Výpadky proudu, které v posledních měsících postihly Španělsko a Portugalsko, znovu otevřely zásadní otázku: je Evropa připravena na budoucnost, v níž se energetická bezpečnost stává jedním z klíčových faktorů ekonomické i politické stability? Souběh několika globálních jevů – válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, akcelerující změna klimatu, napětí v mezinárodním obchodě a nestabilní ceny fosilních paliv – ukazuje, že kontinent stojí na energetické křižovatce.
Evropa je významným světovým trhem, je však závislá na cizích zdrojích strategických surovin, zejména lithia, kobaltu či dalších vzácných kovů – a to do té míry, že dovážíme až 90 % těchto materiálů, zatímco pouze zhruba 1 % pochází z recyklace.
Spotřebitelské chování se v Evropě mění. Zatímco donedávna byly mražené potraviny vnímány primárně jako praktické řešení pro úsporu času a prodloužení trvanlivosti, nový výzkum ukazuje, že stále větší roli v jejich výběru hraje environmentální hledisko. Průzkum společnosti Nomad Foods, jednoho z největších evropských producentů mražených potravin, odhaluje, že téměř polovina spotřebitelů volí mražené produkty s cílem snížit množství vyhozených potravin.
Výkon větrných turbín může během několika sekund stoupnout nebo klesnout až o 50 %. Takové výkyvy, které v rámci elektrické energie představují rozdíl v rozsahu megawattů, ovšem zatěžují jak energetické sítě, tak samotné turbíny.
Vítr mimo pevninu se v mnoha zemích stal nezbytností pro výrobu obnovitelné energie. Dosud se však všechna řešení získávání energie omezovala povětšinou na mělké vody, což omezovalo, kolik je možné instalovat zdrojů a které země mohou takto získávat energii.
Letošní říjen pomohl odhalit velkou neznámou ohledně plynových vařičů, konkrétně proč majitelé plynových kotlů umírají předčasně. Trochu morbidní otázka, fakta jsou ovšem jasná – plynová zařízení přispívají k předčasným úmrtím přibližně 40 000 Evropanů ročně. Proč?
Zapracování tzv. zimního balíčku evropské energetické legislativy do českého práva trvá Česku od roku 2019 a stále není kompletní. Prodlevy při implementaci působí zaostávání české energetiky a průmyslu za ostatními státy Evropské unie a brání v rozvoji nových technologií, bez kterých se tuzemský odchod od spalování uhlí prodraží.
Zima má být nejlepším obdobím pro větrnou energii – vítr je silnější, a protože hustota vzduchu s klesající teplotou roste, na lopatky tlačí větší síla. Zatímco rtuť na teploměru klesá, stoupá každou zimu rychlost, s jakou kolují dezinformace o výkonu větrných elektráren.
Praha využije geotermální energii získanou z budovaného metra D na Nových Dvorech na pomezí Prahy 4 a 12. Pomocí tepelných čerpadel ji použije k vytápění či chlazení v domech, které mají v této lokalitě vzniknout. Čerpadla budou umístěna v konstrukci metra.
Jedním z nejzajímavějších návrhů pro využití energie mořských vln, které se v posledních letech objevily, je obří kovový „drak“ (tedy tvarem podobný tomu, kterého si pouštíme ve větru), který plave pod vodou proti proudu a vyrábí elektřinu. Energie je poté posílána do sítě pomocí podmořského kabelu, který funguje jako lanko draka. Dosud největší z těchto draků, který byl kdy postaven, známý jako Dragon 12, má být nainstalován u Faerských ostrovů.
Evropská unie se chce do roku 2050 zbavit emisí CO2 (Net Zero), což ovšem není tak snadné a jednoznačné, jak se nám přednáší. Plyn CO2 patří mezi základní molekuly, které umožňují život na naší planetě. V současné době se množství CO2 v atmosféře pohybuje kolem 400 mg/l. Stávající premisa přitom je, že CO2 je příčinou oteplování Země. Z historie je ovšem známo několik období ledových dob, kdy teplota klesla pod hodnoty, které velmi omezily život na Zemi. Podívejme se na celou tuto problematiku o něco blíže…
Předsedkyně evropské komise von der Leyen během svého zářijového projevu o stavu Unie přislíbila větší podporu větrnému průmyslu a zároveň ocenila pokrok dosažený v rámci této oblasti obnovitelné energie.
Průlom v oblasti bioelektroniky – právě tak by se dal označit objev výzkumníků z EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne), kteří se zaměřili na schopnost bakterií E. coli vyrábět elektřinu. Novinka tak nabízí udržitelné řešení pro zpracování organického odpadu, překonává předchozí nejmodernější technologie a zároveň otevírá nové obzory pro všestrannou mikrobiální výrobu elektřiny.
U obce Stašov poblíž Poličky na Svitavsku by mohla stát zřejmě nejvýkonnější větrná elektrárna v Česku. Společnost PV Consulting tam chce vybudovat větrník s instalovaným výkonem až 7,2 megawattu (MW). Obyvatelé, kteří se zúčastnili ankety, se záměrem z větší části souhlasili, i když někteří lidé jej kritizovali.
Obrovská ložiska fosfátů objevená v jihozápadním Norsku by mohla být dostatečně velká, aby zásobovala výrobu elektrických vozidel, solárních panelů a hnojiv po dobu nejméně 50 let. Cennou rudu objevila v roce 2018 společnost Norge Mining, která letos v květnu odhalila, že našla dalších 70 miliard tun materiálu.
