Adolf Loos v Plzni: vzkříšené pokoje
Dvě v roce 2004 zrekonstruované místnosti v objektu Klatovská 12, které navrhl koncem 20. let 20. století architekt Adolf Loos pro rodinu lékaře Josefa Vogla, vybavilo město Plzeň replikami původního nábytku. Naplnilo tím další z plánovaných kroků v přípravě speciální prohlídkové trasy, při níž budou zpřístupněny unikátní bytové interiéry světoznámého architekta Adolfa Loose
Adolf Loos je výraznou osobností moderní architektury a Plzeň měla to velké štěstí, že nejvíce úprav bytových interiérů vzniklo právě tady. Co do počtu unikátních prostor může dokonce soupeřit s Vídní. Loosovy interiéry jsou jedním z plzeňských klenotů, jímž budeme v roce 2015 přesvědčovat Evropu, že jsme hlavním městem kultury,“ říká primátor Martin Baxa. Zpřístupnění unikátních interiérů navržených jedním z velikánů moderní architektury Adolfem Loosem se tak zařadilo ke klíčovým projektům v programu Evropské hlavní město kultury 2015. „Plzeňské Loosovy interiéry zůstávaly dlouhou řadu let nepovšimnuty odbornou i kulturní veřejností. Velmi nás těší, že se nyní první z nich otevírá i pro jiné využití než jen k prohlídkám. Plánujeme sem umístit řadu akcí, nyní v květnu to bude například Noc literatury, kterou pořádáme ve spolupráci s Českými centry letos v Plzni vůbec poprvé. Podobně zaměřených i dalších událostí bude přibývat a v průběhu příštího roku se bude veřejnost moci podívat i do ostatních interiérů,“ slibuje programový ředitel Jiří Sulženko.
Restaurace podle fotografie
Náročná a nákladná oprava jídelny a obývacího pokoje na adrese Klatovská 12 byla realizována na základě projektové dokumentace vypracované týmem vedeným architektem Václavem Girsou, profesorem, který působí na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze. „K dispozici jsme měli fotografie interiéru a podle nich vznikaly jednotlivé kusy nábytku. Stejně tak jsme využili konzultací s profesorem Girsou,“ uvádí Jan Setikovský ze Správy veřejného statku města Plzně. Výrobu vnitřního vybavení odborně zajistil Vladimír Bok. Historické fotografie, z nichž se vycházelo, pocházejí z Loosova soukromého archivu, jenž je uložen ve vídeňské galerii Albertina. „Jako vzor při výrobě replik také posloužila originální historická křesla a židle. Zapůjčil nám je vlastník dalšího plzeňského Loosova interiéru Michal Brummel. Díky společnému úsilí mnoha lidí se povedlo zrekonstruovat obě místnosti v dokonale přesné podobě,“ konstatuje Karel Zoch z odboru památkové péče magistrátu.
Od partnerů ASB
Není jediný
V letošním roce opravený interiér v domě na Klatovské 12 navrhl Adolf Loos v roce 1928 pro rodinu lékaře Josefa Vogla. „Zajímavostí je, že se nejednalo o první architektův interiér v tomto místě. Už v roce 1908 navrhl Loos zařízení bytu pro předchozí nájemce, rodinu průmyslníka Otto Becka, s jehož dcerou Klárou se později oženil,“ vysvětluje Karel Zoch. Beckovi v něm bydleli do poloviny 20. let minulého století, kdy se přestěhovali na náměstí Míru 2. „Celý interiér tehdy rozebrali a za Loosovy asistence instalovali v novém bydlišti,“ doplňuje Zoch. O 20 let později získal Loos novou zakázku do stejného prostoru od doktora Vogela. Interiér byl zcela odlišný od předchozího. „Adolf Loos si při tomto návrhu práci nijak neulehčil, což je obdivuhodné,“ podotýká Karel Zoch. Loos tehdy navrhl vybavení nejen celého bytu, tedy jídelnu, obývací pokoj, ložnici a dětský pokoj, ale i ordinaci a rentgenové pracoviště doktora Vogela. Repliky nábytku do části bytu na Klatovské třídě 12, zrekonstruovaného před deseti lety, pořídilo město za necelé dva miliony korun. Ve druhé polovině června by měla být dokončena rekonstrukce dalšího bytu na adrese Bendova 10. Zahrnuje rehabilitaci prostor jídelny, obývacího pokoje a ložnice s Loosovými interiéry, ale i ostatních částí. Objekt nabídne zázemí pro komorní kulturní a společenské akce, stejně tak jako prostory na Klatovské 12.
Kulturní památka
Majitelé bytu Voglovi byli Židé. Proto jim po německé okupaci hrozilo pronásledování a smrt v koncentračním táboře. Nakonec se jim před nacisty podařilo uprchnout a dále žili v Kanadě. V domě zřídili Němci Úřad práce. Jako administrativní budova byla využívána i v období socialismu, kdy zde sídlil bytový podnik. Dnes je sídlem Správy veřejného statku města Plzně. Na záchraně Loosova interiéru na Klatovské 12 měla velký podíl historička umění Věra Běhalová. Koncem 60. let 20. století prosadila, aby byl zaevidován jako kulturní památka.
TEXT: RED
FOTO: VÁCLAV ŠVÁB
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
