Šokující devastace. Hotelový resort Trumpových podle expertů nevratně poškodil albánské pobřeží

Přípravné práce pro rozsáhlý hotelový komplex spojený s rodinou amerického prezidenta Donalda Trumpa způsobily podle nevládních organizací a vědců nenapravitelné škody v přírodní rezervaci na albánském pobřeží. Projekt plánovaný v oblasti laguny Narta podle kritiků ohrožuje místní krajinu, mokřady i řadu živočišných druhů.

Proti developerskému záměru, který je spojován s Trumpovou dcerou Ivankou a jejím manželem Jaredem Kushnerem, se od konce května konají pravidelné protesty v Tiraně. Přípravné práce byly po mobilizaci veřejnosti pozastaveny, část odborníků však upozorňuje, že některé zásahy už nelze napravit.

Silnice, most a betonové plochy zasáhly pobřežní ekosystém

„Buldozery na plážích už poškodily hnízdiště karet obecných, kterým hrozí vyhynutí,“ uvedl mořský biolog Olsi Nika, který stojí v čele nevládní organizace EcoAlbania. Škody způsobené na březích laguny Narta mezi 5. a 30. květnem jsou podle něj šokující.

Ze satelitních snímků získaných agenturou AFP vyplývá, že pracovníci v tomto období vyčistili přístupovou silnici, odlesnili část území a vybudovali most přes vodní rameno spojující lagunu s mořem. Výstavba komunikací podle odborníků poškodila také místní duny. Do některých pobřežních oblastí byl navíc nalit beton, což může mít dopad na druhy ptáků využívající lokalitu k hledání potravy, odpočinku a rozmnožování.

Podle Niky představují zásahy katastrofu pro biodiverzitu na území o rozloze několika stovek hektarů. „Zásahy do klíčového kanálu mezi lagunou a mořem výrazně narušily výměnu vody, která je nezbytná pro rovnováhu mokřadů,“ popsal.

Odborníci varují před nevratnými změnami krajiny

Ferdinand Bego z Tiranské univerzity uvedl, že ačkoli protesty vedly k zastavení prací, jsou „škody na kulturním dědictví, které vznikly již dlouho před zahájením výstavby, z velké části nenapravitelné“.

Friedrich Schiemer z Vídeňské univerzity označil deltu za oblast s výjimečnou ochranářskou hodnotou. Rozsáhlé projekty zaměřené na rozvoj cestovního ruchu by podle něj mohly „nenapravitelně poškodit její přírodní celistvost“.

Skupina vědců zamířila na místo v polovině června, aby vyhodnotila možné následky přípravných prací. V následné petici odborníci upozornili na poškození hnízdišť karety obecné, zásahy do kanálu mezi lagunou a mořem i na dopady na několik druhů ptáků, které jsou na tomto území závislé.

Projekt za více než 4,5 miliardy eur

Jared Kushner o projektu v hodnotě přesahující 4,5 miliardy eur, tedy téměř 109 miliard korun, poprvé hovořil v roce 2024. Záměr počítá s výstavbou luxusních hotelů na opuštěném ostrově obklopeném koloniemi plameňáků.

Občanské organizace před projektem varují několik let. Výraznější odpor veřejnosti však začal až poté, co se v území objevil ostnatý drát vymezující hranice budoucího komplexu. Demonstrace přímo v lokalitě potlačili soukromí bezpečnostní pracovníci.

Další protesty vyvolalo následné prohlášení Ivanky Trumpové, že vlastní osm kilometrů pobřeží naproti ostrovu. V posledních týdnech jsou demonstrace podle AFP méně časté, odpůrce projektu však veřejně podpořila zpěvačka Dua Lipa, která pochází z rodiny kosovských Albánců. Uvedla, že sdílí obavy z podmínek, za nichž albánské úřady vydávají stavební povolení.

Vláda projekt hájí rozvojem cestovního ruchu

Vláda premiéra Ediho Ramy, která je u moci 13 let, označuje záměr za „nejkrásnější projekt v Evropě“. Investici obhajuje snahou přilákat zahraniční kapitál, vytvořit pracovní místa a podpořit cestovní ruch.

Albánie se podle vlády snaží v oblasti turistické infrastruktury přiblížit okolním zemím, například Černé Hoře, Řecku nebo Chorvatsku. Kritici však upozorňují, že ekonomický přínos projektu nemůže vyvážit ztrátu ekologicky cenného území.

Podmínky pro povolování podobných projektů změnila novela albánského zákona přijatá v roce 2024. Do debaty se proto zapojila také Evropská unie, o jejíž členství Albánie usiluje.

Evropská unie požaduje změnu legislativy

„Ještě před začátkem těchto demonstrací jsme se s Albánií dohodli, že novelizace zákonů o chráněných územích a strategických investicích z roku 2024 budou v letošním roce zrušeny,“ uvedla dříve evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová.

Další osud projektu tak bude záviset nejen na rozhodnutí albánských úřadů a výsledcích odborného posouzení, ale také na případných změnách legislativy upravující výstavbu v chráněných územích.