Daň z nemovitosti přinesla státu skoro 15 miliard, výnos zůstává stabilní

Do začátku června odvedli lidé a firmy na dani z nemovitosti 14,7 miliardy korun, o necelých 200 milionů více než ve stejném období loni. Informaci zveřejnila Finanční správa, podle níž vývoj odpovídá očekáváním.

„První červnové dny bývají u této daně nejvytíženější. Vyskytují se i drobná zpoždění, proto připomínáme, že toleranční doba pro zaplacení bez úroků z prodlení končí právě dnes,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

Většina platí jednorázově, část poplatníků může rozložit platbu

Zatímco většina poplatníků musela daň uhradit do 3. června, ti, kterým byla v rámci jednoho kraje vyměřena daň vyšší než 5000 korun, mohou částku rozdělit do dvou splátek – druhou mají splatnou do 1. prosince. Stejný režim platí i pro podnikatele v zemědělství, kteří první splátku odvádějí do 1. září.

Finanční správa eviduje celkem 4,2 milionu poplatníků. Většina využívá bezhotovostní platbu – loni tvořily bezhotovostní transakce více než 90 procent všech úhrad, v objemu pak 97 procent.

Jak se daň počítá a kam směřuje

Daň z nemovitosti zahrnuje daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Výše sazby se odvíjí od typu nemovitosti a násobí se koeficientem podle velikosti obce, případně místním koeficientem, pokud ho obec uplatňuje. Daňové přiznání se podává jen při změnách – koupi, prodeji nebo stavebních úpravách.

Celý výnos daně z nemovitých věcí putuje do rozpočtů obcí. Loni se vybralo 23,12 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o více než 85 procent. Tento skok byl důsledkem zvýšení základního koeficientu o 80 procent, kterým stát kompenzoval obcím nižší podíly na sdílených daních.