Architektonická praxe Višegrádských zemí

Architektonická praxe Višegrádských zemí

Česká komora architektů poslední roky zintenzivňuje svou činnost na poli zahraničních aktivit. Letos poprvé se uskutečnilo setkání zástupců profesních komor Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, kteří tak mohli sdílet a předávat si vzájemně zkušenosti.

Ukázalo se, že je přínosné být aktivními členy pracovních skupin v rámci Evropské rady architektů (ACE) a podílet se na agendách, které jsou pro naše architekty zajímavé. To jsou zejména okruhy, pod které spadají standardy, honoráře, pojištění, ale také okruh zadávání veřejných zakázek či vzdělávání. Tato aktivita je o to důležitější, že možnost ovlivnit výsledky práce skupiny vychází více z aktivit vlastních členů, než formálního poměrného zastoupení podle velikostí organizací.

Sdílení ve Vile Stiassny

Vedle ACE se ČKA také každoročně účastní setkání Komor na konferenci Slezské komory architektů v Ustroni. Hosté ze sousedních zemí jsou zde ve výrazném nepoměru k účastníkům polských zástupců a konference tak měla dosud spíše formálnější charakter. Proto vznikla z naší strany v roce 2013 idea pracovního setkání zástupců Komor Višegrádských zemí na bázi úzké, tematické pracovní skupiny. Potřeba takového vzájemného informování byla inspirována především poznatkem řady zajímavých událostí na poli legislativním a existencí materiálů vypracovávaných v Komorách, vhodných pro vzájemné sdílení.

Po ročních přípravách, hledání optimálního formátu jednání se nakonec letos 16. ledna v Brně uskutečnila první pracovní schůzka. Místo setkání bylo v reprezentativním prostoru nového jednacího pavilonu Vily Stiassny rovněž za přítomnosti zástupců města Brna. Zastoupení Komory naší, Slovenska, Maďarska a Polska se uskutečnilo v rovnocenném počtu delegátů; jednacím jazykem byla angličtina.  Hlavními tématy byla dohoda o možném zastoupení a sdílení informací při účasti v Evropské radě architektů.

Vzhledem ke skutečnosti, že náklady služebních cest jsou pro všechny organizace zátěží, byla důležitým bodem jednání dohoda o synchronizaci a zastupitelnosti při účasti v pracovních skupinách ACE. Diskutovala se také možnost vzájemné koordinace kandidáta do představenstva a možnost vzájemného informování se o politických zástupcích na postech eurokomisařů a poslanců v Evropském Parlamentu. Po formální stránce bylo výsledkem ustanovení kontaktních osob, které budou zodpovědné za vzájemnou výměnu informací.

Standardy a honoráře

Dalším blokem byla diskuse o standardech a honorářích. ČKA prezentovala práci za uplynulé období, ve kterém se snaží vyvíjet aktivity k přiblížení standardů výkonům profese více západním příkladům, akcentujícím tvorbu projektu podle zadání a požadavků klienta na úkor obsažnosti vyplývající z vyhlášek. ČKA prezentovala také snahu a první nadějné indicie poukazující na možnost zavedení pouze jednostupňového řízení v rámci novelizace stavebního zákona.

Kuriózní informaci podala maďarská strana, která referovala o vzniku státních projekčních ateliérů, jejichž projekty mají v rámci veřejného zájmu automaticky vydané stavební povolení ze zákona. Slovenska strana, která jako jediná spolu s Českem používá institutu dvoustupňového řízení, informovala, že zatím neuvažuje jít cestou změny této praxe. Nad rámec programu jednání se diskuse dostala také k problematice projektování podle metodiky BIM, což jen potvrdilo, jak důležitě je vnímáno toto téma ve všech zemích a jak rozdílné informace a představy o tomto fenoménu existují.  Na návrh polské strany se bude ve výměně informací o standardech a BIM-u, stavební praxi pokračovat na dalším setkání v Ustroni.

Diskuse o honorářích se dále odvíjela od dvou základních témat. Honorář jako nástroj, parametr k posuzování adekvátnosti cenové nabídky při veřejných soutěžích a otázky honoráře jako mandatorního způsobu odměňování projektanta jako ochrany jeho spotřebitelského zájmu. V prvním případě padla shoda, že tato cesta je reálná a potřebná, ČKA informovala o probíhajícím procesu tvorby metodického materiálu pro Ministerstvo pro místní rozvoj, kde uvažuje se zavedením normohodinového principu jako ukazatele pracnosti podle typu a velikosti zakázky. V případě mandatorního honoráře se konstatovalo, že vzhledem k politice prosazované Evropskou komisí není v současnosti naděje na změnu přístupu k antimonopolní doktríně a v první řadě je nutné zajistit férový výběr veřejných projektů. Jinak řečeno „první se musí chytnout veřejný sektor, až potom možná trh“.

Zkušenosti s veřejnými zakázkami

Poslední blok diskuse se týkal soutěží a veřejných zakázek, ČKA informovala o procesu transpozice evropského zákona a problémech s tím, jak jsou stále nedostatečně využívány soutěže o návrh. Přesto se můžeme pochlubit vzrůstem soutěží k počtu 40 za rok, například oproti Slovensku, které přes velké snahy a propagaci nepřekročí počet deseti soutěží. Zajímavý přístup prezentovala Maďarská strana, která v rámci prosazení soutěží usiluje o co nejjednodušší proceduru soutěžení. Maďarská komora nabízí organizaci soutěží při krátkých termínech a méně náročné formě odevzdávky. Tento v něčem inspirativní přístup bude z pohledů zkušeností naší Komorou s maďarskými partnery dále studován.

Polsko informovalo o právě odsouhlasené novele zákona o veřejných zakázkách, kam je implementována evropská směrnice s textem, že nejnižší cena není jediné kritérium výběru. ČKA předala informaci o vládou přijaté Politice architektury a stavební kultury. Závěr konference nastavil pravidla, jakým způsobem nadále spolupracovat, neboť panovala shoda, že schůzka byla pro všechny strany inspirativní. Témat je celá řada a její smysl se teprve ukáže, pokud bude pokračovat a dokážeme tohoto potenciálu využít. Byl odsouhlasen návrh na jednoroční konání setkání v Brně, které bude mít více informativní a koordinační charakter. V mezidobí se mohou setkávat jednotliví zástupci podle potřeby k danému tématu. 

TEXT: Pavel Martinek
foto: ELIŠKA PLOTĚNÁ

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře