Komplexní developerský servis 21. století (Profil společnosti YIT Stavo, s. r. o.)

Komplexní developerský servis 21. století (Profil společnosti YIT Stavo, s. r. o.)

Developerská společnost YIT vznikla ve Finsku již v roce 1912. Nyní působí ve Skandinávii, v pobaltských zemích, Rusku a dalších zemích východní Evropy. Jako jeden z mála developerů financuje výstavbu výhradně z vlastních zdrojů. V České republice působí tato společnost jako YIT Stavo, s. r. o., a o její činnosti jsme si povídali s ředitelem a jednatelem společnosti Ing. arch. Vladimírem Dvořákem.    

Ing. arch. Vladimír Dvořák
Ředitel a jednatel společnosti
YIT Stavo, s. r. o.

Proč se rozhodla společnost YIT vstoupit na český stavební trh a jak k tomu došlo?
YIT vstoupila na český stavební trh v roce 2008, kdy akvizicí získala českou společnost Euro STAVOKONSULT. Obě společnosti působí v oboru stavebnictví řadu let – původní Euro STAVOKONSULT je na českém trhu téměř 20 let, kořeny naší mateřské skandinávské YIT sahají až do roku 1912. Jako společnost YIT Stavo, s. r. o., aktuálně v České republice pod značkou YIT Domov realizujeme tři projekty: KOTI Hostivař, KOTI Hájek a KOTI Troja.

Jaké služby v oblasti stavebnictví poskytujete? Na jaký segment ve stavebnictví se zaměřujete?
Vedle developerské činnosti působí mezinárodní skupina YIT v oblasti pozemního a průmyslového stavitelství, technického zabezpečení budov a jejich správy. YIT Stavo je v ČR aktivní v oblasti přípravy a realizace developerských projektů, projektování, inženýrské činnosti a projektového managementu. V tuzemsku se prozatím soustředíme na rezidenční development. Na poli rezidenční výstavby bychom se chtěli zařadit mezi pětici nejsilnějších developerů na pražském trhu. V rámci rezidenčního developmentu poskytujeme klientům klientský servis YIT 4U (to znamená: YIT pro vás), který jim zaručuje opravdu nadstandardní služby. Proto dnes říkáme, že jsme nejen developerskou a stavební společností, ale i společností servisní.

Během jednoho roku jste zahájili výstavbu tří rezidenčních projektů v Praze. Podle jakých kritérií jste vybírali lokality, ve kterých stavíte, v jaké fázi rozestavěnosti se projekty nacházejí a jaký jste doposud zaregistrovali zájem o bydlení v těchto rezidencích?
Lokality si vždy pečlivě vybíráme, abychom mohli klientům nabídnout komfortní bydlení s patřičnou infrastrukturou. Klademe důraz na dostatečnou občanskou vybavenost v okolí (obchody, lékařské ordinace, školy a školky), dobrou dopravní dostupnost autem i MHD, pěkné výhledy a možnosti kulturního a sportovního vyžití. KOTI Hájek a KOTI Hostivař jsou nedaleko lesoparku a hostivařské nádrže, z KOTI Troja je to zase jen malý kousek do oblíbené pražské zoo nebo botanické zahrady. Řada lidí v těchto lokalitách již žije, má je vyzkoušené a nové bydlení chce na stejném místě. To nám dokazuje i vysoký prodej: v projektu KOTI Hostivař, který je těsně před kolaudací, máme prodáno již 80 % bytů; v projektu KOTI Hájek, kde jsme aktuálně dokončili hrubou stavbu, je to 35 %; dokonce i v projektu KOTI Troja, jehož výstavbu jsme zahájili teprve před dvěma měsíci, je prodáno již 18 % bytů.

Ve svých projektech se inspirujete skandinávskou architekturou, proklamujete, že stavíte v duchu vysoce kvalitních finských standardů. Co si pod tím můžeme představit?

Finský styl bydlení znamená především střídmost, jednoduchost a úzké sepětí s přírodou. To se promítá i do skandinávské architektury – je jednoduchá a promyšlená s využitím přírodních materiálů. Velký důraz je kladen na šetrnost k životnímu prostředí a zdravý způsob života. Největší důraz je ale kladen na nízkoenergetičnost budov, která je dnes trendem. Bohužel většinu lidí v České republice odradí v souvislosti se zajištěním nízkoenergetičnosti budov vyšší vstupní investice.

Ve Skandinávii jsou o krok napřed – mají tam vybudovaný přirozený vztah k přírodě, vědí, že je nutné ji šetřit a žít skromně. Naší filozofií v Česku je totéž; chceme být mezi prvními, kteří v této oblasti něco dlouhodobě činí a klientům objasňují, co to znamená. Zároveň jsme realisté a víme, že ne vše může být nízkoenergetické z obnovitelných zdrojů – to by bylo opravdu finančně nákladné. Maximálně proto při výstavbě dbáme na využití přírodních materiálů a na šetrnost našich projektů nejen k životnímu prostředí, ale také k peněženkám jejich obyvatel. Všechny projekty, které nyní v Česku realizujeme, získaly průkaz energetické náročnosti budovy B – podle mezinárodní klasifikace se tedy jedná o úsporné bytové domy. Od odborné společnosti máme detailně zpracované exaktní energetické vyhodnocení všech našich současných projektů. Na něm lze vidět konkrétní finanční úspory a jejich vývoj v čase. Úspora může tvořit přibližně 20 % oproti objektům postavených podle současně platných norem, v porovnání s objekty postavenými před rokem 1980 dokonce 40 až 50 %. Domníváme se, že tyto hodnoty jsou více než zajímavé.

Finskem se inspirujeme i v otázce klientského servisu. Sázíme na poskytování tak kvalitního klientského servisu, aby u nás klienti zůstávali nebo se k nám znovu vraceli. Jedná se o významnou změnu v přístupu, na který klienti v České republice nejsou zvyklí.

Klient od nás předtím získal například služby bytového architekta, bezplatně jsme ho přestěhovali a pomohli mu s hypotékou či pojištěním. Posun je v tom, že předáním bytu náš kontakt s ním nekončí, ale pokračuje dál: klient pro nás zůstává klientem i nadále. Chceme s ním být ve styku dlouhodobě, věnovat se mu, pořádat pro něj speciální akce. Jeho životní podmínky se mohou změnit, rozhodne se byt vyměnit, děti vyrostou a budou potřebovat byt další a podobně. Naší ambicí je, aby se klient sžil s tím, že bude-li ohledně otázek bydlení něco v budoucnu potřebovat, obrátí se na nás – na YIT. Myslím, že časem bude takováto služba developera podmínkou jeho úspěchu.

S jakými stavebními firmami a architekty spolupracujete? Máte například vlastní tým architektů?
Projekty si zajišťujeme manažersky. To znamená, že máme svůj technický tým a přípravu, ale jinak děláme výběrová řízení a najímáme si stavební společnosti, protože v tuzemsku jako YIT Stavo nemáme stavební kapacity a v krátkodobém horizontu o tom ani neuvažujeme. Pokud jde o architekty, spolupracujeme s českými studii: v případě KOTI Hostivař je to Hlaváček & Partner, u KOTI Hájek Consilium ai a u KOTI Troja C.A.I.S. architekti.

Zaměřujete se pouze na výstavbu pouze větších rezidenčních projektů, anebo stavíte i individuální menší projekty, například rodinné domy?
Zatím se soustředíme na bytové domy v Praze ve středním segmentu o optimální velikosti 30 až 100 bytů, na které jsme připraveni v případě velkého zájmu navázat další etapou. Development rodinných domů nevylučujeme, ale zatím čekáme, jak se bude český trh dále profilovat.

Dáváte si zpracovávat nějaké průzkumy trhu a poptávky po nových bytech, na jejichž základě plánujete svou další strategii na trhu? Není nových bytů na trhu již dostatek, nebojíte se, že pro nové byty nenajdete kupce?
Jsme přesvědčeni, že o naše byty bude zájem z řady důvodů. Za prvé svou poptávku po bydlení lidé dlouhou dobu odkládali; analýzy realitního trhu hovoří o tom, že poptávku již pravděpodobně většina z nich odkládat nebude. Za druhé pražský rezidenční trh se od zbytku republiky značně liší – je schopen absorbovat poměrně velkou poptávku, kupní síla obyvatel je zde nejvyšší v Česku. Za třetí deregulace nájmů v Praze, k níž dojde počátkem roku 2013, může vytvořit zvýšenou poptávku po vlastnickém bydlení. Cílíme především na střední třídu, která je v Praze početně velmi silná. I naše rezidenční projekty, pokud je bereme jednotlivě, mají střední velikost o 30 až 100 bytových jednotkách. To je podle našeho názoru přesně to, co odpovídá potřebám současného pražského rezidenčního trhu.

Jak ukazují dosavadní čísla prodejů, všechny tři naše současné projekty se setkávají se zájmem.

Na stavebním veletrhu FOR ARCH jste nabízeli byty s 10% slevou. Jaký měla tato akce ohlas?
Akce se setkala s úspěchem a na jejím základě se nám podařilo uzavřít několik nových smluv.

Zatím stavíte jen v hlavním městě, nelákají vás další místa České republiky?
Zatím se chceme soustředit na Prahu. Vedle tří aktuálních projektů máme v přípravě další čtyři a probíhá akvizice nových pozemků v hlavním městě, aby byl zajištěn kontinuální rozvoj společnosti.

Chystáte se na našem stavebním trhu expandovat i do ostatních segmentů, jako jsou kancelářské nebo průmyslové objekty? Prozradíte nám něco o zamýšlených konkrétních projektech?

Ve střednědobém horizontu uvažujeme o komerčním developmentu. Nicméně chceme-li něčeho dosáhnout, musíme se na to soustředit a dát tomu prioritu – a to je případ rezidenčního developmentu v Praze, kde máme, jak jsem se již zmínil, v přípravě další čtyři projekty, s jejichž výstavbou chceme v příštím roce začít a přivést tak na pražský trh dalších 250 nových bytů, a pracujeme na akvizici dalších pozemků. Až se dostaneme tam, kam jsme chtěli, můžeme se pustit i do dalších segmentů.

Jaké jsou dlouhodobější cíle společnosti YIT Stavo?
Chceme se postupně zařadit mezi pětici nejsilnějších developerů na pražském rezidenčním trhu. V dlouhodobém horizontu máme v České republice v plánu věnovat se i komerčnímu developmentu – oblasti, v níž například v mateřském Finsku patříme mezi nejvýznamnější developery.

Jaký by měl být rok 2011, aby byl z pohledu společnosti YIT Stavo úspěšný?
Rok 2011 pro nás již úspěšný je. Povedlo se nám přesně podle plánovaného harmonogramu dokončit projekt KOTI Hostivař, který právě kolaudujeme. Rovněž jsme dokončili hrubou stavbu projektu KOTI Hájek, dokonce s mírným předstihem. Navíc jsme v létě zahájili i výstavbu našeho třetího projektu KOTI Troja.

Rozhovor připravila Jitka Kulhánková
FOTO: YIT Stavo

–>–>