Zrcadlové domy na šumavských loukách od Aleny Šrámkové

19. května 2015

V širokém údolí pod Boubínem stojí dvě modřínové stavby. Rodinný dům a stodola. Vedle sebe, s protaženými krovy zrcadlově obrácenými proti sobě.

Jsou to domy, které se tváří jako dřevostavby. Stavebním materiálem domu i stodoly je ale porotherm, pouze dvě třetiny stodoly je opravdová dřevostavba. Charakter dřevěných domů určují stavbám jejich fasády, totálně obložené palubkami z neošetřeného sibiřského modřínu. Stříbřitě šedavý nádech modřínového dřeva zjemňuje masivní hmotu obou stavení a jejich zvláštní, geometricky ostře řezané obrysy.

Dva modřínové domy na šumavské pastvině
Historie stavby počínaje stavebním povolením nebyla v chráněné krajinné oblasti (CHKO) samozřejmě jednoduchá. Místo je ze všech stran viditelné, uprostřed luk, takže tady opravdu muselo vzniknout něco výjimečného a přece trochu tradičního. „Jenom několik let trvalo jen jednání s CHKO Šumava“, vypráví nám majitelka domů, „mezitím jsme vyměnili projekt. Původně jsme dokonce měli vyhlédnuté i jiné místo, nakonec se ale začalo stavět uprostřed údolí ve 4. ochranné zóně CHKO, na široké louce kus od silnice, které přiléhá k pastvinám. Podmínkou stavebního povolení na tomto místě byl jakýsi dvojdům uprostřed luk – obytný dům a hospodářské stavení, anebo případně také jediný dům s hospodářskou částí. V údolí totiž máme rodinnou farmu s koňmi a chovem masného skotu.“

Projekt architektky Aleny Šrámkové
„Dlouho trvaly debaty o pojetí a vzhled domu mezi námi, paní architektkou a úřady. Původně navržené pultové střechy ustoupily definitivním střechám sedlovým. Záměrem architektky Šrámkové byla původně mnohem progresivnější stavba; výsledek je kompromisem mezi její a naší představou a požadavky úřadů, které požadovaly určitý vzhled domů, sklon střechy vzhledem k obvyklému množství sněhu (domy stojí v nadmořské výšce 850 m. n. m.) a tak dále…“

Přesah střech je pro vzhled domů určující a při pohledu ze štítových stran dominantní, ale také praktický. Střecha vytváří svým přesahem asi 1,5 metru široké zápraží na severní straně domu. U stodoly je to naopak – přesah je na jižní straně a tvoří zastíněné místo pro auto.

Stříbřitou fasádu rodinného domu doplňují členěná dřevěná červená okna a na jižní straně bohaté prosklení. Tento odstín červené vytváří ke klidným patinovaným odstínům šedavého modřínu zajímavý kontrast. Na střeše obou domů je položena finská kovová krytina Ruukki.

Maximálně využitý interiér s dalekými výhledy
Dům o rozměrech 15×10 metrů nemá vůbec žádné chodby. Přízemí zabírá otevřený prostor orientovaný přesně na jih, s výhledem na louky. Obytnou část přízemí tvoří kuchyně, obývací prostor a kancelář s knihovnou. Na západ je situována ložnice rodičů s koupelnou. Ze severní strany se vchází, na zádveří navazuje předsíň a kotelna s vlastním vchodem. V patře s galerií jsou tři pokoje a koupelna.

„Technická místnost přístupná z kuchyně a také z kotelny nám slouží jako sklad potravin“, pokračuje majitelka, „dům vytápí kotel na dřevo. V přízemí jsme nechali pod podlahu z tvrdého dřeva instalovat podlahové topení, v patře máme radiátory.“ Na střeše rodinného domu jsou umístěny kolektory na ohřev vody – když svítí slunce, množství horké vody z nich úplně postačuje. Doplňuje je průtokový ohřívač vody Logofresh.

Zrcadlově obrácená stodola
Vedle stojící stodola je o něco větší než dům (má rozměry 20x 10 metrů) a je řešena s okny na východní straně. Uvnitř je místnost na nářadí, sedlovna a také prostor na jízdní kola, případně na auto. Stodola má také patro k příležitostnému přespání a jinak sloužící jako sklad. Není zateplená ani vytápěná.

Co by mohlo být jinak…?
„S domem jsme velmi spokojeni, po několika letech užívání výborně funguje. Teď si jen říkám, že jsem určitě měla poslechnout názor paní architektky, která navrhovala obývací prostor ve dvou úrovních, se dvěma schody, Což jsme tenkrát odmítla a teď jí dáván za pravdu. …“, uzavírá majitelka stříbřitých domů na šumavské pláni.