Eliška Hřebenářová 
Pouze sedm zemí na světě dýchá bezpečný vzduch: Česko mezi nimi není
Partneři sekce:
Světová zpráva o kvalitě ovzduší, zveřejněná koncem března, čerpá z dat z více než 30 000 monitorovacích stanic ve 134 zemích, územích a regionech. Podle pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo zjištěno, že 124 z nich porušuje bezpečné úrovně PM2,5 (jemné částice).
Tyto mikroskopické částice o průměru menším než 2,5 mikronu mohou být vdechnuty hluboko do našich plic a dokonce se dostanou do našeho krevního řečiště. Jsou spojovány s onemocněním srdce a plic, vysokým krevním tlakem, zvýšeným rizikem astmatu, depresí a úzkostí a předčasnou smrtí.
Kterých sedm zemí splňuje bezpečnou úroveň kvality ovzduší?
Sedmi zeměmi, které splnily bezpečnostní směrnici pěti mikrogramů na metr krychlový vzduchu (µg/m3) nebo méně, byly Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island, Mauricius a Nový Zéland. V Evropě měl nejčistší vzduch právě zmíněný Island s 4 µg/m3, následovaný Estonskem s 4,7 µg/m3 a Finskem s 4,9 µg/m3.
K označení úrovní znečištění byla použita barevná škála. Mnoho evropských zemí přitom spadalo do zelené kategorie, označující úrovně až do dvojnásobku bezpečného standardu. Počínaje nejméně znečištěnými lze mezi tyto země zařadit Švédsko, Irsko, Norsko, Portugalsko, Lichtenštejnsko, Dánsko, Spojené království, Andorru, Lotyšsko, Ukrajinu, Nizozemsko, Lucembursko, Švýcarsko, Německo, Belgii, Francii, Rakousko, Španělsko a Rusko. Evropská města prokázala od zprávy z roku 2022 zlepšení, v roce 2023 bylo 54 % klasifikováno v zelených hodnotách, což je v porovnání s 39 % měst z roku 2021 výrazné zlepšení.
Jak špatné je znečištění ovzduší v jiných evropských zemích?
Do žluté kategorie, která označuje úrovně znečištění až třikrát nad bezpečným standardem, v průzkumu patří evropské země Litva, Maďarsko, Malta, Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Polsko, Kypr, Slovinsko, Itálie a bohužel i Česká republika.
Chorvatsko vykázalo v roce 2023 největší pokrok ve snižování úrovní PM2,5, roční průměr země klesl o více než 40 % ve srovnání s rokem 2022. Pokroku Chorvatsko dosáhlo zvýšením využívání obnovitelných zdrojů energie, které zatím tvoří více než 31 % energetické potřeby země, což je hodnota výrazně nad 23% průměrem EU. Chorvatsko také zavedlo politiku postupného vyřazování uhlí již před rokem 2033, snížení emisí metanu o 30 % pod úroveň roku 2020 do roku 2030 a ukončení odlesňování do roku 2030.
V oranžové kategorii, tedy až pětkrát nad bezpečnými úrovněmi, byly Moldavsko, Rumunsko, Albánie, Řecko, Turecko, Srbsko a Černá Hora. Bosna a Hercegovina zaznamenala v roce 2023 18% pokles úrovně PM2,5 ve srovnání s rokem 2022, ale zůstává nejznečištěnější zemí v regionu, následovaná Severní Makedonií – obě země spadly do červené kategorie s pětinásobnou úrovní znečištění, než jaký je bezpečný standard.
Které země jsou nejvíce znečištěné na světě?
Země s nejhorší kvalitou ovzduší lze najít, poněkud nepřekvapivě, v jižní a střední Asii, kde se nachází 10 nejvíce znečištěných měst na světě. Bangladéš se umístil na nezáviděníhodném nejhorším místě s 79,9 µg/m3, což je více než 15 krát vyšší hodnota než roční směrnice WHO pro PM2,5.
Na druhém místě skončil Pákistán s úrovní 14 krát nad bezpečnými standardy. Následovala Indie s úrovní PM2,5 10 krát nad limitem. Tato země je také domovem čtyř nejvíce znečištěných měst na světě, nejhůře se nachází průmyslový Begusarai na severovýchodě. Tádžikistán a Burkina Faso byly čtvrtou a pátou nejvíce znečištěnou zemí, obě s úrovněmi PM2,5 devětkrát nad bezpečnými standardy.
Poprvé v historii šesti zpráv IQAir byla Kanada nejznečištěnější zemí v Severní Americe a byla domovem třináct nejvíce znečištěných měst v regionu.
Proč jsou údaje o kvalitě ovzduší důležité?
Od partnerů ASB
Zprávy o kvalitě ovzduší svým způsobem fungují jako výzvy k akci na omezení úrovní znečištění, které je obvykle nejhorší v oblastech, kde žijí zranitelné a nedostatečně zastoupené skupiny lidí. Nedostatek údajů v afrických zemích způsobuje, že třetina populace kontinentu nemá přístup k údajům o kvalitě ovzduší, což znamená, že mnohé nemohly být do studie zahrnuty.
Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je univerzálním lidským právem. Z minulosti je rovněž patrné, že údaje o kvalitě ovzduší skutečně zachraňují životy. Tam, kde je kvalita ovzduší hlášena, jsou přijímána opatření a kvalita ovzduší se tak pozvolna zlepšuje. Oproti tomu v mnoha částech světa údaje o kvalitě ovzduší nejsou dostupné a tento nedostatek údajů zdržuje rozhodná opatření a prodlužuje zbytečné lidské utrpení.
Zdroj: Euronews.green – přeloženo, upraveno, kráceno
