Architektura začíná prostupovat i logistickými centry
V oblasti logistiky a návrzích průmyslových a logistických center dlouhou dobu panovala funkčnost na úkor estetiky. V poslední době se však požadavky klientů mění a architekti jsou čím dál častěji oslovováni o kreativní návrhy také v oblasti výrobních hal či logistických center.
Zajímavou ukázkou skloubení designu a funkčnosti je areál Fibran Harvaň, specializující se na výrobu a skladování extrudovaného polystyrenu. Za jeho podobou stojí studio Loxia.
„Průmyslové haly a objekty v současné době velmi často plní také funkci headquarters, tudíž musí být nejen funkční a efektivní, ale zároveň musí mít reprezentativní prostory, jakousi výkladní skříň firmy. Ve svých projektech proto vždy hledíme i na architektonický aspekt věci. Je to přeci jen v těchto prostorách, kde zákazníci často rozhodují, zda byznys uzavřou. Naše návrhy proto musí být zajímavé architektonicky, a pozvednout průmyslové zóny také esteticky. Ideálním příkladem je projekt Fibranu, kde je vedle výroby součástí i sídlo manažerů. Do návrhu projektu jsme proto zvolili vodní prvek, terasu s vyhlídkou na areál, i upravenou zeleň,“ uvádí Ing. Michal Hendrych, hlavní inženýr studia LOXIA.
Fibran Havraň – hala, administrativní budova, showroom i kaple v jednom
Při návrhu výrobního areálu je třeba se zaměřit v první řadě na funkčnost, logiku a provozní vazby. Každý metr navíc může znamenat prostoj, který se v důsledku násobí a vede k nežádoucímu zvyšování provozních nákladů. Architekti proto při navrhování projektů tohoto typu musí myslet především na efektivitu a logiku výroby. „Fibran Havraň je výrazným projektem, kde investor požadoval kromě výrobních hal a skladovacích prostor také administrativní budovu a showroom zapuštěný do země. Záměrem projektu bylo vytvořit areál, kde se bude nejen vyrábět, ale také v něm budou probíhat jednání a schůzky s potenciálními budoucími zákazníky,“ komentuje Ing. Michal Hendrych, hlavní inženýr studia LOXIA.
Výsledkem byl návrh kultivovaného areálu se smysluplným uspořádáním, ve kterém nedochází ke křížení provozů zásobování, výroby, vedení společnosti a návštěv. Projekt Fibran přinesl architektům i nelehkou výzvu, kdy se museli v zadání vypořádat s umístěním areálu v otevřených polích, kde se bude vyrábět a skladovat lehký polystyren. Bylo zapotřebí nastudovat směry a sílu poryvů větru během roku a na jejich základě navrhnout takové konstrukce, které pomohou vítr rozlámat a minimalizovat riziko rozfoukání polystyrenu po okolí.
„Jedním z originálních požadavků, se kterými se v rámci tohoto typu staveb běžně nesetkáváme, bylo navrhnout v areálu malou kapli. I s tímto neobvyklým požadavkem jsme se vypořádali. Investor se sice nakonec rozhodl kapli nestavět, ale je součástí vydaného stavebního povolení, takže její stavba je povolena, pokud by investor změnil názor,“ říká Ing. Michal Hendrych, hlavní inženýr studia LOXIA.
Schneider Electric v Písku
Písecký závod je jedna z největších továren společnosti Schneider Electric v Evropě. Její výroba je zaměřená na průmyslové komponenty. Architektonická kancelář Loxia realizovala projekt na pozemku v průmyslové zóně o rozloze více než 3 hektary ve třech etapách a to v letech 1997 až 1998, 2001 a 2003.
„K projektu Schneider Electric jsme přistupovali s tím, že chceme vytvořit stejně originální architekturu, jako jsou jejich produkty. Při pohledu z ptačí perspektivy si lze všimnou křivky celého objektu, která do budovy vnáší eleganci, šmrnc a právě již zmíněnou originalitu. Důležité je se také dívat na to, aby bylo pracoviště atraktivní pro své zaměstnance, nejen pro klienty, kterým je věnován hlavní vstup, jenž zdobí skleněná krychle. A proto jsme jim vytvořili neméně atraktivní vstup do budovy přímo z parkoviště a také pohodlné propojení s jídelnou. Ze zpětné vazby víme, že se zaměstnanci i díky hezkému prostředí těší více do práce,“popisuje majitel studia Loxia architekt Milan Veselý.
Od partnerů ASB
Bez propojení s přírodou už to nejde
Plánování výstavby výrobních hal často provázejí bouřlivé diskuze o možném narušení životního prostředí dané lokality a je dobře, že se o propojení staveb s okolní přírodou začíná čím dál častěji mluvit už ve fázi vzniku projektu. Architekti tak mohou budovy do prostředí zakomponovat maximálně přirozeně. Velké výrobní a skladovací haly se nedají jednoduše zamaskovat, ale jejich vzhled lze přizpůsobit struktuře i barvám přírody a zapojit i přírodní prvky – stromy nebo jiné okrasné rostliny, zelené střechy, vodní prvky, kameny atd.
„Například v návrhu výrobního areálu společnosti Fibran jsme vycházeli z barev, které korespondují s logem investora (modrá, žlutá a bílá) a ty jsme využili jak v interiérech, tak na fasádách jednotlivých budov. Hodně jsme uvažovali také nad tím, jak barvy v exteriéru poskládat, aby celý areál zapadl do lokality a svým vzhledem ji nenarušoval,“ popisuje Ing. arch. Jana Mastíková, hlavní architektka studia LOXIA.
red
