Dům s otevřeným hledím

Stylově čistý, zdánlivě přízemní dům vyrostl v rozvolněné vilové zástavbě na západ od centra středně velké obce ve středním Posázaví. Jde o klidnou lokalitu, která si stále zachovává přírodní charakter. Okolní parcely jsou sice zastavěny rodinnými domy a chatami, udržované zahrady okolo staveb se však prolínají se vzrostlými borovicovými a smíšenými háji, což dodává místu kouzlo a poetiku.

Pozemek se svažuje k řece Sázavě a tato svažitost se na první pohled nemusí jevit zcela ideálně. Nicméně architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z architektonického studia ov–a, které investor k realizaci domu přizval, využili sklonu pozemku ve svůj a potažmo i stavebníkův prospěch a navrhli dvoupodlažní dům, který zdánlivě vypadá jako přízemní.

Dokonalost je v jednoduchosti

Spodní úroveň domu je uzavřená do sebe, do klidného vnitřního atria. Sem jsou situovány ložnice s francouzskými okny, směřujícími do tohoto uzavřeného dvora. V atriu i kolem něj se odehrává soukromý život rodiny, z ložnic lze vyjít přímo do venkovního prostoru. Směrem k atriu je obrácena i prosklená stěna bazénu, celý prostor pak uzavírá servisní trakt s hlavním vstupem, parkováním a skladovacím zázemím.

Atrium není zcela uzavřené, kromě pohledů k obloze skýtá svým obyvatelům i průhledy velkým otvorem v obvodové zdi do zahrady. Při pohledu od bazénu se otvor stává rámem obrazu se scenérií, měnící se průběžně s ročními obdobími.

Ze strany zahrady zaujme plná, zářivě bílá stěna bez oken. Jako stuha se vine kolem spodní úrovně stavby, v patře se lomí a stává se z ní střecha a štítové zdi pavilonu, jehož celá plocha je otevřeným obytným prostorem, společenskou částí domu.

Velkorysé prosklení budí dojem otevřeného hledí, skleněné stěny však nejsou pouze zdrojem přirozeného denního světla. Vytváří současně vpředu i vzadu nenucené přesahy interiéru do vnějšího prostředí, obyvatelé domu tak mohou využívat v teplých dnech k pobytu vnitřek domu i zahradu současně.

V symbióze s okolím

Ačkoli je dům celoskleněnou stěnou orientován k uliční čáře, soukromí obyvatel domu není díky zasazení stavby ve svahu a předsunutí spodního traktu vpřed dotčeno. Čisté linie a nekomplikovaný půdorys stavby respektují své okolí – horizontální řešení domu navazuje na přírodní charakter území, zmenšuje měřítko stavby při pohledech zvenčí a začleňuje ji do okolní vegetace.