Praha, ilustrační

Praha vévodí žebříčku nejdražších měst východní Evropy

Podle nejnovějších dat databáze Numbeo je Praha nejdražším městem východní Evropy z hlediska celkových životních nákladů. Index zohledňuje široké spektrum výdajů – od cen potravin a služeb přes dopravu a restaurace až po náklady na nájemní bydlení. Právě započtení nákladů na bydlení staví Prahu jednoznačně na první místo v regionu.

Za českou metropolí následuje Bratislava a Varšava, zatímco například Budapešť se v kombinovaném indexu umístila výrazně níže. Žebříček tak ukazuje, že vysoké životní náklady nejsou v regionu plošným jevem, ale spíše výsledkem specifické situace v několika městech.

Nedostatečná výstavba tlačí ceny nahoru

Kombinovaný index Numbeo propojuje každodenní výdaje domácností s náklady na nájemné, což nabízí přesnější pohled na dlouhodobou finanční náročnost života ve městech. Analytici se shodují, že v případě Prahy je hlavním faktorem vysokých nákladů nedostatečná výstavba bytů.

„Hlavním dlouhodobým problémem je nedostatečná výstavba, která v Praze ani dalších velkých městech dlouhodobě nestačí pokrývat poptávku. To se promítá nejen do rostoucích cen vlastnického bydlení, ale zprostředkovaně i do vyššího zájmu o nájemní bydlení a růstu nájemného,“ uvedl analytik Gepard Finance David Eim.

Podle údajů Numbeo nejsou rozdíly mezi městy v běžných životních výdajích výrazné. Praha se však odlišuje právě kvůli cenám bydlení, které tvoří podstatnou část rozpočtů domácností.

Bydlení výrazně zatěžuje pražské domácnosti

Z hlediska rozpočtů domácností představuje právě bydlení jednu z největších zátěží. V Praze ceny nájemného i nemovitostí dlouhodobě rostou rychleji než mzdy. Nabídka nových bytů zůstává omezená, což přispívá k přetrvávajícímu tlaku na ceny.

„Jedním z hlavních tahounů tohoto nelichotivého umístění je drahé bydlení a související položky, které tvoří významnou část rozpočtů domácností. Ceny nájmů i nemovitostí v Praze dlouhodobě rostou rychleji než mzdy a nabídka nových bytů zůstává omezená,“ uvedl analytik Portu Lukáš Raška. Podle něj pražské domácnosti vydávají na bydlení nadprůměrnou část svých příjmů, což výrazně zvyšuje jejich celkovou finanční zátěž.

Regionální rozdíly přetrvávají

Výrazně nižší hodnoty v kombinovaném žebříčku vykazují další velká česká města, jako jsou Brno, Ostrava nebo Plzeň. Podle odborníků to potvrzuje, že problém vysokých nákladů je v Česku soustředěn především do Prahy.

„Praha je z pohledu nákladů na bydlení dlouhodobě na první příčce, a to jak u vlastnického, tak nájemního bydlení,“ uvedl analytik Bidli Daniel Horňák. Zároveň upozornil na fakt, že mezi 12 nejdražšími městy východní Evropy jsou hned čtyři z Česka. To podle něj potvrzuje silnou koncentraci cenového tlaku do velkých měst.
„Zároveň je ale vidět, že nájemní bydlení v Praze už má jen omezený prostor pro další růst, zatímco v regionech zůstávají určité rezervy,“ dodal.

Srovnání z globální databáze

Databáze Numbeo je celosvětovým zdrojem informací o životních nákladech, kvalitě života, cenách bydlení, bezpečnosti, zdravotní péči či dopravě. Její data vycházejí z více než 9,6 milionu cenových údajů z 12 608 měst, které poskytlo přes 870 tisíc přispěvatelů z celého světa.

Pořadí podle indexu životních nákladů:

1 Praha, Česká republika 59,6
2 Bratislava, Slovensko 54,5
3 Varšava, Polsko 53,5
4 Brno, Česká republika 53.2
5 Košice, Slovensko 52,2
6 Budapešť, Maďarsko 51,1
7 Plzeň, Česká republika 50,8
8 Ostrava, Česká republika 50,5
9 Gdaňsk, Polsko 49,7
10 Krakov, Polsko 49,5
11 Vratislav, Polsko 49,4
12 Pecs, Maďarsko 48,3
13 Moskva, Rusko 47,5
14 Lodž, Polsko 47.3
15 Poznaň, Polsko 46,6
16 Bukurešť, Rumunsko 46,3
17 Sofie, Bulharsko 46,2
18 Debrecín, Maďarsko 45,7
19 Varna, Bulharsko 45,5
20 Štětín, Polsko 44,8
21 Katovice, Polsko 44.7

Zdroj: Numbeo