Nordic Arctic

Nová publikace přiblíží trendy ve skandinávské architektuře za polárním kruhem

Galerie Jaroslava Fragnera pokračuje v prezentaci a hledání inspirace v severské architektuře zejména v otázkách udržitelnosti. Aktuálně vydává novou česko-anglickou publikaci NORDIC ARCTIC / Udržitelná architektura za polárním kruhem, která vznikla u příležitosti stejnojmenné výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera uvedené letos na podzim.

Svůj pohled na architektonické a krajinářské intervence do severské přírody zachytil norský fotograf českého původu Jiří Havran. Zaměřuje se zejména na unikátní Norské turistické trasy a specifickou oblast Špicberků (Svalbard), ale také Island a Grónsko. Stošedesátistránkový katalog uvádí eseje Dana Merty, Zdeňka Lyčky a Petera Hemmersama. Texty věnované evropské části Arktidy doprovázejí fotografie výjimečných projektů a realizací renomovaných severských architektonických ateliérů, jejichž realizace se kromě estetické kvality zaměřují jak na citlivé zakomponování do přírody, tak pokročilé technologie a nízkou uhlíkovou stopu.

Jedním ze základních motivů knihy je stále sílící diskuze nad úlohou udržitelné architektury v rámci adaptace na klimatické změny a nabízí vzorové příklady jak v rámci udržitelnosti krajiny po stránce environmentální, tak ve vztahu k sílícímu náporu turistů do exponovaných krajinných celků. Představuje možné strategie odborných institucí v Norsku, Švédsku, Islandu nebo Dánsku. Ukázkovým příkladem je ojedinělý systém spolupráce expertů z mnoha odvětví s norskými i světovými architekty během dlouhodobého projektu Národních turistických tras. Kreativita a inovace s pokorným přístupem k materii exponované krajiny se staly vzorem pro další země (včetně Islandu) při vytváření turistické infrastruktury při ochraně výjimečných krajinných celků.

Kulturní centra za polárním kruhem

Další rovinou, vedle turistické infrastruktury, jsou příklady větších staveb, které sehrávají ve skandinávské Arktidě významnou roli kulturně-společenských center a jsou epicentry společenského života sídel za polárním kruhem.  Můžeme jmenovat Katuaq Culture Centre Nuuk, Sarakulturhus Skellefteå, UNIS – University Centre in Svalbard nebo Hof Cultural & Conference Centrum Akureyri, v širším záběru města jako „Paříž severu“ či „brána do Arktidy“ jak je nazýváno sídlo nejseverněji ležící univerzity na světě, město Tromsø, které je vzorovým příkladem kulturně-společenské infrastruktury, jež vede dialog s historickým odkazem včetně revitalizace bývalých doků a dalších průmyslových areálů.

Druhým představeným urbánním celkem je hlavní město souostroví Špicberky – Longyearbyen – se svojí hornickou tradicí i transformací díky arktického výzkumu, ale i turistických expedic, které se propisují do nové tváře města. Jiří Havran zachytil i ojedinělou architektonickou atmosféru ruského bývalého hornického města Pyramiden, které nám umožňuje se vrátit do dob ne tak dávno minulých.

NORDIC ARCTIC/ Udržitelná architektura za polárním kruhem
NORDIC ARCTIC/ Udržitelná architektura za polárním kruhem | Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera

Čtenářům publikace předkládá také inovativní realizace i projekty, které ukazují širokou škálu architektonických konceptů předních skandinávských ateliérů – BIG / Bjarke Ingels Group, Dorte Mandrup, Henning Larsen, Snøhetta, White Arkitekter, Jensen & Skodvin Architects, Reiulf Ramstad Arkitekter, Rintala Eggertsson Architects nebo Einar Jarmund & Co a dalších. Mnoho z těchto staveb a objektů získalo různá ocenění a staly se základním portfoliem pro odbornou diskuzi napříč vědeckými obory a institucemi včetně univerzit. Autory tamních staveb jsou však i světově proslulí Steven Holl nebo Peter Zumthor.

Projekt NORDIC ARCTIC/ Udržitelná architektura za polárním kruhem, který zahrnuje výstavu, studentský workshop, přednášky a novou publikaci, vychází z dlouhodobé strategie Galerie Jaroslava Fragnera a spolku Architectura při hledání východisek využití současné architektury jako významného faktoru při zachování kvality exponované krajiny nebo veřejného prostoru urbánních struktur.

Navazuje na projekty týkající se ekologické architektury a zapojení umění do zkvalitnění městského veřejného prostoru, které byly v minulosti připraveny ve spolupráci s partnery ze Skandinávie (např. Artscape Norway, Artscape Island, Arctic Nordic Alpine – In dialog with Landscape), a to za podpory fondů EHP a Norska. Velmi důležitým aspektem této aktivity je hledání vhodných nástrojů pro diskuzi o udržitelném turismu v rámci cirkulární ekonomiky.

Knihu 24. listopadu pokřtila v Galerii Jaroslava Fragnera honorární konzulka Islandu JUDr. Klára Dvořáková, zakladatel Centra polární ekologie PřF JČU a Stanice Josefa Svobody na Svalbardu profesor Josef Elster, ředitel festivalu Kolem světa Karel Wolf a fotograf Filip Šlapal.