Praha dokončila proměnu Jiřáku. Lidé řeší obří plochu před kostelem i červené lavičky

Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3 se otevřelo veřejnosti v nové podobě. Revitalizace podle návrhu MCA atelieru Pavly Melkové a Miroslava Cikána, realizovaná hlavním městem Prahou ve spolupráci s městskou částí Praha 3, sjednotila dosud fragmentovaný prostor a navázala na urbanistický řád založený Josipem Plečnikem. Výsledkem je náměstí, které posiluje svou roli významného veřejného prostoru a místa každodenního setkávání.

Proměna přinesla 120 nově vysazených stromů, pobytové trávníky, vodní prvky, rozšířené dětské hřiště, nový mobiliář i technické zázemí pro trhy a kulturní akce. Dříve roztříštěný prostor získal důstojný předprostor kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, více stínu i opatření zaměřená na hospodaření s dešťovou vodou a adaptaci na klimatické změny.

Náměstí Jiřího z Poděbrad patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější veřejná prostranství na rozhraní Vinohrad a Žižkova. Kromě dopravní funkce slouží jako místo farmářských trhů, sousedských setkání, kulturních akcí i každodenního odpočinku. Dokončení projektu zároveň představuje první komplexně dokončenou rekonstrukci velkého celoměstsky významného náměstí v centru Prahy.

„Jedno z nejvýznamnějších pražských náměstí dostalo nyní důstojnou podobu, kdy se navíc podařilo dobře nastavit poměr dlážděných a travnatých ploch, tak aby plnily funkci pro setkávání, konání trhů a společenských akcí, ale zachoval se zároveň dostatek pobytové zeleně, přibyly travnaté plochy na pikniky a nové stromy,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní a strategický rozvoj.

Městské náměstí navazující na Plečnikovu koncepci

Revitalizace usilovala o kompoziční, významové a funkční sjednocení prostoru, který nebyl v minulosti nikdy dokončen jako celek. Návrh vychází z ortogonální geometrie, pevné osovosti a urbanistických vztahů, které do místa vnesl Josip Plečnik při návrhu kostela Nejsvětějšího Srdce Páně ve 20. letech minulého století.

Západní část náměstí získala otevřenější a reprezentativnější charakter. Navazuje na kostel, hlavní pěší trasy, kavárny i trhy. Jejím středobodem je nově upravená zpevněná plocha před kostelem, která vytváří prostor pro kulturní program i volný pohyb návštěvníků.

Východní část je naopak koncipována jako klidnější zóna s pobytovými trávníky, vzrostlou zelení, dětským hřištěm a menšími místy pro odpočinek.
„Náměstí Jiřího z Poděbrad mělo vždy velký potenciál – urbanistický, historický i kulturní. Naším úkolem bylo tento potenciál naplnit a propojit ho s životem vinohradské komunity i celé Prahy. Jsem ráda, že se podařilo vytvořit místo, které reaguje na nejnaléhavější výzvy dnešní doby – klimatické změny, potřebu zeleně a kvalitní pobytové plochy v hustě zastavěném centru,“ říká architektka Pavla Melková z MCA atelieru.

Nové stromy, hospodaření s vodou a pobytové prvky

Součástí revitalizace jsou nové trávníky, rozšířené dětské hřiště, pítka, mlžítka, loužítka, lavičky, stojany na kola a další mobiliář. Celkem se na náměstí nyní nachází 194 stromů, z nichž 120 bylo vysazeno nově.

Nové stromy byly umístěny do speciálních prokořenitelných prostorů. Půda byla obohacena kompostem a biouhlem a dešťová voda se nově zadržuje přímo v místě. U stávajících stromů byla při výměně substrátu využita technologie Air Spade, která pomocí stlačeného vzduchu umožňuje šetrné odkrytí a provzdušnění kořenového systému bez jeho poškození.

„Náměstí Jiřího z Poděbrad je příkladem toho, jak může veřejný prostor v husté zástavbě fungovat jako skutečně živá modrozelená infrastruktura. Dešťová voda ze střechy kostela se sbírá do akumulační nádrže a využívá pro závlahu, stromy rostou ve speciálním substrátu s biouhlím. Použili jsme nejnovější postupy – propustné povrchy, klimaticky odolné trávníky –, aby náměstí fungovalo spolehlivě na desetiletí dopředu,“ říká architekt Miroslav Cikán z MCA atelieru.

Buzerplatz nebo archetyp náměstí?

Projekt reaguje také na každodenní fungování náměstí a potřeby místních obyvatel. Trhy získaly nové technické zázemí a hlavní dlážděná plocha umožní pořádání větších kulturních a společenských akcí. Vedle toho vznikla řada menších pobytových míst navázaných na stromy, trávníky, kavárny a okolní obchody.

Do prostoru se vrací také fontána od sochaře Petra Šedivého, která byla v posledních letech mimo provoz. Po obnově ji doplňují vodní trysky, mlžení, barevné osvětlení i brouzdaliště.

„Jiřák je pro mě archetypem náměstí – je tu kostel, škola, tržiště, obchody. Mezi ostatními velkými pražskými náměstími je ojedinělý svým sousedským charakterem. Proběhlá revitalizace tohle všechno respektuje a zdůrazňuje, že tento prostor má sloužit hlavně k pobytu lidí,“ říká starosta městské části Praha 3 Michal Vronský.

Některé z úprav v poslední době čelily kritice na sociálních sítích, například prostranství před kostelem, které mělo podle kritiků zahrnovat zeleň, nebo červené lavičky odkazující na obdobný mobiliář používaný ve Vídni. Farář kostela Nejsvětějšího Srdce Páně Jan Houkal novinářům uvedl, že sám měl o prostranství pochybnosti, ale jen do doby, než se zaplnilo lidmi.

Sochař, publicista a propagátor poválečného umění Pavel Karous zase upozornil na odstranění ikonického výdechu metra, který v 70. letech vytvořil umělec  Petr Šedivý. „Původně živé místo se vzrostlou zelení a stromy, kde se člověk cítil svobodný rozložit si deku, se změnilo v unylý buzerplatz, který může sloužit už jen jako parkoviště nebo pro komerční účely. Za mě je revitalizace náměstí Jiřího z Poděbrad totální památkářský, architektonický, ekologický i sociální zločin,“ nebral si Karous servítky na svém Facebooku.

Projekt s více než dvacetiletou historií

Revitalizace je výsledkem dlouhodobé spolupráce hlavního města, městské části, architektů, projektantů i dalších odborníků. Veřejná architektonická soutěž, kterou vyhrál MCA atelier, proběhla již na konci 90. let. Stavební povolení bylo vydáno v roce 2002, následně však byl projekt kvůli nedostatku financí pozastaven.

K jeho obnovení došlo v roce 2013. V roce 2021 pak hlavní město Praha a městská část Praha 3 podepsaly memorandum o spolupráci na revitalizaci tohoto celoměstsky významného veřejného prostoru.

Stavba byla zahájena 4. ledna 2024 a veřejnosti se otevírá dříve, než původně předpokládal harmonogram. Celkové náklady dosáhly 470 milionů korun bez DPH, přičemž projekt byl spolufinancován Evropskou unií.

Součástí realizace nebyly pouze povrchové úpravy, výsadba zeleně a instalace mobiliáře, ale také rozsáhlé zásahy do konstrukcí pod náměstím včetně zabezpečení historického ventilačního kanálu metra. Pod povrchem vznikla železobetonová deska s mikropilotami, která umožní bezpečný provoz během trhů, městských akcí i případný průjezd vozidel integrovaného záchranného systému.

Revitalizace náměstí Jiřího z Poděbrad tak představuje projekt, který kombinuje urbanistické, krajinářské i technické zásahy. Výsledkem je sjednocený veřejný prostor, který navazuje na historický kontext místa a zároveň reaguje na současné nároky na městské prostředí.