Expo po česku: město teď a tady
Galerie(3)

Expo po česku: město teď a tady

Čím se předvedou Češi na výstavě Expo 2010 v Šanghaji? Generální komisař už výsledek jednání oznámil, ale v denním zpravodajství byl rozsáhlý tým zredukován na několik jmen. Klíčovou roli v celém pojetí českého pavilonu hraje liberecká kancelář Sial architekti a inženýři. Zhotovitelem projektu za 180 milionů korun bude společnost Film Dekor, která Sial oslovila s nabídkou zúčastnit se projektu.

Tým architektů už měl za sebou zkušenost s realizací pavilonu v japonském Aiči před pěti lety. Stěžejní náplň expozice tehdy pro Film Dekor zajistil umělec Petr Nikl se svými hravými objekty. Sial byla následně oslovena, aby projekt zrealizovala po stránce technické i projektantské. V Aiči měly všechny státy, kromě Japonska, stejné podmínky – tedy přidělené „plechovky“, jak říká architekt Jiří Buček ze Sialu. V Šanghaji byla naproti tomu ještě šance získat volný pozemek pro novostavbu. Příprava celého projektu se však opozdila, jiné země začaly se soutěžemi na pavilon už v roce 2007. Zůstalo tak opět u pronáj­mu „plechovky“.

Soutěžní projekt pro Expo Šanghaj má obsahovat návrh atraktivní fasády pro montovanou halu, design interiérů, umělecký koncept a výběr vystavujících. Zakázka zahrnuje i kompletní realizaci a vrácení pavilonu do původní podoby po skončení výstavy. Ústřední téma Expa v Šanghaji zní: Lepší město, lepší život.

I tentokrát se porota jednomyslně shodla opět na společnosti Film Dekor. Koncept i postup řešení je ale opačný než v minulosti.

Ideový koncept navrhla kancelář Sial a od něj se odvíjelo jak architektonické řešení, tak i výběr spolupracovníků. Koncept akcentuje město, civilizaci a její produkty v komunikaci s krajinou. Vyznění pavilonu má být pozitivní, nikoli zdůrazňovat konflikt člověka a přírody. Na druhou stranu projektanti připouštějí možnost umístění takových děl, která by polemizovala s výdobytky současné civilizace.

Puky a kubusy

Téma města přivedlo projektanty na nápad přenést na fasádu jedno z nejlépe urbanisticky vyřešených městských center – Prahu. Způsob, jakým bude mapa ztvárněna, je velice originální. Bude ji tvořit přes 64 tisíc gumových puků na pokovených závitových tyčkách; jako podklad poslouží dřevotřískové desky s bílým nátěrem, připevněné na dřevěné konstrukci.

„Původně jsme uvažovali o mash metalu, ale tento typ opláštění už zná každý. Chtělo to něco víc neotřelého,“ popisuje zrod návrhu Jiří Buček. Puky jsou významným vývozním artiklem České republiky a na české hokejisty si dotazovaní lidé v zahraničí vzpomenou obvykle dříve než na české politiky či výtvarníky – proč tedy nezhmotnit tento aspekt v opláštění českého pavilonu? „Jsme architekti a inženýři, proto máme už v počátku návrhu promyšlené technické řešení. Kalkulovali jsme i s tím, jestli bude možné takový počet puků zajistit jen z české produkce,“ vysvětluje projektant Sialu Josef Franc.

Severní a jižní fasádu ještě doplní plastický světelný nápis Česká republika v češtině a čínštině, který bude spolu s podkladovou bílou barvou symbolizovat českou vlajku.

Hlavní téma připomene v útrobách pavilonu umělý trávník – místy zvlněný podobně jako česká krajina. Aspekt města bude evokovat dlážděný chodník, který není pouze samoúčelnou instalací. Je zároveň zřetelně vyznačeným koridorem, který usnadní orientaci v prostoru – směřuje od vchodu k východu a umožňuje kontinuální pohyb lidí po pavilonu.

Už žádné retro
Pokud návštěvníka instalace zaujme, přesune se na travnatý povrch a nahlédne do zavěšených lehkých kubusů čtvercového půdorysu pravidelně rozesetých po hale, které symbolizují jakési uniformní modely budov ve městě. Pět kubusů bude částečně otevřeno a bude obsahovat expozice na téma technologie, domov, doprava, energie a smysly. Zčásti by se mělo jednat o interaktivní instalace. Na stěnách bude permanentně promítán filmový dokument o různých místech České republiky.

Téma kubusů se propisuje i do parteru před pavilonem – v téže zvlněné podobě vystupují (naopak) ze země a mají jednoduché praktické využití: v době návštěvní špičky usměrňují množství proudících lidí a zároveň se nabízejí k posezení.

Dispozičně je hmota pavilonu řešena racionálně a stroze: je rozdělena na úzký dvoupodlažní pruh zázemí, kanceláří a jednacích místností (při severní stěně) a hlavní jednopodlažní expoziční pros­tor. Restaurace v prvním podlaží bude pojata v minimalistickém moderním stylu. „Nejsou to žádné retro lavičky a repliky starých luceren; návrhem jsme pověřili mladého designéra Tomáše Veselého, jehož moderní interiéry restaurací nás zaujaly,“ dodává architekt Jiří Buček ze Sialu.

Naplnit ideu Sialu uměleckými instalacemi konkrétních výtvarníků je úkol pro kurátorku Lenku Lindaurovou, ředitelku Špálovy galerie v Praze: „Lenku Lindaurovou známe už dlouhá léta, určitě má pro tento projekt zkušenosti a předpoklady, proto jsme ji oslovili,“ vysvětluje Jiří Buček. Příznivce časopisu Umělec, který Lenka Lindaurová po léta vedla, jistě potěší její výběr pro šanghajské Expo: Federico Díaz, Rafani, Jakub Nepraš, David Černý a další.

Předchozí české expozice představovaly odkazy k minulosti (jedním z takových odkazů byla replika gotické Kaple sv. Kříže, Hannover, 2000) či nadčasový fantazijní svět Petra Nikla. Návštěvníci budoucí šanghajské výstavy se naopak velmi pravděpodobně setkají s uměním orientovaným na současnost, svou podstatou civilním, společensky angažovaným i provokativním.

Iva Nachtmannová
Vizualizace: Studio Horák

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.