Na pražském Žižkově vyroste jeden z největších bytových komplexů v Praze. Stane se součástí dynamicky se rozvíjejícího území mezi dalšími velkými projekty – bytovým souborem Central Park, kancelářskou budovou Crystal, která roste na Vinohradské třídě, a nákladovým nádražím, kterého se teprve developeři plánují chopit.
Někdejší historická vila v libereckém Zeleném údolí od začátku devadesátých let minulého století fungovala jako hotel. V roce 2012 však došlo k jeho transformaci v bytový dům a byl rozšířen o druhou budovu s bydlením hotelového typu. Na její fasádě byla použita minerální tenkovrstvá omítka škrábané struktury s fotokatalytickým efektem.
Sídliště Petržalka je kolos, který počtem obyvatel schová do kapsy všechna větší města na Slovensku. Do panelákové šedi se už podařilo zasáhnout různými investicemi a architekturou. Až donedávna to však trochu připomínalo opatrné chození po tenkém ledu, hezky zkraje bratislavského pětkového obvodu.
Bytový dům se na náročném pozemku zdvihá ve dvou hmotách – jedné kombinující bytovku a řadové domky, druhé vyšší, propojené s úrovní přístupové komunikace lávkami. Připomíná svým čistým řešením i precizními detaily v interiéru domy z 20. a 30. let minulého století. Dispozice, struktura a materiály jsou však ryze současné a komfortní.
Kanceláře v centru měst se vyprazdňují, firmy se raději stěhují do nových budov a komplexů na okraji, které nabízejí dnes tolik požadovanou flexibilitu, dostatek parkovacích míst, úspornost, doplňkové služby. Takový osud měl potkat i budovu v pražských Vršovicích. Její majitel však pro ni našel jiné využití.
V Martině-Vrútkách na sídlišti Priekopa vyrostl atraktivní polyfunkční bytový dům Stephanus. Z konstrukčního pohledu je bytový dům zajímavý tím, že je tvořen konstrukčním systémem Ytong. Ten urychlil jeho výstavbu a investorovi přinesl úsporu času i financí.
Bytový dům v malé obci u alpského městečka Wels představuje výjimečnou symbiózu bydlení na venkově a vysoce kvalitní architektury, jež reflektuje kritéria trvale udržitelného rozvoje. Proto také získal bronzový certifikát za trvale udržitelný standard výstavby.
Malý rozpočet a přísná omezení mají většinou společného jmenovatele: nudný návrh, který nevybočí z řady podobných projektů. Soubor nájemních bytových domů v Nové Sotině ve slovenském městě Senica však přesvědčí, že i za málo se dá navrhnout stavba, která splní požadavky na funkčnost a zároveň bude i esteticky zajímavá.
Vloni v Berlíně vyrostly dva sedmipatrové bytové domy, jejichž průčelí bylo zhotoveno z prvků dřevěné rámové konstrukce. Použití dřeva u tak vysokých domů bylo možné díky obložení sádrovláknitými deskami s účinnou požární ochranou. Projekt tak dokazuje neudržitelnost tuzemských bariér, kladených výškovým dřevostavbám.
V centru Stockholmu stojí obytná věž Söder Torn, která má místo plánovaných čtyřiceti jen dvacet šest pater. Původní architekt dal totiž od projektu ruce pryč, když ztratil vliv na výslednou podobu věže. Architekti ze studia Belatchew Arkitekter přišli s projektem, který by budovu proměnil v jedinečnou elektrickou elektrárnu fungující na principu piezoelektrického jevu.
Judenburg je malé středorakouské město ze 13. století, v jehož severní části vznikla nízkonákladová bytová výstavba. Jde o první čtyřpodlažní dřevostavbu v Rakousku využívající inovativní technologii včetně panelové výstavby a prefabrikovaných laminovaných balkónů.
V pařížské ulici Pierre Rebiere vyrostl netradiční bytový dům. Z jedné strany sousedí se hřbitovem, takže architekti museli hledat takové řešení, aby dům nenarušil hřbitovní atmosféru a zároveň minimalizoval výhled z bytů na hroby. Rozhodli se pro jedinečné uspořádávání bytového domu, které do městského prostoru přináší odvážný pokus o posílení sousedských vztahů.
Váhání developerů, kterým směrem se vydat se svými investicemi, vzalo v Amsterdamu za své. Nedávno tam v oblasti sedmi umělých ostrovů vyrostlo několik domů, které představují zcela novou typologii. Nazývají se Solid a jsou obálkou, kterou lze naplnit jakoukoliv funkcí i jejich mixem. Najdeme v nich byty, lofty, hotelové pokoje i kanceláře, ordinace a další služby.
Plán rozvoje oblasti doků severofrancouzského přístavu Dunkerk, který sehrál důležitou roli ve druhé světové válce, navazuje na mnohaletou obnovu města kdysi zdecimovaného vojenskými operacemi. Projekt, který má město znovu orientovat směrem k přístavu, postupně proměňuje doky v příjemnou rezidenční čtvrť, podporující smíšenou komunitu a sociální vazby.
Podoba nových obytných čtvrtí tvořících základní „hmotu“ našich měst se v průběhu posledních dvou desetiletí zásadním způsobem proměnila. Přístup laissez affaire, který k podobě takové výstavby z velké části zaujala veřejná správa měst, se ukazuje jako potencionálně nebezpečný jak pro jejich vzhled a obyvatelnost, tak i pro sociální a ekologickou udržitelnost a dlouhodobou ekonomickou stabilitu.
