Místo aut pára: Kruhový objezd se dočasně změnil ve veřejné lázně

Španělský festival Concéntrico proměnil kruhový objezd ve veřejnou lázeň. Dočasné přerušení dopravního provozu otevírá otázky péče o tělo, veřejný prostor a město ovládané automobily. Projekt je také součástí užší nominace 40 vybraných děl, která se letos ucházejí o prestižní EU Mies Awards 2026.

Round About Baths je součástí festivalu Concéntrico, který se každoročně koná ve městě Logroño na severu Španělska, v oblasti La Rioja. Od svého založení v roce 2015 proměnil Mezinárodní festival architektury a designu město v urbanistickou laboratoř, kde se zkoumají nové způsoby obývání veřejného prostoru.

„Na šest dní se Logroño stává kolektivním územím výzkumu, oslav a akce,“ komentuje zakladatel festivalu Concéntrico Javier Peña Ibáñez. Se svým týmem přináší do městského života efemérní intervence, imerzivní instalace, kolektivní workshopy i příležitosti k setkávání. „Concéntrico zve návštěvníky k objevování města v proměně, kde se design stává nástrojem k představování si možných budoucností, zkoušení forem soužití a oslavování deseti let kolektivního uvažování o veřejném prostoru.“

Loňský jubilejní ročník se soustředil na čtyři hlavní kurátorská témata: jídlo a stravování jako kulturní zkušenost, klima jako příležitost ke změně, vodu jako paměť i materiál a společenské procesy a rituály městského života. Právě téma vody jako materie a lázeňství jako společenského rituálu aktivujícího kolektivní prostor si pro svůj projekt zvolil španělský architekt Leopold Banchini.

„Městské veřejné lázně – někdejší hrdost sociálních hnutí 19. století, která prosazovala veřejnou hygienu pro dělnickou třídu – postupně zavíraly své brány a byly nahrazeny soukromými a komerčními wellness centry, zrcadlícími současnost,“ komentuje autor. Instalace Round About Baths, umístěná na náměstí Plaza Salón v centru Logroña, obsazuje městský kruhový objezd a oživuje jeho dlouhodobě nevyužívanou fontánu.

Architekt ji tím osvobozuje ze zajetí kroužících automobilů a spolu s novou funkcí přináší i nový pohled na stávající městskou strukturu. „Provizorní veřejný program odhaluje skrytý potenciál městského prostředí ovládaného auty, nabourává vybavení ulice a mění naše vnímání tohoto zapomenutého prostoru,“ popisuje Banchini. Vzniká tak místo péče, rituálů a občanské intimity přímo v centru dopravního ruchu. Ohnisko automobilové dopravy je zde nahrazeno ohněm vytápěnou parní lázní. Ta se ukrývá v samém srdci instalace, jímž je 13,5 metru vysoký komín – věž chrámu lázeňství. Stavbu obklopují venkovní studené bazény; nechybí však žádná ze složek koupacího rituálu, včetně šaten a prostoru pro odpočinek.

Půdorys stavby navazuje na existující vodní prvek – kamenná fontána slouží jako základ, na který se napojuje demontovatelná dřevěná konstrukce z místní borovice. Dřevěné rámy jsou obloženy surovými borovicovými panely s šedým nátěrem. Údržba je záměrně jednoduchá: panely nejsou chemicky ošetřené a odolávají povětrnostním vlivům, požární zařízení však vyžaduje dohled.

Projekt realizovali místní tesaři a od počátku byl navržen tak, aby jej bylo možné zcela demontovat a znovu využít, čímž naplňuje principy cirkulární výstavby. „Pokud panely po skončení festivalu najdou druhé využití, fontána se vrátí ke své zbytečnosti a zanechá po sobě pouze vzpomínky a novou vizi toho, jak by mohl vypadat veřejný prostor,“ nastiňuje autor. „Srdce neklidného kruhu pohybu, formované absencí, se vrátí do zapomnění.“ Vysoce symbolickým zásahem tak poukazuje na nedostatek přístupné wellness infrastruktury a zpochybňuje urbanistické plánování dominované automobilovou dopravou.