Rodinné domy

V Rakousku, Německu, Finsku či USA jich je ažaž. U nás je situace jiná. Naši investoři, většinou odchovaní na masivních tradicích zděných domů, jsou opatrní, v některých případech dokonce skeptičtí. A to i přesto, že montované domy mají své výhody.

Když plánovali svůj vysněný dům, byli Gablasovi nadšeni ideami pasivní výstavby. Oslovila je hlavně možnost takového fungování domu, které nezanechá budoucím generacím památku v podobě skleníkového efektu a zničené přírody. Navíc sliboval provoz finančně nenáročný, který bude únosný, i když už nebudou ekonomicky aktivní. Postupně však přicházeli na detaily, které jim na pasivním domě nevyhovovaly, a tak se rozhodli jít vlastní cestou.

Voda a vlhkost přicházející ze země a srážkami z ovzduší jsou odvěkými nepřáteli dřeva. Nejsou však jedinými zdroji „mokrých“ problémů dřevostaveb. Také v interiéru se vařením či sprchováním, ale i dýcháním produkuje vlhkost, která je ve formě vodních par rozpuštěna ve vzduchu. Tyto páry mají snahu vstupovat do konstrukcí domu. A jsou-li obvodové stěny či krov dřevostavby nesprávně navrženy nebo zhotoveny, může tato vlhkost v konstrukci napáchat velké škody.

Současný technologický vývoj automatizuje domácnost mílovými kroky. Většina moderních zařízení je nyní napájena nebo řízena elektrickou energií. Pro běžné ovládání zařízení je však nutné k němu dojít, zorientovat se v jeho ovládacích prvcích a spustit jej. Každé zařízení má své vlastní ovládání a od uživatele se vyžaduje jeho zvládnutí. Jak přibývají zařízení, roste tlak na zapamatování si stále většího množství ovládacích prvků.

Pojmy nízkonergetický či energeticky pasivní dům nejsou již neznámé, přesto stojí stavebníci často před poměrně dramatickým rozhodnutím: v jakém domě vlastně mají bydlet – mají dát přednost klasice, nebo se rozhodnout pro (u nás zatím ještě stále) méně rozšířené řešení?!

Výstavba domů v pasivním standardu je v současnosti aktuální trend, který v Evropě výrazně ovlivňuje majitele nemovitostí i developerské firmy. Pro pasivní domy je typická vysoká úroveň izolací, kvalitní zateplení domu a nucené větrání s rekuperací. Zpětná vazba od majitelů těchto domů je malá, objevují se však stížnosti spojující různé zdravotní problémy obyvatel a větrání s rekuperací. Článek přináší výsledky studie hodnotící různá zdravotní rizika vyhodnocená pro konkrétní pasivní domy.

Architekti spolu s investory a prováděcími firmami stále rozšiřují oblasti využití lepeného lamelového dřeva, které se objevuje i tam, kde by ho ještě před několika lety nikdo nečekal.

Snižování energetické náročnosti budov je v současnosti asi nejdiskutovanější téma v oboru TZB – technických zařízení budov. Výstavba domů v nízkoenergetickém standardu již pomalu začíná být samozřejmostí, do budoucna nás však čekají mnohem významnější změny. Podle revize směrnice 2002/91/ES by všechny novostavby od roku 2021 měly mít již téměř nulovou spotřebu energie. V kategorizaci energetické náročnosti jsou tyto domy ještě daleko za nízkoenergetickými i pasivními domy. Principy, kterými lze takto úsporného řešení docílit, jsou dnes již dobře známé, přesto jsou nulové domy stále vzácné – po celém světě jich stojí jen několik desítek.

Stavění ze dřeva nabralo na vysokých obrátkách zejména u našich západních sousedů – a nutno dodat, že pro to mají několik dobrých důvodů. I u nás dřevěných domů utěšeně přibývá, a je zřejmě jen otázkou času, kdy tento stavební materiál ohlásí i u nás návrat ve velkém stylu. Lze přitom předpokládat, že více než z vlastní tradice dřevěnic budeme čerpat z čerstvých zkušeností stavitelů energeticky úsporných domů v západní a střední Evropě.

Dřevo vzhledem ke své struktuře může být při nevhodném použití poškozováno biotickými a abiotickými činiteli. Vlivem poškození může měnit vzhled a své fyzikální a chemické vlastnosti.

Nikdo by nečekal, že tradiční dřevěný dům na svahu kopce v malebné švýcarské krajině je novostavbou s moderním otevřeným interiérem vybavenou nejmodernějšími technologiemi, které umožňují maximálně šetřit přírodní zdroje a efektivně je využívat.

Vývoj na poli stavebních materiálů dosáhl za poslední desetiletí vysoké úrovně. Dnešní technologie nabízejí možnost výstavby rodinných domů v téměř jakýchkoliv podmínkách a přesně podle představ majitele.

V posledních několika letech vítězí při rozhodování stavebníků, jakou technologií stavět, stále častěji dřevostavba. V takovém případě se nabízí několik konstrukčních systému a řešení.

Ačkoli si na tomto domě už pochutnalo několik časopisů o bydlení, nebylo lehké odolat. Hlavně když se toho tolik navyprávělo a napsalo o pravidlech nízkoenergetického stavění, o situování domu, o tom, jak co nejvíce přizpůsobit projekt pohybu slunce na obloze a využít pozemky na jižních svazích.

S Evou Eichlerovou jsem se setkala u jiné realizace. Také na venkově, stejně tak na dohled od většího města. Objevila se jako spoluautorka jednoho z těch neokázalých domů, jejichž kouzlo pochází z klidné formy a přirozeného dotyku s přírodou. Byla jsem velmi zvědavá, jakého souladu bude dosaženo, když se pod autorství architektury a zařízení domu nad Zlínem podepíší Eichlerovi dva – on a ona.