Architekti apelují na politiky: kvalita veřejného prostředí patří do volebních programů

Česká komora architektů (ČKA) zveřejnila dokument Teze ČKA k podzimním volbám 2026 s podtitulem Komunální politiky architektury pro obce v ČR. Reaguje tím na skutečnost, že téma péče o vystavěné prostředí bývá ve volebních programech obcí často opomíjeno, přestože kvalita prostředí zásadně ovlivňuje každodenní život obyvatel.

Materiál je určen především kandidátům, politickým stranám a hnutím, následně pak i samosprávám jako opora při formulaci programů a rozhodování během volebního období.

„Vystavěné prostředí je to, co obyvatele ukotvuje – díky čemu se někde cítíme doma. Péče o něj proto není okrajové téma, ale jedna ze základních politik a veřejných služeb obce. Smyslem tezí je nabídnout srozumitelný rámec, jak na to: od strategie a územního plánu přes správu majetku až po kvalitní zadávání veřejných investic a spolupráci s městským/obecním architektem,“ říká Petr Lešek, místopředseda ČKA.

Deset bodů pro kvalitní správu obcí

Dokument shrnuje deset klíčových oblastí, v nichž mohou obce a města zlepšit kvalitu vystavěného prostředí a zároveň omezit neefektivní rozhodování či plýtvání veřejnými prostředky. Mezi hlavní doporučení patří například tvorba strategického plánu jako společné dohody s vazbou na rozpočet nebo posílení role územního plánu jako srozumitelné prostorové vize.

Důraz je kladen také na koncepční správu obecního majetku, výběr prioritních projektů s dostatečnou odbornou přípravou a zapojením veřejnosti či na průběžnou přípravu projektů podle skutečných potřeb, nikoli pouze podle dostupných dotačních titulů. Dokument rovněž doporučuje kultivaci veřejného prostoru, regulaci reklamy nebo podporu výtvarných intervencí.

Kvalita místo ceny a role městského architekta

Teze zdůrazňují i význam výběru zpracovatelů na základě kvality, nikoli pouze nejnižší ceny, například prostřednictvím architektonických soutěží. Důležitou roli přisuzují také pozici městského či obecního architekta, případně sdílené mezi více obcemi.

Součástí doporučení je i systematická komunikace s obyvateli, využívání participativních procesů a vzdělávání veřejnosti v otázkách vystavěného prostředí. Podle ČKA právě tyto aspekty často rozhodují o dlouhodobé kvalitě projektů i důvěře veřejnosti.

„Řada obcí má dokumenty a nástroje, ale chybí jejich skutečné používání: pravidelná aktualizace, práce s prioritami, transparentní zadání a důsledná příprava projektů. Výsledkem pak bývá nahodilé rozhodování, projekty ve spěchu a rostoucí nedůvěra veřejnosti. Teze ukazují cestu, jak tomu předcházet,“ doplňuje Petr Lešek.

Inspirace ze zahraničí i z českého prostředí

ČKA v dokumentu odkazuje na zkušenosti dánských municipalit, kde se komunální politiky architektury systematicky rozvíjejí od roku 1997, kdy byly poprvé zavedeny ve městě Vejle. V českém kontextu je jako příklad dlouhodobé koncepční práce uváděna Litomyšl, která má městskou architektku již od roku 1992.

Materiál je koncipován jako obecný rámec, který je třeba doplnit podle místních podmínek. ČKA doporučuje nepředjímat konkrétní řešení, ale klást důraz na kvalitní odbornou přípravu projektů se zapojením veřejnosti.

Komora zároveň nabízí samosprávám i politickým subjektům konzultace, v některých případech i bezplatné, a deklaruje připravenost podílet se na nastavování postupů i přípravě zadání.