Místo staré stodoly příjemné bydlení

Místo staré stodoly příjemné bydlení

Pro vinařskou vesnici Auersthal v rakouské oblasti Weinviertel je typická hustá a uzavřená zástavba. Centrem vede hlavní ulice lemovaná vinnými sklípky a vše se nachází v mírně kopcovité krajině. Na okraji obce, sevřená mezi okolními budovami, zůstala zachována stodola typická pro zdejší region. Bohužel byla ve špatném stavu.

Majitelé ji proto museli nechat zbourat a na jejím místě si postavili nový dům, který je propojený se sousedním domem rodičů. Protože ale šlo o majitele s opravdovým zájmem o kvalitní architekturu, přistoupili k tomuto úkolu zodpovědně, což se nakonec v mnoha ohledech projevilo. Ke svým plánům přizvali architekta Martina Rührnschopfa, který již má na svém kontě mnoho projektů v okolí Vídně a pro jehož tvorbu je charakteristický citlivý přístup a vytváření architektury vhodné pro danou oblast. Po důkladné analýze prostředí bylo zpracováno několik variant návrhu, z nichž vyústilo řešení dokonale sladěné s architekturou obce Auersthal.


Architekt Rührnschopf k tomu říká: „Tímto způsobem vznikl dům, který není ani moderní, studeně působící kostka, ale ani klasické upravené venkovské stavení se zlatými příčkami v oknech a polystyrenovou fasádou.“ Na místě staré stodoly vytvořil architekt dům, jenž svým vzhledem připomíná původní venkovskou budovu – ale v moderním provedení. Je harmonicky zapracován do řady domů a propojen s domem rodičů. Z domu „Zu-haus“ vyzařuje přívětivá jednoduchost, která byla po celá staletí typická pro region Weinviertel a vytvářela jeho kulturní krajinu.

Dispoziční řešení

Do nového domu byly dokonce zapracovány i tradiční funkční prvky jako větrací štěrbiny a posuvná vrata stodoly. Nové posuvné „dveře“ umožňují otevřít dům směrem do ulice, nebo jej naopak zavřít. Kdykoli lze také dům otevřít do zahrady, čímž se vnitřní prostor přirozeně propojí s okolní přírodou. Sousední předsazený dům navíc chrání před větrem, zvědavýma očima a hlukem.


V přízemí je situována šatna, toaleta a prostorná obývací kuchyň s jídelnou. Jednotícím prvkem je zde povrch z voskovaného betonu. Dominantním interiérovým prvkem je potom schodiště s kvalitním řemeslným provedením. Do patra, kam vede, je umístěna chodba, ložnice a koupelna. Horní patro je pojato jako otevřený prostor, jehož strukturu vytvářejí šikmé plochy.

Prosvětlení domu

Jedním z hlavních benefitů této stavby je dostatek přirozeného osvětlení a čerstvého vzduchu. Majitelé požadovali v obytných prostorách dostatečný přísun denního světla i během zamračených dní, které jsou v regionu Weinviertel na podzim a v zimě poměrně běžné. Řešením je nejen velká svislá prosklená plocha na jižní straně domu, ale také dobře rozmístěná střešní okna. Díky tomu se světlo dostane přes patro i do středních částí přízemí, které je tak rovnoměrně prosvětlené. Celý interiér pak působí velkorysým, otevřeným a přívětivým dojmem.


Světlo dopadající shora, tzn. zenitové světlo, je za zamračeného dne třikrát intenzivnější než světlo přicházející fasádním okny ze stran. Dokonalá interakce mezi svislou prosklenou plochou a střešními okny v kombinaci s bílými stěnami a dřevěnou i betonovou podlahou vytváří fascinující světelnou atmosféru.

Větrání

Fasádní a střešní okna jsou pečlivě rozmístěna i s ohledem na řádné provětrávání domu. Výsledkem je komínový efekt, který zajišťuje maximální účinnost větrání bez spotřeby energie. Použitá okna jsou vybavena automaticky řízeným otevíráním a stíněním oken, čímž vznikl automatický systém přirozené ventilace, který minimalizuje nutnost použití dalších technologií. Během topné sezóny a přechodných období vysílají čidla koncentrace CO2 instalovaná na různých místech signál elektricky ovládaným oknům, kde se mají otevřít a zajistit optimální výměnu vzduchu. V létě jsou čidla koncentrace CO2 vypnuta a systém přejde do režimu chlazení přirozenou ventilací. Bez ohledu na to, zda jsou obyvatelé doma nebo ne, otevře integrovaný časovač automaticky okna ve 22.00 hodin večer a v 7.30 ráno je zavře. To umožňuje během noci ochladit ty části domu, které se během dne ohřály.

Ochrana před zimou

Cílem technologie použité při stavbě domu bylo najít jednoduché, ale efektivní technické řešení. Tedy uživatelsky příjemný koncept bez náročných technologií. Plášť domu s účinnou tepelnou izolací zadržuje v domě teplo. Cílené využití solárního zisku z prosklené plochy na jižní straně domu v kombinaci s jeho tepelnou kapacitou omezuje na minimum nutnost dalšího vytápění. Zdrojem tepla je stávající plynový kondenzační kotel v sousedním domě rodičů a kamna na dřevo v dolním obytném prostoru. Teplo je rozváděno nízkoteplotním podlahovým a stěnovým systémem.

Ochrana před vedrem

Masivní štítové stěny a betonové podlahy v přízemí mají velkou tepelnou kapacitu a díky tomu výrazně zpomalují ohřívání místností. Účinné venkovní stínění chrání dům před přehříváním během letního období. Místnosti ale nelze v tomto období zcela zatemnit; musí v nich být přijatelný přísun denního světla.
Jako velmi inteligentní a účinné řešení se osvědčilo použití plachty, která chrání terasu před sluncem a zároveň stíní obytný prostor. Na straně do ulice zajišťují ochranu před ranním sluncem, které může být v létě velmi intenzivní, lamely na stodolových vratech. Střešní okna jsou osazena žaluziemi, které jsou naprogramovány tak, aby se v létě po ránu automaticky zatáhly.

Součástí konceptu spotřeby energie je i venkovní prostor. Strategické rozmístění listnatých stromů vytváří v létě přirozený stín a specifické mikroklima.

Závěr
Dům představuje úspěšný koncept, využívající minimum technologií a nabízející vysokou úroveň bydlení. Jedním z výrazných prvků je vynikající řemeslné zpracování s architektonickými detaily dovedenými k dokonalosti.

Projekt: Martin Rührnschopf architecture, Vienna
Statika: Zwang GesmbH, Bockfließ
Stavební fyzika: Eder Bau GmbH, Zistersdorf
Realizace: Eder Bau GmbH, Zistersdorf
Dřevěné konstrukce a střecha: Zwang GesmbH, Bockfließ
Podlahová plocha: 129 m2
Doba výstavby: 2012–2013

Marie Urbancová
Foto: Martin Rührnschopf, Hans Döllinger, Jörg Seiler