Historické centrum Prahy se v říjnu na čtyři dny proměnilo díky novým technologiím a uchvacujícím nápadům v kouzelné místo. V rámci festivalu světla SIGNAL oživili čeští i zahraniční audiovizuální umělci architektonické památky města.
Občanské stavby
Po dvou letech přípravy rozhodla Rada sdružení Čmelák ukončit přípravu projektu Centra pro přírodu ve Starém Harcově. Hlavním důvodem jsou komplikace se získáním územního rozhodnutí a stavebního povolení, které již neumožní stavbu v potřebných termínech zahájit a dokončit, a tím pádem získat na projekt evropské dotace. Plánuje se ale dál.
Busana Cinema Centre je domovem mezinárodního filmového festivalu v Jižní Koreji. Hlavním záměrem architektů bylo vytvořit dílo se střechou, která není pouze strohou konstrukcí, ale živým architektonickým prvkem.
Výsledkem spolupráce mezi stuttgartským ateliérem Behnisch Architekten a Pohl Architekten z Erfurtu je stadion v německém městě Inzell na úpatí hory Falkenstein – Max Aicher aréna s kapacitou 7 000 diváků. Stadion dostal cenu za nejlepší sportovní stavbu roku 2011 na Světovém festivalu architektury.
V Podzámecké zahradě, jedné z trojice kroměřížských památek UNESCO, vyrostl soubor tří dřevostaveb pro zahradnické zázemí. Jeho uspořádání interpretující tradiční hospodářský dvůr a skromné měřítko umožnilo oproti původnímu komplexu zvětšit plochu zahrady. Tato trojice je součástí rozsáhlého projektu Národního centra zahradní kultury za téměř 336 mil. korun.
„Pokud by na zemi zmizely včely, zbývaly by lidem pouze čtyři roky života,” prohlásil údajně Albert Einstein, a ať už je to jen legenda či ne, užitečnost dokonale organizovaného včelstva se stále potvrzuje i aktuálními výzkumy. Do tajemství života včel mohou nyní proniknout i návštěvníci nové expozice Včelí svět v rekonstruované bývalé škole v Hulicích.
Jeden z nejnavštěvovanějších jeskynních systémů u nás – Punkevní jeskyně – se dočká nové vstupní a provozní budovy. Její podoba vzešla z architektonické soutěže, v níž vyhrál projekt brněnské kanceláře Burian–Křivinka. Realizace, na kterou se teprve nedávno podařilo sehnat prostředky z Operačního programu MŽP, by měla začít letos v říjnu.
V historií nasáklém prostředí staré loděnice a velkých průmyslových skladů vznikl rozsáhlý komplex pro současnou hudbu. Dva velké hudební sály, šestnáct nahrávacích studií a zkušeben, prostory pro digitální experimenty, kanceláře i příjemné veřejné prostory. To všechno ve svém projektu pro francouzské město Nantes dokázali skloubit architekti z ateliéru TETRARC.
Co jiného by mohlo být nejčastější inspirací pro projektanty budov poblíž vody, než vlnobití. Možná nejznámějším příkladem je Riverside muzeum od Zahy Hadid v Glasgow, jehož prolamovaná střecha jasně odkazuje na mořské vlny. Stejně se nechali inspirovat i nizozemští architekti mecanoo architects při stavbě muzea námořníků a tuláků Kaap Skil.
Dřevěná víceposchoďová administrativní budova Finnforest Modular Office pochází z dílny architektonického studia Helin & Co Architects. Na její realizaci se použil obdélníkový modulární systém na bázi dřeva. Jednotlivé části tohoto systému do sebe zapadají jako skládačka.
Číňané si potrpí na futuristické stavby. Jedna taková, která připomíná mimozemskou vesmírnou loď, stojí v čínském městě Shenzhen a slouží jako muzeum designu. Vejcovitý tvar a chladná kovová fasáda zaručuje stavbě pověst nové dominanty města, která láká návštěvníky na rozmanité výstavy i módní přehlídky.
Současná moderní hudba působí v běžných koncertních sálech nepatřičně. Koncertovat se dá i na sportovních stadionech, ty však trpí špatnou akustikou. Ve hře jsou samozřejmě i kluby, které však nejčastěji vznikají přestavbou starších prostor, což s sebou nese značná omezení. Vytvořit prostor, který by odpovídal náročným požadavkům nejen diváků, ale především hudebníku, se pokusili architekti z francouzského ateliéru TETRARC.
Kostel v Litomyšli je jako japonské origami. Autoři přiznávají vědomou inspiraci papírovou skládačkou při vytváření formy a zdůrazňují východní vlivy při tvorbě tohoto kostela. Ačkoli je stavba malých rozměrů, „sahá do nebes“ a jako symbolická cesta ubíhá do dálky.
Nová budova Relaxačního centra ve Žďáru nad Sázavou je nejen funkční a reprezentativní, ale i architektonicky vynalézavá realizace. Její kouzlo spočívá také v použitých materiálech a prostorových řešeních. Navíc město při výstavbě navázalo na původní bazén a vsadilo na místní stavební firmu. Tím snadněji dosáhlo zamýšleného řešení i značných úspor.
Jak v nepříliš přívětivém intravilánu v blízkosti rušné křižovatky vytvořit atmosféru historického města s uličkami, dvorky a hustou nízkou zástavbou v lidském měřítku? Mladí čínští architekti Liu Yichun a Chen Yifeng si pohráli s konceptem střediska mládeže v jednom z obvodů Šanghaje jakožto malého přívětivého městečka uprostřed metropole.