Pražský Žižkov skýtá pro stavitele stále ještě zajímavá území. Důkazem je i lokalita na Vackově v sousedství parku Židovské pece, kterou získal Metrostav Development, respektive jeho dceřiná společnost Metrostav Vackov. Po vyzvané soutěži developera byl rezidenční komplex rozdělen mezi tři architektonická studia. ASB zaujal projekt pracovně nazvaný zóna D1 navržený ateliérem 4A architekti.
Central Park Praha je naprosto čerstvý projekt obytného souboru v širším centru Prahy. Bytový projekt není průlomový co do výšky budov, o což původně usilovali autoři konceptu z ateliéru A69. Mnohem více zaujme ojedinělou kombinací řadových domů, strmými zelenými střechami a vtažením krajinné morfologie do architektonického konceptu.
V blízkosti centra města Ostravy vyroste nový bytový dům s šedou fasádou kontrastující se dřevěnými prvky. Vznikne tak příjemné bydlení v jednoduché moderní stavbě, citlivě zasazené do okolní cihlové zástavby v sousedství městských sadů. Autorem projektu je Daniel Labuzík z ostravského architektonického studia Kohl architekti.
Významnou rozvojovou aktivitou třetího největšího švédského města Malmö je v současnosti revitalizace bývalého průmyslového areálu přístavu v těsné blízkosti městského centra. Město, které leží na jižním pobřeží Švédska u Öresundské úžiny v těsném sousedství Kodaně, upustilo koncem minulého století od tradiční průmyslové báze hospodářské výroby. Loděnice byly zavřeny a velké plochy Západního přístavu zpustly. Úpadek průmyslových aktivit ve městě podnítil politiky a představitele města vytvořit novou vizi pro budoucí rozvoj města se dvěma hlavními cíli: založit univerzitu v centru Malmö a vytvořit atraktivní městskou čtvrť v Západním přístavu nedaleko univerzity. Jedním z výsledků tohoto strategického záměru je vytváření nové obytné čtvrti pro deset tisíc obyvatel s pracovními a školskými zařízeními s kapacitou dvacet tisíc osob.
Odborníkům připomíná díla architekta meziválečného období Františka L. Gahury, který své domy koncipoval jako sochařská díla. Podobné blízkosti výtvarného umění se nevyhnul ani brněnsko-zlínský architekt Svatopluk Sládeček. Záměrně. Tvary podobné lidem, zvířatům nebo věcem se stanou někde na cestě mezi prvními myšlenkami a posledním tahem ruky na výkresu. Stanou se v jeho specifických návratech k funkcionalizmu. Ve své tvorbě se od první chvíle soustřeďuje na vytvoření funkčního objektu; tvarování domů do figur přichází jakoby mimochodem.
Česká scéna developmentu a realit zažila 20. listopadu svůj tradiční slavnostní rituál. Už podesáté se udělovaly ceny Best of Realty neboli Nejlepší z realit. Zařadit se do konkurence tohoto ročníku se letos rozhodli developeři 37 projektů.
Není překvapení, že jedna z posledních realizací Pavla Hniličky, autora v urbanistické studii Sídelní kaše – Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů (2005) vyniká kromě jiného tím, jak důmyslně a úsporně využívá zastavěnou plochu. Realizace domu, v jehož interiéru jsou celkem čtyři mezonetové byty, vznikla na místě původního staršího domku, jehož užitná plocha byla pouze čtvrtinová oproti stávajícímu efektivnímu řešení.
Dá se říci, že se pomalu naplnila první kapitola porevolučního vývoje urbanismu a charakteru bydlení. Ve hrubém zjednodušení lze konstatovat, že končí první fáze proměny stávajících měst a první fáze vzniku satelitního bydlení. V následujících řádcích se pokusme shrnout budoucí výzvy pro developery a architekty v obou těchto situacích.
Středočeský kraj už poněkolikáté doplácí na to, že obklopuje hlavní město Prahu. Ve třicátých letech, ale i později zhyzdila romantická zákoutí živelná výstavba chat, v 90. letech pak přišla móda satelitních městeček sestavených z domků tzv. podnikatelského baroka. Vyrostly nejen na okraji měst a obcí, ale i ve volné krajině, na polích a lukách. Přírody tak najdeme ve středních Čechách už opravdu poskrovnu. Nyní ale svitla naděje, že se živelné výstavbě postaví do cesty překážka.
Ředění zástavby není možné donekonečna. Překročením určité meze se kvalita bydlení na okrajích měst rapidně zhoršuje. Při posuzování kvality bydlení není možné brát v úvahu pouze obytnou jednotku jako takovou bez širších vztahů k sídelnímu celku. Samostatný dům s pozemky pro vlastní obživu jeho obyvatel je v postindustriální společnosti výjimečný. Současný dům je závislejší na svém okolí, stejně jako jeho obyvatelé, kteří jsou nuceni ho daleko častěji opouštět. Život v dnešní postindustriální společnosti je ve své podstatě městský. Sociolog Henri Lefebvre dokonce používá pro postindustriální společnost termín „městská společnost“.
Osudem mnoha startovních bytů v České republice je, že nejsou odrazovým můstkem, ale velmi často konečným doskočištěm. Jinými slovy v bytech pro mladé často bydlí důchodci. To však naštěstí není případ startovního bydlení v Polici nad Metují od Davida Chmelaře.
Satelitní městečka kolem Prahy již netáhnou. Ten, kdo chce dát velkoměstu vale, netouží po uzavřeném „ghettu“ bez služeb a infrastruktury. Nové projekty tento trend zachytily, a developeři se proto snaží integrovat novou výstavbu v předměstských obcích do stávajícího osídlení. To je i cílem projektu, díky němuž se významně rozroste obec Lány, známá především jako letní sídlo našich prezidentů.
Zdá se, že v oblasti bydlení už neexistuje příliš velký prostor pro vymýšlení. Odedávna šlo přece především o ovládnutí vnitřního prostředí. Ale jako v řadě jiných zdánlivě nekomplikovaných odvětvích, i zde se vývoj ubírá mnohými zákruty.
Bytový komplex Mazanka se pyšní nejvyšším oceněním v kategorii rezidenčních projektů soutěže Best of Realty 2006. Jde o konstrukčně propracovaný projekt, jehož architektura v sobě spojuje estetické i funkční vlastnosti.
Kvalita soudobé bytové výstavby v průměru není nijak oslnivá. Pokud existují výjimky, pak se objevují častěji až v poslední době. „Ale začíná se to zlepšovat“, chlácholí odborníci.
