Sněmovna schválila novelu stavebního zákona. Kritici varují, že jde na ruku velkým developerům

Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, jejímž cílem je zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Stavební úřady mají nově fungovat pod státem, vzniknout má Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. K povolení stavby by mělo podle novely stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a zakončené jedním rozhodnutím. Předlohu nyní musí posoudit Senát.

Pro schválení novely hlasovalo 89 poslanců vládní koalice, přičemž potřeba byla nejméně 86 hlasů. Opoziční strany hlasovaly proti nebo se někteří jejich poslanci zdrželi. Návrh předložili v prosinci představitelé vládní koalice v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Stavební úřady mají přejít pod stát

Nový systém stavební správy má tvořit Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky, na které se přesune část zaměstnanců současných stavebních úřadů. Samotný Úřad rozvoje území má začít fungovat od 1. ledna příštího roku, další podřízené úřady v krajích pak od roku 2028. Předsedu úřadu bude jmenovat vláda.

Na konci letošního roku má zároveň zaniknout Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který se v současnosti zabývá strategickými stavbami, například dálnicemi nebo elektrárnami. Podle dřívějších údajů ministerstva pro místní rozvoj nyní v Česku funguje 638 stavebních úřadů. Po přijetí novely by mělo zůstat 205 územních pracovišť.

Úředníci, kteří přejdou ze současných stavebních úřadů pod stát, mají mít přinejmenším stejný platový tarif i osobní příplatek. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) začátkem července ve Sněmovně uvedla, že nový systém by mohl vystačit přibližně s polovinou nynějšího počtu úředníků. Počítá proto také s intenzivní náborovou kampaní.

Jedno řízení a konec takzvaného „ping-pongu“

Jednou z hlavních změn má být zavedení jednoho sloučeného stavebního řízení vedeného jedním úřadem. V případě odvolání bude muset nadřízený úřad rozhodnout sám a nebude moci věc vrátit k novému projednání. Novela tak má odstranit proces označovaný jako správní „ping-pong“.

Územní plánování novela převádí do samostatné působnosti obcí a krajů. Všechna krajská města mají zároveň získat právo vydávat vlastní stavební předpisy. Dosud tuto možnost měly pouze Praha, Brno a Ostrava.

Mezi základní cíle stavebního zákona má nově patřit vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Zákon zároveň stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb jsou ve veřejném zájmu, což může mít význam například při úvahách o vyvlastnění.

Vyhrazenými stavbami budou i velké bytové projekty

Mezi vyhrazené stavby mají nově patřit také stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení a celkovou podlahovou plochou od 10 000 metrů čtverečních.

Schválení novely přivítala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. „Dnes jsme v Poslanecké sněmovně rozhodli o tom, že lidem zkrátíme cestu k bydlení, obcím ke školce či škole a této zemi k větší konkurenceschopnosti. Schválením tohoto zákona jsme udělali klíčový krok k tomu, aby se v České republice dalo konečně normálně stavět,“ uvedla v tiskovém prohlášení.

Pozitivně změnu hodnotí také zástupci stavebnictví a developerů. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy může novela odstartovat hlubší proměnu fungování státu. „Klíčové není jen to, že se mění zákon. Klíčové je, že se mění přístup. Česká republika dává jasně najevo, že rychlost a předvídatelnost povolování staveb jsou veřejným zájmem,“ uvedl.

Developeři změnu vítají, samosprávy a ekologové upozorňují na rizika

Podobně novelu hodnotí generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný, podle něhož legislativní změna symbolizuje proměnu celkového přístupu k výstavbě.
„Věříme, že právě tady začíná hlubší proměna kolem výstavby v České republice – od hledání důvodů, proč stavět nejde, k hledání cest, jak stavět kvalitně, odpovědně a především včas. Taková změna je klíčová nejen pro dostupnější bydlení, ale také pro rychlejší výstavbu škol, školek, nemocnic, domovů pro seniory i dopravní infrastruktury,“ řekl Soudný.

Kriticky se naopak k novele staví opoziční strany, některé samosprávy a ekologické organizace. Opozice vytýká koalici mimo jiné to, že rozsáhlá změna o stovkách stran byla předložena jako poslanecký návrh, a neprošla tak standardním připomínkovým řízením. Obavy vyvolává také možnost, že část současných úředníků nebude chtít přejít z obecních úřadů pod státní správu, což by podle kritiků mohlo ohrozit fungování stavebního řízení.

Spor o ochranu veřejných zájmů a postavení obcí

Sdružení místních samospráv dlouhodobě kritizovalo způsob projednávání návrhu bez klasického připomínkového řízení. Podle předsedy sdružení Petra Halady byl návrh projednáván bez dostatečných podkladů a základních náležitostí. Pozitivně hodnotí například vynětí výdejních boxů z režimu drobných staveb, za problematickou však považuje úpravu umožňující dodatečně legalizovat některé černé stavby.

Kriticky novelu hodnotí také ekologické sdružení Arnika, které upozorňuje na možné oslabení ochrany přírody, památek, obcí i práv jednotlivých občanů. Podle mluvčího spolku Luboše Pavloviče se budou sousedé proti případnému nezákonnému povolení moci bránit pouze dlouhým a nákladným soudním sporem, který navíc automaticky nezastaví samotnou výstavbu. Upozorňuje rovněž na změny v závaznosti stanovisek památkářů, hygieniků, ochrany přírody a hasičů.

Jiný názor na změny v oblasti památkové péče má prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. Podle něj je ochrana kulturního dědictví důležitá, neměla by však blokovat rozvoj měst, modernizaci budov nebo potřebné investice. „První kroky se povedly již v této novele, ale je nejvyšší čas nahradit zastaralý komunistický památkový zákon moderní normou po vzoru jiných evropských zemí, které dokáží chránit historické hodnoty bez blokování rozvoje a růstu,“ dodal Prouza.

Novela umožňuje v určitých případech zachovat černé stavby

Zákon zavádí také výjimku umožňující za určitých okolností zachovat nepovolenou stavbu. V zákoně stojí: „Odstranění černé stavby se nenařídí a stavba se dodatečně povolí i při nesplnění všech podmínek pro dodatečné povolení, pokud by její odstranění bylo zcela zjevně nepřiměřeným zásahem pro povinného, jiné osoby nebo veřejný zájem a zároveň ponecháním stavby nejsou dotčeny veřejné zájmy ani práva třetích osob.“

Ministerstvo pro místní rozvoj již dříve argumentovalo tím, že odstraněním stavby by mohli být postiženi například vlastníci nemovitostí, kteří nevěděli, že se na jejich pozemku nachází objekt postavený v rozporu se zákonem. Kritici naopak upozorňují, že možnost dodatečné legalizace může narušovat princip rovnosti před zákonem.

Náklady na nový systém mají dosáhnout miliard korun

Náklady na vznik státní stavební správy se podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové předpokládají pro příští rok ve výši přibližně 3,5 miliardy korun. V dalších letech by měla celá struktura stát asi 7,1 miliardy korun. Ministryně zároveň uvedla, že vypočtený přínos reformy pro ekonomiku a státní rozpočet dosahuje 7,6 miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že celkové náklady státního rozpočtu na nový systém stavební správy budou záviset na konečné podobě schváleného zákona a způsobu realizace reformy.

Novela nyní zamíří do Senátu. Její definitivní dopad na rychlost povolování staveb, fungování nové státní stavební správy i ochranu veřejných zájmů bude záviset nejen na konečné podobě zákona, ale také na jeho praktickém zavedení.