Letní měsíce jsou ideální čas, kdy bychom se měli věnovat naší zahradě a pozemku. A když už mluvíme o pozemku, měli bychom to vzít pěkně z gruntu – od plotu, který ho ohraničuje. Mezi jeden z nejčastěji používaných typů plotu se u nás řadí plot drátěný a to zejména pro svou nenáročnou údržbu, nízkou cenu a relativně snadnou instalaci.
Soukromí je důležité. Pro každého. Mimořádně důležité je pak v letních měsících, zejména pokud máme na zahradě bazén nebo se rádi opalujeme spoře oblečeni. Za účelem vytvoření soukromí lze využít celou řadu zahradních prvků – od prostých deštníků, přes slunolamy, až po rafinované zahradní ploty, které nejen spolehlivě ohraničí pozemek, ale rovněž ho zastíní před nechtěnými pohledy.
Velká spousta zahrad disponuje účelovými zídkami, které mají za úkol vyrovnávat nerovný terén nebo naopak vytvořit terásky v terénu rovném.
Součástí letních měsíců je i posezení na zahradách nebo dvorcích našich domů. A protože co Čech, to kutil, nepochybně máme na každý na zahradě trochu toho betonu, kterým jsme si vypomohli při tvorbě zpevněné plochy, podkladu terasy, kotvení slunečníku nebo tvorbě schodů. Beton ovšem, jako všechny materiály na světě, podléhá degradaci.
Klienti, kteří vlastní velkou vzrostlou zahradu v centru města, přišli za architekty Janem Holubem a Tomášem Hanusem z BYRÓ architekti s neobvyklým zadáním. Na místě původní, rozpadající se chatky, chtěli novou stavbu, do které by se však nechtěli před zahradou zavírat.
Žádná zahrada není kompletní bez vodního prvku. Vodní prvek ochlazujee vzduch, nabízí osvěžení pro zvířata a ptáky, kteří na zahradě najdou útočiště, poskytuje pastvu pro oko a všeobecně elevuje celkový vzhled zahrady.
V Kroměříži po šesti letech skončila nákladná obnova Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady, které jsou památkami UNESCO. Práce zahrnovaly rekonstrukci střechy zámku a restaurování historických místností. Jejich součástí byla oprava Mlýnské brány nebo obnova vodního systému v zahradě. Návštěvníci na zámku uvidí některé prostory, které dosud nebyly přístupné.
Dům ve Vraným obydlel zdivočelou vzrostlou zahradu padající mezi štíty sousedních domů dolů k Vranskému potoku. S úkolem si muselo poradit studio Mimosa architekti.
Většinu majitelů jezírek již jistě napadlo, jak – a hlavně kdy – přistoupit k přípravě a úpravě zahradního jezírka pro hlavní sezonu. Pokud zimujeme vypuštěné jezírko, pak samozřejmě není co řešit, pokud ovšem známe šikovný trik s plastovými lahvemi a zimujeme jezírko napuštěné, pak nás čeká několik nutných úkonů, které je třeba provést, než můžeme jezírko označit za provozuschopné.
Na okraji Trnavy roste nová obytná čtvrť. Struktura zástavby přechází od sítě řadových domů přes hustou šachovnici domů až po velké okrajové parcely s výhledy do přírodního prostředí blízké rekreační zóny. Právě zde se našel dostatečný prostor, kde mohli autoři z BEEF ARCHITEKTI rozvinout svůj koncept přízemního domu s rozsáhlým rozšířením bydlení do exteriéru.
Zahradní centrum ve Veselom u Piešťan je jednou ze staveb, které se mohou pyšnit oceněním slovenské komory architektů CE ZA AR. Porotu zaujalo hlavně neobvyklou architekturou v tomto odvětví. Oceněné "zahradnictví" u nás nenajdeme na každém kroku. Možná je to tím, že v tomto případě, jak jsme se přesvědčili, nejde jen o zahradnictví...
Zahrada tvořící veřejný prostor nově zrekonstruovaných jatek na galerii PLATO je stavebně dokončena. Proměna původně nevzhledného okolí galerie započala v dubnu tohoto roku a v těchto dnech se prostranství kolauduje. Nový veřejný prostor galerie PLATO nabídne příjemné místo k trávení volného času obyvatelům i návštěvníkům Ostravy.
Není to dům, jaký by byl v Česku běžně k vidění. Už provedením své čelní fasády evokuje dojem spíše nějaké překomponované přístavby, translucentní dvougaráže stojící vedle rodinných domů v řadové zástavbě. A přece je samostatným a plnocenným domem. Důvod atypičnosti je prostý: jeho majitel si totiž cení trochu jiných věcí.
Bývaly to prosluněné, hojně prosklené haly zámků, přístavky měšťanských vil nebo verandy venkovských stavení. Orientované na světové strany s největší mírou slunečního svitu - tedy na jihovýchod až západ, s velkými okny či prosklenými dveřmi - byly místem relaxace a odpočinku. V létě ochlazované větrem při otevřených oknech, v zimě sbíraly teplo ze slunečních paprsků, pronikajících dovnitř.
V roce 1911 byla chebské veřejnosti předána do užívání budova nové knihovny. Městu jí daroval podnikatel Dominik Kreuzinger. Objekt v secesním stylu navrhl architekt Max Loos z Teplic a byla to jedna z prvních budov v Rakousku-Uhersku postavená přímo pro účely knihovny.
