Finance ve stavebnictví budou, pomůže stát

spoření
Zdroj: Shutterstock

Koronavirus a s ním spojená opatření udeřila tvrdě na všechny sektory a obyvatele republiky. I z hlediska stavebnictví mluví statistiky CEEC research a Českého statistického úřadu jasně – se zrušením zakázky kvůli opatřením se setkalo 59 % stavebních firem a zrušeno bylo v průměru 16 % zakázek. V dubnu klesla stavební produkce o 4,6 %, přímo pozemní stavitelství zaznamenalo 10,5procentní pokles produkce.

Nyní se ovšem ocitáme v době, kdy se opatření začínají rozvolňovat a každodenní život se vrací do starých kolejí. Ne vždy to jde zlehka. Ovšem stát je, jak okomentovala v živé diskuzi ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, připraven pomoci a uvolnit dostatek financí pro celou řadu nejrůznějších projektů.

Stávající situace

Koronavirová krize bude mít bezpochyby na stavebnictví dopad, i když už nyní lze říct, že stávající statistiky nekopírují trend, který sama krize nastolila. Konec roku by tedy měl být značně optimističtější než jeho začátek.

Stavebnictví má oproti řadě jiných odvětví výhodu, že funguje na principu jisté setrvačnosti – pracuje se na projektech, které byly domluveny a nasmlouvány dopředu. Jediným problémem je pohled do budoucnosti, ve které byl vždy dostatek zakázek a práce – nyní ovšem tento horizont není tak konkrétní jako v předchozích letech. Je tedy otázkou, kde sehnat další zakázky, až budou stávající dokončeny.

Vláda momentálně razí teorii, že z krize se musíme proinvestovat. Padlo proto rozhodnutí, že budou masivně podpořeny všechny projekty nashromážděny v tzv. zásobníku, kde již hotové vč. stavebního povolení čekaly na dostatek financí. Jen do tohoto zásobníku bude uvolněno 9,5 mld. korun.

V současné době probíhá mapování připravenosti obcí, aby bylo možné uvolnit do budoucna příslušné finance pro realizaci projektů. Podporu získá stavba všech místních komunikací, veškerá veřejná sportoviště, tělocvičny, veřejné budovy (hasičské zbrojnice, obecní úřady, jídelny, mateřské školky, základní školy, kulturní domy…), technická infrastruktura, pečovatelské domy, komunitní domy. Dále z evropských zdrojů přijde podpora pro sociální infrastrukturu, muzea, digitalizaci…

Krize odhalila slabá místa

Jednoznačně největším problémem, který krize odhalila, byla flexibilita jednotlivých sektorů. Firmy a úřady, které byly schopny pracovat digitálně, zvládaly situaci o poznání lépe než ty, které takto připraveny nebyly. V rámci krize se tak jednalo především o možnost práce z domova a poskytnutí potřebného vybavení pro home office.

Z hlediska úřadů byla situace trochu komplikovanější. Na stavebních úřadech se absence digitalizace projevila velice zřetelně zastavením správních řízení. Do budoucna proto bude třeba zajistit, aby agenda mohla být vykonávána bez přerušení podobně, jako tomu již je na jiných úřadech. Jen do digitalizace se proto bude otevírat výzva v hodnotě 1 mld. korun.

Obce se od státu dočkají příspěvku na každého obyvatele a do budoucna se jim skýtá i možnost změny kofinancování v poměru příznivějším pro jejich stávající možnosti.

Ani v krizi jsme neskončili tak, jako některé okolní státy. Ve stávající situaci je i za cenu zvýšení schodku rozpočtu správné lidem pomoct. Prakticky se dá postavit cokoli, ale je třeba myslet i na budoucnost stavby, a tedy její následný provoz. – Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj

Zahraniční pracovní síly

V současné době se rozvolňují opatření v souvislosti s koronavirovou krizí, takže se nejedná již o akutní problém. Přesto krize ukázala, že stavebnictví se bez zahraniční pracovní síly obejde jednoznačně velice těžko a že se v blízké budoucnosti ani nerýsuje zjednodušení či zlepšení, které by situaci usnadnilo.

Pracovní síla na stavbě je stále potřebná a prakticky není možné přelít nezaměstnané z jednoho sektoru do druhého, protože by se jednalo o nekvalifikovanou pracovní sílu, která by situaci firmám rozhodně neusnadnila a kterou nelze včas a dostatečně rychle zaškolit.

V případě významných zakázek a akutních případů je proto stát ochotný zahraničním pracovníkům udělit výjimku i v případě přísných opatření, jakými jsme v nedávné době procházeli – výjimka je prakticky jediné možné, přestože ne zcela správné řešení.

Novinky z MMR

V průběhu června MMR navýšilo v reakci na enormní zájem žadatelů finance určené na výzvu „Energetické úspory v bytových domech“ o 1 mld. korun – až na 4,5 mld. korun. Datum a čas ukončení příjmu žádostí zůstávají stejné, a to 29. 11. 2020 do 14 hodin.

Rovněž došlo k navýšení alokace výzvy „Vybrané úseky silnic II. a III. třídy – III“. Alokace 91. výzvy IROP byla navýšena o 136 245 069,15 Kč z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Nová alokace proto činí přes 2 mld. Kč.

Poslední červnovou novinkou je vyhlášení průběžné výzvy č. 94 Digitalizace stavebního řízení k podávání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu, specifického cíle 3.2 – Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT v již  výše zmíněné výši přes 1 mld. Kč. Žadatelé mohou podávat žádosti o podporu od 30. července 2020.

TEXT: Redakce