Barbara Potysz svým debutem vstoupila za spoluautorství Josefa Kiszky – rovnou do pomyslné síně slávy. Dekonstruktivisticky – pojaté gymnázium v Orlové získalo Grand Prix za rok 1996 a stalo se jednou z nejznámějších staveb tohoto druhu. Protože ale naštěstí nezůstalo u tohoto debutu, můžeme dnes hovořit o celé řadě dalších staveb, z nichž mnohé by si zasloužily nemenší pozornost než ta laureovaná.
Zdeněk Fránek patří k nejoriginálnějším osobnostem české architektury. Jeho tvorba je různorodá a přitom neuhýbavě svá. Rozhovorem s ním jsme se pokusili mapovat zdroje této mnohotvárné, ale zároveň konsekventní tvorby.
O tom, že bude architektem, nikdy nepochyboval. Ale když se Petr Bílek za dob normalizace vydal studovat vysokou školu, netušil, že si bude muset probojovat cestu nejenom u nás, ale i ve Spojených státech. Jeho jméno si spojujeme s dlouholetým předsednictvím ČKA, ale také s účastí v porotě mezinárodní soutěže na novou budovu Národní knihovny, kde zasedl po boku Zahy Hadid či Evy Jiřičné.
Mé představy o Mexičanech rozhodně nebyly po setkání s Michelem Rojkindem zklamány. Temperamentní muž, který má za sebou temperamentní, rozuměj odvážné projekty, na architekturu přesedlal z kariéry profesionálního bubeníka. Odbornou i širokou veřejnost dokázal zaujmout návrhem rodinného domu i sto třicet metrů vysoké věže. V současné době se jeho ateliér řadí mezi přední v Mexiku.
Pojem inteligentní stavba je příkladným protimluvem, neboť inteligence je výhradní vlastnost lidských bytostí. Ani v odvozeném smyslu – inteligence vložená do technologie – nemůže tento termín platit, když podle Martina Heideggera ani věda nemyslí, neboť nemá pojmové prostředky na to, aby zkoumala své vlastní konceptuální základy. Pojem inteligentní budovy (IB) tak dostal do vínku logický rozpor, který se odráží i v nejasnosti definic. Lépe je si zkratku IB vyložit jako Integrated Building (Integrovaná budova), ale ani to nevysvětluje charakter stavby, která by měla reagovat nejen na proměny mikroklimatu, ale i na náladu uživatelů. Předložili jsme toto těžko rozuzlitelné téma několika odborníkům.
Nedostatky staveb často pramení ze vzájemného působení několika negativních faktorů. Každá stavba je jedinečným stavebním dílem a rizikové faktory z hlediska vzniku poruch představují nové materiály a konstrukce, špatné počasí a případně také nevhodné místní podmínky. K rozhodujícím příčinám výběru nekvalitního dodavatele prací a stavebního dozoru často patří také nedostatek času na vypracování kvalitní projektové dokumentace a omezené finanční prostředky. Jestliže se tyto faktory kumulují, můžeme s největší pravděpodobností očekávat výskyt poruch, a to nejen v povrchových úpravách.
Jednou z příčin krátkodobého poklesu stavební výroby u nás je podle prohlášení Českého statistického úřadu nedostatek stavebnin na trhu. Formou ankety jsme se pokusili naznačit některé názory „uživatelů“ i producentů stavebnin na tento problém. Z pětadvaceti dotazovaných firem nakonec odpověděly čtyři. Důvodem byla obava, že vstupem do debaty by producenti i odběratelé stavebních hmot přiznali jinak nepřiznaný stav. Ale jak vyplývá ze samotné ankety, může jít o dočasný výkyv.
