Praha zítřka: Prioritní projekty hlavního města

Mezi prioritní projekty hlavního města jsou zařazeny nové čtvrti, dopravní propojení či nové parky, které mohou výrazným způsobem proměnit tvář Prahy v následujících letech.

Nové čtvrti

Praha má v rámci svých hranic značné územní rezervy, a to díky brownfieldům. Výstavba na brownfieldech může Praze zásadně pomoci s řešením bytové krize a současně ji posune směrem k větší ekonomické udržitelnosti. Nové čtvrti Prahu přiblíží ideálu města krátkých vzdáleností, kde mají jeho obyvatelé při ruce vše, co dělá jejich život ve městě kvalitním, tedy služby, práci, odpočinek, kulturu a komunitu.

Bubny-Zátory

První „vlaštovkou“ je nová čtvrť Bubny-Zátory v Holešovicích. Dlouhodobě opuštěné drážní prostory okolo železničního nádraží Praha-Bubny jsou z pražských brownfieldů jedinečné díky svému umístění v těsném sousedství samotného středu města. (Blíž centru Prahy je z transformačních ploch už pouze Masarykovo nádraží.) Dnes je území kvůli rozsáhlému areálu nádraží neprostupné a brání přirozenému propojení dvou živých čtvrtí – Letné a Holešovic.

Autory územní studie jsou architektonické ateliéry Pelčák a partner architekti a Thomas Müller Ivan Reimann Architekten. S vlastní výstavbou nové čtvrti se počítá od roku 2024.

Smíchov City

Smíchov City a dopravní terminál Smíchov vyrůstá na zbytcích nevyužívaných drážních ploch, které se nacházejí v blízkosti celoměstského centra. Území navazuje na už úspěšnou přeměnu bývalých průmyslových a drážních ploch v dynamickou oblast Anděla na Smíchově.

Transformace smíchovského nádraží se připravovala dlouhodobě za spolupráce investora, vlastníka pozemků, městské části Prahy 5, místních obyvatel, Magistrátu hl. m. Prahy i státních institucí, neboť součástí konverze je také přeměna smíchovského nádraží v moderní dopravní terminál podle studie A69 – architekti, který sjednotí současné dopravní uzly na Smíchově a nabídne rychlejší a snadnější přestup mezi různými druhy dopravy (vlak, autobus, MHD, metro, parkoviště P+R).

Rohanský ostrov

Rohanský ostrov se nachází na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína, Libně a přes řeku Holešovic. Na 88hektarovém území bývalého vltavského ostrova a přilehlého předpolí se plánuje (či již probíhá) realizace několika velkých veřejných i soukromých investic, které tuto lokalitu transformují do podoby nové pražské čtvrti.

Zásadní veřejnou investicí je projekt Rohanský park, který bude zabírat největší plochu dotčeného území a v případě povodní poslouží jako důležitá součást protipovodňové ochrany města. Největší soukromou investicí pak je multifunkční projekt Rohan City, který sousedí s několika dalšími menšími developerskými projekty.

Nákladové nádraží Žižkov

Území bývalého koncového nákladového nádraží spolu s areály Olšanských a Vinohradských hřbitovů tvoří málo prostupnou oblast mezi živými čtvrtěmi Vinohrad a Žižkova, a nejen proto ukrývá silný potenciál pro vznik nové městské struktury.

Dominantou území je hlavní budova nákladového nádraží, která byla v roce 2013 prohlášena kulturní památkou. Vlastník a investor uzavřeli s městem, městskou částí, Ministerstvem kultury a Národním filmovým archivem memorandum, kterým se zavázali společně hledat vhodnou náplň pro využití budovy s cílem zachovat charakter této výjimečné stavby.

Objekt se stane společensko-kulturním centrem budoucí čtvrti. Severně od hlavní budovy je připravován záměr Parková čtvrť (Central Group, a. s.), jehož urbanistický návrh pochází z dílny studia Jakub Cigler Architekti. Vznikne zde nová bloková čtvrť, park a mateřská škola. V dalších částech území jsou připravovány záměry od několika investorů. Jižně od hlavní budovy připravuje investor Žižkov Station Development, a. s., záměr Žižkov City.

Dále mezi ulicemi Malešickou a K Červenému dvoru navrhuje studio Benthem Crouwel Architects spolu s RA15 komplex Rezidence nádraží Žižkov (Penta Investments, s. r. o.). Předmětem návrhu je blok bytových domů umístěných po obvodu pozemku s rozsáhlým zeleným vnitroblokem.

V přilehlém území jsou pak připravovány další záměry – Centrum Nového Žižkova namísto stávající Ústřední telekomunikační budovy podle návrhu ateliéru AI-DESIGN (Central Group, a. s.) nebo transformace území mezi Malešickou ulicí a parkem Židovské pece, kde již vzniká obytná čtvrť Na Vackově dle urbanistického návrhu ateliéru MS architekti (Metrostav development, a. s.).

Bohdalec-Slatiny

Další plánovanou transformační oblastí je nová čtvrť Bohdalec-Slatiny. Jde o oblast velmi roztříštěnou, a to ze všech hledisek – struktury, využití, provozů i vlastnických vztahů. Navíc je ze všech stran ohraničena železničními tratěmi a tělesem Městského okruhu, které bariérovým efektem brání přirozenému zapojení této části města do okolních struktur. Na druhou stranu je však pro město velmi cenná svou rozlohou i umístěním.

Nová propojení

Praha i celá metropolitní oblast středních Čech potřebují nejen moderní pohodlné cesty a veřejnou dopravu s dostatečnou kapacitou, ale i efektivní řízení dopravy. Dopravní politika hl. m. Prahy je zformulovaná v závazném strategickém dokumentu Plán udržitelné mobility, který prostřednictvím 242 konkrétních opatření celkem za zhruba 113 miliard korun upravuje mobilitu v Praze a jejím okolí až do roku 2030. Plán udržitelné mobility dává prioritu projektům podporujícím síť městské hromadné dopravy uvnitř města a její logické napojení na vnější dopravní infrastrukturu, která je investicí státu. Zejména je důležité zaměřit se na rozvíjení železničního propojení jako nejefektivnější druh dopravy umocněné propojením s parkovišti P+R a linkami metra na vnějším prstenci města. Komfortnější autobusy s vyšší kapacitou, včetně příměstských a více na sebe navázaných spojů – to jsou jen některá z mnoha dobrých řešení vedoucích k většímu využívání veřejné dopravy.

Opravy zastávek a chodníků spolu s odstraněním bariér zlepší přístup nejen handicapovaným, ani pěší a cyklisté nebudou na okraji zájmu a upozaděni vůči automobilům. Strategie se drží celosvětového trendu, kterým je snižování uhlíkové zátěže, a je úzce spjata se zajištěním dostupné veřejné dopravy i přepravy zboží, se zlepšováním životního prostředí a zvyšováním bezpečnosti v dopravě.

Metro D a rozvoj čtvrtí

Z velkých infrastrukturních staveb Praha začíná s metrem D. Nová linka Metra D povede v severojižním směru částečně paralelně se stávající linkou C. Délka trati bude 10,6 km s 9 běžnými a jednou přestupní stanicí na Pankráci.

Stavba metra D je již zahájena a spolu s ní město plánuje rozvoj jeho okolních stanic. Novou tvář dostanou lokality v blízkosti Nádraží Krč i Nemocnice Krč, téměř celé nové čtvrti zase vzniknou v Nových Dvorech a na Libuši. První souprava metra by směrem do Písnice měla vyjet již v roce 2029.

Praha se potýká s krizí bydlení, a právě projekty v okolí budoucích stanic metra mají potenciál tento problém zmírnit.

Nádraží Krč

Stanice metra Nádraží Krč je umístěna v parku s rybníkem a v jejím okolí vzniknou tři nové administrativní budovy a hotel. Zároveň dojde k vybudování nového vlakového nádraží Krč a přestup na expresní linku 125 na Jižní spojce. Součástí proměny lokality bude i nové záchytné parkoviště P+R.

Nemocnice Krč

V lokalitě u Thomayerovy nemocnice vznikne nová městská čtvrť se 1400 byty, novou poliklinikou a víceúčelovou budovou, ve které bude umístěn také vestibul metra. V přízemí pak vznikne velké náměstí, v jehož okolí bude několik obchodů. Horní patra budovy budou sloužit jako kanceláře.

Nové Dvory

Na Nových Dvorech vznikne zastávka metra a nově sem také povede tramvaj. V blízkosti této stanice vznikne polyfunkční centrum s obchody, školkami, školou, kulturním centrem a dalšími službami. Přípravu celé lokality má na starosti Pražská developerská společnost a vzniknout by zde mělo až 2000 městských bytů s množstvím náměstí a parků.

Libuš

Okolí budoucí stanice metra D Libuš na pomezí městských částí Praha 12 a Libuš projde proměnou. Dostupnost do centra zajistí kromě metra i prodloužení tramvajové trati z Modřan. V lokalitě vznikne kromě více než 1000 bytů také chybějící občanská vybavenost jako supermarket, drobnější obchody, pošta, školka i lékařské ordinace. V místě se počítá i s novým kulturním centrem.

Písnice

Proměna Písnice je rozdělena na tři části: okolí budoucí stanice metra, sídliště Písnice a krajina mezi sídlištěm a starou Písnicí. V okolí stanice metra by mohlo vzniknout nové náměstí, radnice i bytové domy. Mezi stanicí metra a starou Písnicí vznikne park, cyklostezky i další místa pro trávení volného času.

Metro O

Praha plánuje nechat vypracovat studii, která posoudí možnost výstavby okružní trasy metra O. Dokument prověří smysluplnost nové linky, určí její trasu či umístění stanic. Zároveň posoudí ekonomickou stránku výstavby a společenský přínos. Nová linka by měla vést z Nádraží Podbaba přes Dejvice, Smíchov, Dvorce, Budějovickou, Vršovice, Žižkov, Vysočany, Čakovice, a poté v druhé fázi severně zpět do Podbaby. Podle prvotního návrhu by linka měřila asi 36 kilometrů a bylo by na ní 23 stanic, první část mezi Podbabou a Čakovicemi by měla 26 kilometrů s 18 stanicemi.

Železnice Praha – Letiště Václava Havla – Kladno

Projekt železničního spojení Praha – Letiště Václava Havla – Kladno spočívá v komplexní modernizaci železniční trati v úseku Praha – Masarykovo nádraží – Kladno-Ostrovec, včetně vybudování nové odbočky na Letiště Václava Havla ze stanice Praha‐Ruzyně. V rámci úprav trati se počítá s vybudováním šesti nových vlakových stanic a zastávek. Trať bude v celé délce dvoukolejná a elektrifikovaná, v úseku od Stromovky po Veleslavín a v předprostoru letiště povede v tunelech. Dokončení celé trati se předpokládá v roce 2030. Díky celé trase Praha – Letiště Václava Havla – Kladno dojde také k přímému spojení s největším městem Středočeského kraje.

Městský okruh

Městský okruh je aktuálně jedním z největších infrastrukturních projektů hl. m. Prahy. Doposud je provozováno cca 70 % z jeho celkové trasy. Pro dokončení okruhu je ještě potřeba realizovat zbývající soubor dvou silničních staveb v délce 10 km navazujících na tunelový komplex Blanka ve směru ke Štěrboholské radiále.

Dvorecký most

Nový Dvorecký most překlene Vltavu v úseku mezi zlíchovským a podolským nábřežím, a propojí tak Smíchov a Pankrác. Cílem jeho vybudování je zlepšit propojení města na obou březích Vltavy v jižní části Prahy, a to hlavně pro hromadnou dopravu, pěší a cyklisty, protože s individuální automobilovou dopravou se v případě Dvoreckého mostu nepočítá. Ateliér Tubes a Atelier 6, zpracovatelé projektové dokumentace, byly vybrány na základě otevřené architektonicko‐konstrukční soutěže, kterou v roce 2018 vyhlásilo hl. m. Praha.

Nové příležitosti

Strategický plán hl. m. Prahy v analytické části definuje mezinárodní „značku“ Prahy jako místa s pověstí jednoho z nejkrásnějších měst na světě, jako města kulturního a historického bohatství, současně však jedním dechem dodává, že tento obraz Prahy ve světě je založen na obrazech minulosti, nikoli na tom, co současného může město nabídnout. Zdá se, že potřeba uchovat to nejlepší ze svého dědictví a současně ho naplnit novým obsahem přitažlivým nejen pro návštěvníky Prahy, ale zejména pro její vlastní obyvatele, je jednou z hlavních výzev, které před hlavním městem při plánování jeho budoucnosti stojí.

Vltavská filharmonie

Praha už dlouhodobě usiluje o výstavbu nového koncertního sálu, který by splňoval světové standardy (zejména akustické, ale stejně tak i kapacitní, dispoziční, technické a architektonické) pro uvádění koncertů vážné hudby. Na základě urbanistických analýz, které nechalo hl. m. Praha zpracovat, bylo rozhodnuto, že nejvhodnější místo pro stavbu nové koncertní síně je na levém břehu Vltavy v lokalitě Vltavská.

Vltavská filharmonie by měla mít tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob. V budově by měly sídlit Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK nebo hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Filharmonie nabídne také například kavárny či restaurace.

V mezinárodní architektonické soutěži zvítězil návrh renomovaného dánského studia BIG. Nyní vítězné studio ve spolupráci s městem dokončí architektonickou studii. Po této fázi budou rovněž finálně ověřeny stavební náklady potřebné pro realizaci Vltavské filharmonie a projektů v rámci řešeného území. Následně bude vydán pokyn ke zpracování další fáze projektové dokumentace. Stavební náklady na realizaci stavby jsou aktuálně odhadovány na 9,4 miliardy korun bez DPH. Výstavba nového kulturního centra je součástí proměny lokality Bubny-Zátory, kde se plánuje vznik čtvrti až pro 25 000 lidí.

Holešovická tržnice

Industriální památka Pražská (Holešovická) tržnice je vnímána jako jedinečný areál v prostoru města, který svou polohou, historickým odkazem a velikostí přesahuje lokální charakter Holešovic. Areál má potenciál stát se atraktivním centrem společenského života 21. století, pro širokou obec obyvatel různých věkových kategorií. Náplň areálu bude po revitalizaci založena na vhodném mixu maloobchodu, služeb, kultury, gastronomie a volnočasových aktivit.

Rekonstrukce veřejných prostorů mezi jednotlivými halami vyjde na necelých 50,3 milionu korun. Uličky a meziprostory se změní podle vítězného návrhu Studia Perspektiv, který vzešel z mezinárodní architektonicko-krajinářské soutěže.

Staroměstská tržnice

Staroměstská tržnice se nachází v bloku domů mezi ulicemi 28. října a Rytířskou, jde o budovu postavenou v letech 1894–1896. Její autor Jindřich Fialka, mimo jiné autor vodárenské věže na Letné, ji navrhl jako novorenesanční litinovou konstrukci ve tvaru pětilodní baziliky. Majitel objektu, Magistrát hl. m. Prahy, nechal tržnici v loňském roce vyklidit a na základě architektonické koncepce studia SGL projekt připravuje rekonstrukci památkově chráněné budovy. Odhadované náklady se pohybují kolem 400 mil. Kč a hradit je bude Praha ze svého rozpočtu.

 

Nová náměstí a ulice

Kvalitní veřejný prostor je nutnou podmínkou, aby město správně fungovalo a v jeho čtvrtích se nejen bydlelo, ale skutečně žilo. Ulice, náměstí, bulváry a promenády významně spoluutvářejí charakter města. Jsou místy, kde lidé žijí své veřejné životy, dochází zde ke sdílení a vznikají sociální vazby, propojení mezi komunitou obyvatel a navazují se fungující mezilidské vztahy. Vzájemná otevřenost společnosti vede k jejímu rychlejšímu vývoji či obnově. Mimo prostory pro vysokou kulturu jsou ve městě důležité i ty s tzv. kulturou pavlačovou, která utváří lokální identitu čtvrti a pěstuje sociální solidárnost. V rámci této kategorie pražských priorit představujeme revitalizaci čtyř významných náměstí a několika propojených ulic v centru města.

Václavské náměstí

Václavské náměstí vždy patřilo k jednomu z hlavních symbolů české země. Náměstí bylo a je středem Prahy a Pražské památkové rezervace, a zároveň je také místem konání významných událostí a setkání. Obnovit tvář současné podoby náměstí se plánuje už od roku 2005 a několikrát pozastavený či odložený projekt byl nedávno zásadně doplněn o nové dopravní řešení, které na náměstí přivede tramvajovou trať. Ostatně tramvaje zde jezdily po většinu 20. století. Kromě nových tratí umístěných ve třetinách šířky náměstí zůstává projekt víceméně v podobě původní studie ateliérů Jakub Cigler architekti a Atelier DUA.

Karlovo náměstí

Karlovo náměstí o rozloze přes 70 tisíc m2 je největší náměstí v Praze i České republice a jedno z největších v Evropě. Je zároveň náměstím, parkem i zahradou. Má také značný historický a symbolický význam – ve středu náměstí, kudy dnes prochází Ječná ulice, stávala v době Karla IV. kaple Božího těla s korunovačními klenoty Svaté říše římské, za kterými přicházeli poutníci z celé Evropy.

Po mnoha letech nezdařilých pokusů nakonec Praha ve spolupráci s MČ Praha 2, památkáři, dopravním podnikem a dalšími zainteresovanými stranami vybrala zpracovatele nové architektonické studie, kterým je německé krajinářské studio Rehwaldt Landscape Architects ve spolupráci s českou architektonickou kanceláří BY Architects a českou dopravní kanceláří PD Filip.

Hradební korzo

Hradebním korzem se označuje soustava ulic na rozhraní Starého a Nového Města vedoucí ve stopách staroměstských hradeb od Národní třídy přes ulici 28. října, Na Příkopě, náměstí Republiky až po Revoluční ulici. Historicky jde o jednu z nejstarších pražských promenád a jejímu významu pro město čas nic neubral. Cílem Prahy je tyto prostory lépe propojit, zvýšit jejich kvalitu a vylepšit podmínky pro chodce, cyklisty a městskou hromadnou dopravu. Architektonickou koncepci této proměny zpracoval architektonický ateliér Aoc ve spolupráci s IPR Praha.

Malostranské náměstí

Malostranské náměstí je jedno z nejstarších pražských náměstí, které od svého založení tvoří těžiště Malé Strany. V průběhu staletí se jeho forma a náplň proměňovaly, přesto základní urbanistický rámec přetrvává. Projekt revitalizace je výsledkem několikaleté snahy města a místních iniciativ zkultivovat toto významné, ale zanedbané veřejné prostranství.

Autorem vítězného návrhu nové podoby náměstí jsou architekti Martin Hájek, Václava Hájek a Petr Horský z Ateliéru Hájek, kteří uspěli v architektonicko-urbanistické soutěži v roce 2014. Po revitalizaci bude náměstí ve spodní i horní části nabízet velkorysý prostor, který může dobře sloužit všem – návštěvníkům Prahy, Pražanům i místním obyvatelům Malé Strany.

Vítězné náměstí

Vítězné náměstí je střed a poznávací symbol živé čtvrti Dejvic. Jeho význam pro Prahu se však násobí tím, že vytváří pomyslnou bránu, kterou se vstupuje do města směrem od letiště. Dnešní podobu náměstí určil architekt Antonín Engel svým návrhem z roku 1924. Engel vytvořil pro celou čtvrť kolem náměstí regulační plán ovlivněný mj. přestavbou Paříže z 19. století, který se však v době svého vzniku realizoval pouze zčásti, a právě na něj chce město dalším rozvojem této lokality navázat.

Nový návrh úprav Vítězného náměstí vzešel z architektonické soutěže, kterou v roce 2018 vypsalo hl. m. Praha ve spolupráci s IPR Praha; jeho autory jsou Pavel Hnilička, Eva Macková a Josef Filip ze studia Pavel Hnilička architekti.

Nové parky

Hlavní město Praha je jedním z nejzelenějších měst na světě, z hlavních měst možná dokonce nejzelenější. Je tomu tak díky nízké hustotě zástavby, Praha je ze 70 % zastavěna vesnickým nebo maloměstským typem zástavby. Z jakéhokoliv místa ve městě se člověk v Praze dostane do nějakého druhu parku do 250 metrů. Ačkoliv se v Praze připravuje nová velká zástavba na transformačních územích, krajina, parky, stromy a místa odpočinku jsou zásadním tématem při rozvoji nových čtvrtí, neboť do velké míry určují to, jak lidé vnímají kvalitu svého života v daném místě.

Park Soutok

Projekt parku Soutok se týká záplavového území kolem soutoku Berounky a Vltavy, kde se nachází na 1300 hektarů celoměstsky významné příměstské krajiny. Vedle romantických míst s meandrující řekou tu leží zanedbané brownfieldy, velké zemědělské plochy, golfové hřiště, logistické areály či mokřadní a vodní plochy. Území trpí nadměrnou fragmentací a hrozí, že necitlivé zásahy povedou k poškození krajiny.

IPR Praha zde připravuje založení příměstského parku Soutok, který spíše než klasickým městským parkem bude nástrojem pro koordinaci místních aktivit s cílem vytvořit krajinu, kde přírodní hodnoty budou v rovnováze s ekonomickými a kulturně-sociálními potřebami území.

Ostrov Štvanice

Revitalizace ostrova Štvanice má podle návrhu architektonického studia RKAW, který byl vybrán v architektonické soutěži už v roce 2013, navázat na lokální rekreační a sportovní tradici. Hlavní město téma revitalizace ostrova nedávno znovu otevřelo a dohodlo se s architekty na zpracování návazné koncepční studie.

Vyšehrad

Vyšehrad je významné místo české historie a důležitý památkový komplex zapsaný na Seznam světového dědictví UNESCO. Zároveň patří svou polohou k nejviditelnějším pražským urbanistickým a krajinářským celkům. Aby jeho údržba a rozvoj mohly do budoucna probíhat kontinuálně a na základě dlouhodobé strategie, vybralo vedení NKP Vyšehrad ve výběrovém řízení zpracovatele koncepční studie veřejných prostranství. Stalo se jím studio Rehwaldt Landscape Architects. V rámci studie bude řešen rozvoj veřejných prostranství z hlediska jejich pobytových a estetických kvalit, podoba městského mobiliáře, informačního a orientačního systému.

Drážní promenáda

Drážní promenáda, která bude mít podobu tzv. liniového parku, se má stát zelenou bezmotorovou páteří Vršovic a Strašnic v trase opouštěného železničního koridoru benešovské trati a sloužit všem obyvatelům a návštěvníkům k rekreaci, dopravě i sportu. Umožní komfortní chůzi, jízdu na kole a bruslích či běhání s bezpečným oddělením rychlejšího a pomalejšího pohybu přerozdělením prostoru dvou rušených kolejí a s rozšířením o vybraná prostranství.

Promenáda propojí a zpřístupní navazující klidné pobytové lokality, parkové plochy, sportoviště, zastávky a současně zachová paměť místa v území pro další generace. V trase drážní promenády se předpokládá zachování historického kamenného podchodu, severní části mostu v Edenu, lávky u zastávky Strašnice a osvětlovacích věží či užití fragmentů kolejiště, pražců a návěstidel.