Český soběstačný dům: jak se staví dům bez inženýrských sítí?
Dům, který si vyrobí veškerou potřebnou elektrickou energii ze slunce, uloží si ji v bateriích a následně spotřebuje. Zachytí maximum dešťové vody, splachuje s ní a po přečištění využije i třeba ve sprše. Nezbavuje se zbytečně drahocenného tepla, ale přitom se v něm zdravě dýchá a žije. Dům, který se snaží žít v symbióze s přírodou.
Koncept prvního Českého soběstačného domů vznikal poslední 4 roky, nyní jde všechna snaha do finále – realizace objektů právě probíhá v místě, kam nevedou žádné inženýrské sítě. Po dokončení stavby a uvedení domu do provozu budou navíc jeho plány zveřejněny zdarma pro všechny, kteří by se chtěli inspirovat nebo stávající nápady použít či vylepšit.
Jak to začalo?
Jako první byl nápad a místo – osada Kyselov poblíž Vyššího Brodu v jižních Čechách. V okolí lokality je spousta zaniklých zemědělských usedlostí, vesnic a nyní pár roztroušených domků. Zároveň nejde o nijak přírodně chráněnou oblast. Zkrátka místo dostatečně mimo civilizaci, ale zároveň v ní.
V roce 2016 byla uspořádána první malá studentská architektonická soutěž Český soběstačný dům a série workshopů na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Zadáním soutěže byl dům bez inženýrských sítí na uvedeném pozemku. Výstup soutěže nečekaně přinesl nejen řadu kvalitních nápadů, ale i hlavního architekta a projektanta prvního Českého soběstačného domu.
V roce 2017 se k projektu začali připojovat i profesionálové ze všech možných oborů. Úplně první, koho se podařilo nápadem zaujmout, byla firma GWL, distributor lithiových baterií – firma následně vymyslela celý systém energetiky soběstačného domu.
V témže roce vznikla v Praze testovací laboratoř, do které byly umístěny všechny páteřní technologie, s nimiž se počítá na stavbě (tj. včetně solárních panelů na střeše, baterií, kotle…). Zde padlo i rozhodnutí, že dům bude primárně fungovat analogově tak, aby ho dokázal servisovat i „lokální elektrikář“, s pouze drobnými prvky tzv. chytré domácnosti jako funkční, nezávislou nadstavbou.
Na podzim roku 2019 bylo konečně možné začít s výkopovými pracemi. Do základů objektu byly vhozeny japonské jeny pro štěstí.
Informace o stavbě:
Stavba (100 m2 obdélný půdorys, 95 m2 obytné plochy, přízemí + podkroví) je umístěna v roztroušené zástavbě Hodslavského potoka, poblíž lyžařského areálu Kramolín u Lipna nad Vltavou. Autorem stavebního návrhu je mladý architekt Vojtěch Lichý ze studia MLAA a se základní technickou rozvahou technologií mu pomáhal kolega Petr Pávek. Pozemek má cca 4 000 m2 – půl louka, půl les.
Stavba (100 m2 obdélný půdorys, 95 m2 obytné plochy, přízemí + podkroví) je umístěna v roztroušené zástavbě Hodslavského potoka, poblíž lyžařského areálu Kramolín u Lipna nad Vltavou. Autorem stavebního návrhu je mladý architekt Vojtěch Lichý ze studia MLAA a se základní technickou rozvahou technologií mu pomáhal kolega Petr Pávek. Pozemek má cca 4 000 m2 – půl louka, půl les.
Hrubá stavba
Obvodové zdi domu jsou z broušených cihel Porotherm T-profi plněných izolační vatou. Vnitřní příčky využívají akustických vlastností pálených cihel Porotherm AKU. Konstrukce celého domu tak vědomě rozvíjí stavební koncept domu e4. Jako výplně okenních otvorů budou použita dřevohliníková okna Internorm s izolačními trojskly.
V Českém soběstačném domě se také široce uplatní materiály Isover pro izolace základů, fasády, podhledů, podkroví a podlah. Dále se použije fasádní systém s chytrou omítkou, hydroizolace a podlahové hmoty Weber či sádrové omítky Rigips.
Cílem bylo navrhnout malý, poctivý domek s dlouhou životností. I proto byla zvolena ověřená celokeramická varianta. Vybrané cihly minimalizují spotřebu energie domu a pomáhají udržovat tepelný komfort v zimě i v létě, navíc všechny prokazatelně pocházejí z České republiky. Celková tepelná ztráta domu bude cca 6,5 kW, počítáno dle normy lokace při -18 °C.
Ve výsledku se jedná o dům v nízkoenergetickém standardu – podstatné ovšem je, že skladba technologií navrženého objektu by stejně účinně fungovala i v dřevostavbě, slaměném domě, domě vytištěném z plastového recyklátu nebo v tzv. earth-house.
Volba technologií
Volba jednotlivých technologií se řídila především podle spotřeby elektrické energie, která je u domu nezávislého na inženýrských sítích klíčová. Celý koncept energetiky navrhli odborníci ze společnosti GWL. Jediným zdrojem elektřiny bude vlastní fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 10 kWp, doplněná extrémně trvanlivým a kvalitním lithium-fosfátovým bateriovým úložištěm s kapacitou 20 kWh.
Standardní fotovoltaické panely budou zabudovány v celé ploše jižní části sedlové střechy v klasické dvouplášťové skladbě s provětrávanou mezerou, a nahrazují tak střešní krytinu. Zatímco celá jižní střecha bude pokryta solárními panely, na té severní jsou projektovány černé keramické tašky Tondach. Při osazování se na jižní plochu střechy nakonec vešlo 48 celočerných solárních panelů.
Celý organismus technologií pomáhá také sestavovat dodavatel sofistikovaných elektroinstalací Elpramo. Bateriové úložiště a celý energetický systém domu nebude žádná černá krabice, ale otevřené hardware řešení, které by měl být schopen servisovat i lokální elektrikář. Použity budou jen volně a běžně dostupné komponenty, jež se dají jednoduše vyměnit a obratem objednat z dostupných e-shopů. Toto řešení bude jednoduše aplikovatelné do standardně „připojených“ domů, ať už v menší, či větší podobě.
Co se právě děje?
V srpnu 2020 byla usazena podzemní nádrž na dešťovou vodu. Hrubá stavba se blíží ke konci, v interiéru již proběhlo i stříkání sádrových omítek. Již pár měsíců probíhají návrhy interiéru ve spolupráci s IKEA. Cílem je použití maximálního možného množství vybavení z druhé ruky či z recyklovaných materiálů.
V srpnu 2020 byla usazena podzemní nádrž na dešťovou vodu. Hrubá stavba se blíží ke konci, v interiéru již proběhlo i stříkání sádrových omítek. Již pár měsíců probíhají návrhy interiéru ve spolupráci s IKEA. Cílem je použití maximálního možného množství vybavení z druhé ruky či z recyklovaných materiálů.
Vodní hospodářství
Prioritou návrhu vodního hospodářství bylo minimalizovat spotřebu pitné vody z vrtané studny na pozemku. Proto bude dešťová voda zadržována v podzemní nádrži o objemu 16 m3, což by, pokud to vyjde, mělo nahradit přibližně polovinu spotřeby pitné vody v porovnání s běžným domem.
Dešťovka bude po přečištění využívána pro splachování, praní, ale i sprchování. Sloužit bude samozřejmě i pro závlahu zahrady. Při nedostatku dešťové vody systém automaticky přepne na pitnou vodu z vrtu, naopak přebytek bude akumulován ve venkovním jezírku. Odpadní vody budou čištěny biologickou čistírnou a dále budou vsakovány na pozemku, čímž se koloběh vody uzavře. Celý vodní management domu navrhovali a budou realizovat odborníci ze společnosti Envi-Pur.
Od partnerů ASB
Pořád ještě můžeme zjistit, že to nefunguje. Výsledek je ale to nejlepší, co jsem společnými silami dokázali vymyslet a realizovat s vypětím všech sil, co máme.
Přečtěte si také
Přečtěte si také
Vytápění a ohřev teplé vody
Vytápění a ohřev teplé užitkové vody bude v zimních měsících zajišťovat kotel na pelety Pelematic Condens od společnosti Okofen o výkonu 8 kW. Ten bude dle potřeby i dobíjet baterie díky instalovanému Stirlingovu motoru, jenž umí přeměnit teplo na elektrickou energii. V období, kdy bude dostatek slunečního svitu, bude využita k ohřevu vody přímo elektrická energie ze solárních panelů.
A ano, jednou ročně bude třeba dovézt peletky, vyvézt kal z čističky atd. Ani veškeré jídlo nebude možné vypěstovat přímo na pozemku. Nebylo tedy dosaženo absolutní soběstačnosti, ale rozhodně se jedná o posun kupředu.
Vytvořeno z podkladů Českého soběstačného domu s pomocí Pavla Podruha, zakladatele projektu.
