asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Sádrová omítka na beton

25.04.2014

Betonový strop či stěny musejí být před omítáním zabezpečeny proti tvorbě kondenzátu, vlhkosti, rozpínání spár a spojovací vrstvy a také tepelně izolované. Na prefabrikátové stropy a stěnové prvky i na stěny z lehkého betonu je třeba aplikovat kontaktní můstek na zlepšení přilnavosti.

Podíl vlhkosti v betonu musí být menší než 2 až 3 % hmotnosti. Tohoto stavu lze dosáhnout při příznivých podmínkách přibližně za čtyři týdny a při nepříznivých (vysoká vlhkost vzduchu, mráz) nejdříve za osm týdnů (bez mrazu) po vybetonování. Před začátkem prací je nutné nejprve provést vizuální kontrolu podkladu, zkontrolovat, zda se na stěnách/stropech nenacházejí mokrá místa, výkvěty, případně jiné nečistoty (například separační olej). Následně se provede kontrola dotykem dlaně, čímž se zjistí, jestli není plocha promrzlá, zaprášená, zda se povrch podkladu nedrobí. Nevyhovující podklady je třeba před aplikací sádrových omítek a stěrek upravit – například oklepat, zpevnit penetrací, odmastit. Ze zaprášených ploch musíme stáhnout prach vlhkou štětkou. Lžící nebo škrabkou se následně odstraní případné výčnělky, nesoudržná místa, povrchové nečistoty (cementové mléko, zbytky zdicí malty apod.) Před nanášením, během nanášení i po nanesení sádrových stěrek a omítek je třeba zabezpečit minimální teplotu podkladu a prostředí 5 °C. Dalším krokem je zjištění nasákavosti podkladu. Ověří se to lokálním navlhčením povrchu. Když voda stéká po kapkách, jde o nenasákavý podklad. Když se však voda rychle vsákne, podklad je nasákavý. Extrémně nasákavé podklady (například pórobeton, sádrokartony) se upraví regulátorem nasákavosti. Nanáší se nejčastěji malířským válečkem nebo stříkáním. Nenasákavé sklovité hladké podklady (například monolitické konstrukce z betonu, polystyrenové dílce a tvarovky) se upraví kontaktním můstkem na zvýšení přilnavosti omítky k podkladu. Kontaktní nátěr je potřebné před samotným nanášením dobře promíchat, a to také během nanášení. Tím se zabrání usazování hrubších složek disperze. Kontaktní nátěr se aplikuje výhradně válečkem a nikdy se neředí vodou. Doba potřebná k vyzrání kontaktních i penetračních nátěrů před aplikací omítky je minimálně 12 hodin.

Informace o materiálu:

  • hlazená sádrová omítka na ruční zpracování
  • směs hemihydrátu síranu vápenatého, vápenného hydrátu, perlitu a přísad na zlepšení přilnavosti
  • nehořlavý materiál s třídou reakce na oheň A1, faktor difuzního odporu μ = 10

01 | Vizuální kontrola

Před začátkem prací je potřebné nejprve provést vizuální kontrolu podkladu, zjistit, zda se na stěnách/stropech nenacházejí mokrá místa, výkvěty, případně jiné nečistoty (například separační olej).

02 | Kontrola dotykem

Následně se provede kontrola dotykem dlaně, čímž se zjistí, jestli není plocha promrzlá, zaprášená, zda se povrch podkladu nedrobí. Nevyhovující podklady se před aplikací omítky upraví (oklepou, zpevní penetrací nebo odmastí). Ze zaprášených ploch se prach stáhne vlhkou štětkou.

03 | Povrchové nečistoty

Lžící nebo škrabkou se následně odstraní případné výčnělky, nesoudržná místa, povrchové nečistoty (cementové mléko, zbytky zdicí malty apod.).

04 | Nasákavost podkladu

Nasákavost podkladu se ověří lokálním navlhčením povrchu. Nenasákavé podklady (například monolitický beton) se upraví kontaktním můstkem na zvýšené přilnavosti omítky. Nátěr se aplikuje válečkem a neředí se vodou.

05 | Vysypání směsi

Do čisté nádoby s čistou vodou se pomalu nasype směs omítky. Míchací poměr s vodou je přibližně 1,5 kg omítky na 1 l vody.

06 | Nasáknutí

Po úplném pohlcení práškové směsi vodou se nechá směs 3 až 5 minut nasáknout.

07 | Promíchání

Následně se směs ručně nebo elektrickým míchadlem důkladně promíchá. Omítka je zpracovatelná přibližně 60 až 90 minut (v závislosti na použitém typu omítky).

08 | Optimální hustota

Optimální hustota směsi před aplikací je taková, že směs nestéká a je bez hrudek. V případě potřeby se může zředit vodou (při použití omítky Rimano Uni), nikdy se však nedosypává suchá směs. Dosypáním suché směsi do vody mohou vzniknout hrudky.

09 | Natáhnutí

Sádrová omítka se na připravený podklad aplikuje ručně, natahováním pomocí nerezového hladítka. Nanáší se v jedné vrstvě (minimálně 5 mm) v závislosti na rovinnosti povrchu. Natahuje se „z mokrého do suchého“, na stěnách odspodu vzhůru.

10 | Srovnání H-latí

Při tloušťce nad 5 mm se plocha vyrovná pomocí hliníkové H-latě. Aplikuje-li se ve dvou vrstvách (zrnité omítky, větší tloušťka omítky, nedostatečně vyplněné spáry), druhá vrstva se nanáší vždy na už ztvrdlou, ale ještě vlhkou omítku („mokré do mokrého“). Tím se dosáhne kvalitního spojení obou vrstev.

11 | Táhnutí latě do kříže

Při nanášení větších tlouštěk se plocha zarovná tažením latě do kříže, tedy odspodu vzhůru a ze strany na stranu.

12 | Navlhčení

Po zavadnutí zarovnaného povrchu se omítka zafilcuje navlhčenou pěnovou hubkou.

13 | Vyhlazení

Po opětovném zavadnutí sádrového mléka se povrch vyhladí nerezovou špachtlí nebo hranou hladítka. Tím se dosáhne požadované hladkosti.

14 | Koutové napojení

V koutě se omítka napojí pomocí rohového nerezového hladítka na vnitřní rohy. Na vnitřní rohy se použije rohová špachtle.

Pozor!

Penetrační nátěr

Na sádrové a vápenosádrové omítky se musí aplikovat penetrační nátěr, aby se dosáhlo rovnoměrné nasákavosti. Volba základu, například vodou ředitelného jako Rikombi Grund – regulátor nasákavosti, závisí na charakteru podkladu a plánované vrstvy.

Hydroizolace

Na místech se stojatou vodou, například ve vanách a sprchách, je třeba na sádrovou omítku aplikovat dodatečnou hydroizolační vrstvu a použít vhodné spárovací a nátěrové produkty. Spáry mezi deskami, spoje a vývody ze stěn je třeba trvale pružně utěsnit.

Podklad

Podklad musí být pevný, suchý, bez prachu, čistý a bez rzi, aby byla zaručena dobrá a dlouhodobá přilnavost omítky. Z tohoto důvodu musí být stěny, které mají být omítnuty nebo stěrkovány a chráněné před vlhkostí. Viditelné ocelové části v podkladu je třeba izolovat, v opačném případě by mohly zabarvit povrch omítky.

tip
Nářadí

Při přípravě a nanášení směsi je třeba použít úplně čisté nářadí a nádoby. V opačném případě se rozmíchaná směs může chovat jinak, než je uvedeno v návodu na použití na obalu.

Protipožární ochrana

Sádrové omítky nejsou hořlavé. Patří do skupiny stavebních materiálů A1 (nehořlavé). Při tvrdnoucím procesu se pojí část vody se sádrou, která zůstává v sádře navázaná v krystalické formě. V případě požáru se voda postupně uvolňuje, a tak zabezpečuje protipožární ochranu stavebních konstrukcí a jejich částí.

Co budete potřebovat

  • Sádrová omítka Rimano UNI, spotřeba přibližně 8 kg/m2/10 mm, papírový pytel, 25 kg
  • Kontaktní můstek Rikombi Kontakt, spotřeba přibližně 200 až 300 g/m2, plastový kbelík, 7 kg
  • Nářadí: kbelík, hliníková H-lať, nerezové hladítko 280 mm, švýcarské hladítko 50 mm, fasádní špachtle s výztuží, vnitřní rohová lžíce, nerezová špachtle, hoblík na omítku, hladítko s houbou

TEXT + FOTO: Rigips

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media