Nízkoenergetické domy

Nenápadně ekologický hotel s certifikátem BREEAM s hodnocením vynikající. Mosaic House vznikl kompletní rekonstrukcí a změnou historické budovy z třicátých let minulého století v památkové zóně Prahy 2, kde se podařilo implementovat všechny požadované technologie tak, aby budova byla ekologická. Tento přívlastek neznamená jen úsporu plynu, vody a elektřiny, ale také funkční doplnění zeleně na střeše, v okolí a v interiéru budovy.

Lighthouse Home ve Watfordu, dokončený v roce 2007, je prvním obytným domem bez emisí CO2 ve Velké Británii a už dnes prezentuje nejlepší hodnoty pro udržitelné stavby, o nichž se předpokládá, že budou ve Velké Británii a Irsku povinné od roku 2016 jako standard obytných novostaveb.

Poprvé jsme se na návštěvu vydali začátkem podzimu, kdy se prosluněná obloha během několika minut proměnila v ocelovou oponu, a tak vám snad poprvé v historii nabízíme snímky skrápěné deštěm. Podruhé jsem se vyšplhal do příkré stráně po úzkých ve sněhu vyježděných kolejích a hledal dům v krajině pod bílou peřinou. V obou případech mě vítal majitel v dobré náladě s horkým čajem a spoustou unikátních postřehů nejen ke stavbě, ale i o samotném „sžívání se s domem“.

Stavět energeticky úsporně už není jen módní záležitost. Tento trend (naštěstí) přerostl do přirozené potřeby a na nízkoenergetické, případně pasivní domy se už nedíváme podezíravě. Jestliže chceme postavit dům tak, aby nás jeho provoz stál co nejméně, měli bychom samozřejmě využít v první řadě to, co se nabízí zcela přirozeně – slunce nám dům vyhřeje snadno, bez složitých technických zařízení a úplně zadarmo. Stačí dostatečně velká, vhodně orientovaná a kvalitní okna… Jen není vše tak jednoduché, jak by se mohlo zdát na první pohled (ale tak už to v životě chodí).

Stavba domu svépomocí, navíc z přírodních materiálů jako je dřevo a sláma, se stala pro tesaře Lukáše Čejnu splněným snem. „Hlavní inspiraci jsem hledal u našich předků, kteří tímto způsobem dříve stavěli prostě kvůli tomu, že jim nic jiného nezbývalo. Museli se přizpůsobit místním podmínkám,“ prozrazuje zdroj svého nápadu hrdý majitel Lukáš Čejna. Úsilí se mu vyplatilo, dům Slaměnka totiž nedávno vyhrál v soutěži E.ON Energy Globe Award za nejlepší nízkoenergetickou stavbu.

V rakouském Grazu (Štýrském Hradci) vznikla první energeticky efektivní studentská kolej v pasivním standardu. Kolej Moserhofgasse byla postavena z energeticky úsporného stavebního systému podle projektu architektonické kanceláře DI Erwin Kaltenegger ve spolupráci se společností GWS, Graz.

Zdá se vám kacířská myšlenka vyslovená německou architektkou Kennedyovou v roce 1992, že jedním z nejvýraznějších činů, jimiž můžeme prospět ekologii, je prostě nestavět? Zdá se vám to příliš silná káva? V porovnání s tímto radikálním názorem bude prosazování výstavby nízkoenergetických domů (NED) jen jejím slabým odvarem. Kdo si zvolí tuto cestu, nevyhne se ani úvaze o využívání solární energie. Jedním z prvních kroků je najít způsob, jak nejmoudřeji nastavit tvář domu přímé sluneční energii.

Lidé chtějí bydlet ekonomicky, tedy nízkoenergeticky a s předpokladem, že nízký odpočet za celoroční spotřebu energie jim postupně vynahradí náklady spojené s náročnější stavbou rodinného domu. Nanejvýše při nepříznivém počasí počítají s menšími platbami za dohřívání přiváděného vzduchu teplou vodou ze zásobníku; tedy v době, kdy se pasivní solární zisky ze zasklených ploch obrácených na jih přibližují k nule.

Stavět energeticky úsporně už není jen módní záležitost. Tento trend (naštěstí) přerostl do přirozené potřeby a na nízkoenergetické, případně pasivní domy se už nedíváme podezíravě. Jestliže chceme postavit dům tak, aby nás jeho provoz stál co nejméně, měli bychom samozřejmě využít v první řadě to, co se nabízí zcela přirozeně – slunce nám dům vyhřeje snadno, bez složitých technických zařízení a úplně zadarmo. Stačí dostatečně velká, vhodně orientovaná a kvalitní okna… Jen není vše tak jednoduché, jak by se mohlo zdát na první pohled (ale tak už to v životě chodí).

O tom, jaká střecha patří na dům s nízkoenergetickým či pasivním standardem, by se dalo uvažovat z několika hledisek. Finančních, estetických, z hlediska krajových zvyklostí či sousedských řečí. My se soustředíme na jediné – na funkčnost.

Když plánovali svůj vysněný dům, byli Gablasovi nadšeni ideami pasivní výstavby. Oslovila je hlavně možnost takového fungování domu, které nezanechá budoucím generacím památku v podobě skleníkového efektu a zničené přírody. Navíc sliboval provoz finančně nenáročný, který bude únosný, i když už nebudou ekonomicky aktivní. Postupně však přicházeli na detaily, které jim na pasivním domě nevyhovovaly, a tak se rozhodli jít vlastní cestou.

Snižování energetické náročnosti budov je v současnosti asi nejdiskutovanější téma v oboru TZB – technických zařízení budov. Výstavba domů v nízkoenergetickém standardu již pomalu začíná být samozřejmostí, do budoucna nás však čekají mnohem významnější změny. Podle revize směrnice 2002/91/ES by všechny novostavby od roku 2021 měly mít již téměř nulovou spotřebu energie. V kategorizaci energetické náročnosti jsou tyto domy ještě daleko za nízkoenergetickými i pasivními domy. Principy, kterými lze takto úsporného řešení docílit, jsou dnes již dobře známé, přesto jsou nulové domy stále vzácné – po celém světě jich stojí jen několik desítek.

V červnu se poprvé se konala evropská verze studentské soutěže Solar decathlon, která je tradičně organizována každé dva roky ve Washingtonu ve Spojených státech. Evropská soutěž se uskutečnila v Madridu, pro stavbu domů 17 univerzitních týmů vznikla Villa Solar na speciálně upraveném nábřeží řeky Manzanares.

Mezi haldami navršenými při poměrně nedávno ukončené těžbě černého uhlí na Kladensku vzniklo v osadě Čabárna centrum ekologické výchovy. Dům, který už sám o sobě působí edukativně a inspirativně, představuje veřejnosti možnosti nízkoenergetického stavebního řešení a materiály z obnovitelných zdrojů. Stal se zároveň jednou z největších dřevostaveb v České republice. „Izolace, stavební detaily – vše je v pasivním standardu. Nepodřizovali jsme však tepelným parametrům architekturu nekompromisně. Dům není jen hra o teplo, ale má to být prostor, kde bude lidem dobře,“ říká autor projektu architekt Jan Červený.