou touto situací zasaženi. Také nám logicky stouply náklady spojené se zpracováním surovin a celým procesem výroby až po dopravu hotových výrobků do stavebnin nebo na stavby našich zákazníků.
Stíháte dodávat včas? Jaké máte aktuální čekací doby na materiál?
L. Sehnal, AGC: Dodací lhůty se liší dle druhu skla – nejfrekventovanější druhy skel jsou dodávány v souladu s požadavky zákazníků.
P. Hlaváček, Českomoravský cement: Ano, dodáváme prakticky okamžitě.
P. Porubský, Heluz: Dodávky se nám daří plnit dle předem avizovaných termínů. Ty se aktuálně pohybují v rozmezí 2–4 týdnů od objednání.
I. Ulich, M&T: S dodacími lhůtami jsme dosud neměli žádné větší problémy, a to ani ze vstupní strany – tedy od našich dodavatelů, a ani směrem k našim zákazníkům. S dodavateli máme dlouholeté vztahy a v této krizové situaci se vyplácí sázka na ověřenou spolehlivost obou stran. Stíháme tedy dodávat ve standardních termínech.
J. Tušl, VEKRA: Hektičnost loňského roku, kdy se termíny dodávek protahovaly i na 15 týdnů, se naštěstí neopakuje. VEKRA má termíny dodávek obvyklé jako před covidem, tedy pět až osm týdnů. Přibližně 98,5 procent zakázek dodáme podle termínu, který máme ve smlouvě, zbylé více než procento jsou občasné výpadky určitého typu materiálu, které nejsme schopni ovlivnit.
P. Markovič, Xella: Jsme stále pod velkým tlakem poptávek a potřeb investorů a jejich staveb. Čekací doby se liší od druhu a množství materiálu, komplexnosti dodávek, a částečně i regionu. Standardní doba zahájení dodávek je 10–12 týdnů od přijetí objednávky. U specifických doplňků až šest měsíců.
Inflace nutí lidi investovat
Jak reagují zákazníci na růst inflace a hrozbu zvyšování úrokových sazeb na hypotéky? Spěchají stavět, nebo spíše vyčkávají?
L. Sehnal, AGC: Česká republika se s mírou červencové inflace ve výši 17,5 procent řadí na nejhorší příčky v rámci celé Evropské unie. Klíčový ekonomický parametr je nyní v tuzemsku nejvyšší od roku 1993. Tuto situaci vnímá naprostá většina zákazníků jako velmi vážnou do té míry, že inflace je dostatečně vysoká na to, aby zavedla Českou republiku do recese.
P. Hlaváček, Českomoravský cement: Struktura se změnila. Dříve se většina nemovitostí a staveb financovala skrze hypotéky, nyní je to za hotové. Kdo nemá hotovost, tak vyčkává. To se týká soukromých investorů. Velké zakázky pokračují a beton se prodává dobře.
P. Porubský, Heluz: Růst inflace více motivuje zákazníky proinvestovat své úspory. Stavby jsou ideálním řešením z hlediska jejich zhodnocení a míry rizika. Někteří své stavby posunuli v čase, většina si je vědoma neustálého růstu cen a stavby se snaží co nejdříve zahájit či dokončit.
I. Ulich, M&T: Žádné výraznější reakce nebo změny v chování zákazníků zatím nepozorujeme. Naše kliky spolu s dveřmi jdou do stavby téměř v jejím závěru, což možná také hraje svoji roli. Nicméně očekávám, že růst cen a inflace se teprve projeví – přijde stagnace, možná i mírný pokles.
J. Tušl, VEKRA: Naše společnost je známá hlavně jako dodavatel oken a vchodových dveří, ale děláme i interiérové dveře a stínění. Nicméně v oknech máme štěstí, že patříme mezi odvětví energii šetřící, a výhodnost, chcete-li návratnost, investice do oken je za současných vysokých cen energií dokonce lepší než u tepelných čerpadel. Výměna oken se dá navíc stihnout ještě před topnou sezonou. O úspoře tepla díky výměně zastaralých či nekvalitních oken a vchodových dveří za nová jsme přesvědčeni natolik, že jsme spustili kampaň, ve které našim zákazníkům garantujeme 30procentní úsporu tepla. Myslíme si, že zájem o naše výrobky z důvodu vysokých cen energie více než vyrovná makroekonomický pokles.
P. Markovič, Xella: Záleží na stadiu rozhodování a plánování výstavby. Investoři, kteří mají stavební povolení a zajištěné financování, výstavbu započali nebo v ní pokračují. S ohledem na vyšší cenu materiálů přistupují ke stavbám obezřetněji. Pokud mají možnost, tak navyšují limity pro čerpání hypoték, hledají úspory ve výstavbě nebo slevují z některých svých požadavků. Častěji také volí alespoň částečnou výstavbu svépomocí, kdy mohou ušetřit náklady za stavební nebo dokončovací práce.
Energie, její cena a riziko nedostatku je pro naše odvětví kritickým faktorem.
Libor Sehnal, AGC
Ti, kteří stojí před rozhodnutím, zda stavět, či nikoliv, více zvažují své možnosti. Obecně je výstavba rodinného domu nebo rekonstrukce vnímána jako dlouhodobá životní investice a zhodnocení úspor. Lidé jsou si toho vědomi a ve výstavbách pokračují. Tomu nasvědčuje narůstající zájem o stavební povolení za první polovinu roku 2022 v bytové výstavbě. Naopak se ale setkáváme i se zákazníky, kteří z obavy z budoucího vývoje své záměry přehodnocují nebo odkládají v čase.
text: Denisa Kureková, Foto: archív respondentů
Článek byl publikován v časopise ASB Almanach 2022.
