asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Zásady práce s betonovou směsí

14.12.2007

Beton vyžaduje pečlivost při ukládání a zpracování, dopravě, následné ochraně a ošetření povrchu v běžných a zejména v extrémních podmínkách. Jen tak se vyvarujeme chyb, pramenících nejčastěji z nedodržení základního technologického postupu, které mohou v konečném důsledku způsobit poškození betonu a vysoké finanční škody.

Doprava betonu

Doprava betonové směsi z autodomíchávače nebo nákladního vozidla by měla být co nejkratší. Při dopravě je důležité dbát na to, aby se směs nerozmísila. To se může stát například při dopravě takzvaného lehkého betonu na korbě nákladního vozidla (následkem otřesů), při dopravě směsi pásovým dopravníkem s velkým sklonem či při vysypávání betonové směsi z dopravního prostředku z větší výšky (více než 1 m). Při betonážích na vzdálenost až 300 m nebo do výšky až 50 m od autodomíchávače používáme nejčastěji čerpadla. Betonáž se dá při této vzdálenosti provést také pomocí jeřábu a takzvané bádie, nádoby určené pro betonovou směs.

Betonovou směs musíme zhutnit – zhut­nění je nezbytné pro dosažení požadovaných pevností. Nedokonale zpracované betonové směsi mohou mít až o 40 % menší pevnost. Kvalitního zhutnění dosáhneme pomocí vibrátorů.

Pro dosažení požadované pevnosti betonu je nutné vytvořit příznivé podmínky pro průběh hydratace. Betonovou směs chráníme před účinky slunce, deště, větru, sněhu a mrazu. Déšť vyplavuje z povrchu cementu maltovinu a prudký déšť rozruší betonovou směs do hloubky. Betonování v každém ročním období s sebou přináší různé problémy a rizika. Nejvyšší rizika přináší betonáž při extrémních teplotách, tedy v letním a zimním období.
 

Ukládání betonu

Ukládání betonové směsi vyžaduje svědomitou přípravu. Do stavebního deníku je nutné zapsat ukončení všech přípravných prací, zejména však:
  • kontrolu bednění, lešení, výztuh a pracovních podlah – pokud je předepsána projektantem,
  • kontrolu stavu výztuže,
  • kontrolu vyčištěného bednění,
  • kontrolu správného provedení všech prací (později již nekontrolovatelných),
  • případně přípravu povrchu dříve uloženého betonu.
Po zapsání všech údajů se nechá zápis ověřit stavebním dozorem, který doplní souhlas k zahájení betonáže.

Mimo zápisů do stavebního deníku je nutné:
  • zkontrolovat objednávku druhu a množ­ství betonové směsi s navr­ženým projektem,
  • zkontrolovat připravenost staveniště na ukládání betonové směsi dle klimatických podmínek,
  • v případě extrémních klimatických podmínek kontaktovat výrobce betonu a konzultovat, zda je vůbec možné betonovat.
Betonovou směs ukládáme a zpracováváme ve vodorovných vrstvách stejné tloušťky, odpovídající účinnosti použitých zhutňovacích prostředků. Plynulým postupem se zajišťuje řádné spojení jednotlivých vrstev. Zvláště bereme zřetel na smršťování a objemové změny tvrdnoucího betonu. V případě, že je betonovaná plocha velkého rozměru nebo nemůžeme-li vybetonovat najednou celou konstrukci, vytvoříme pracovní spáru. Pracovní spára je nejslabším místem konstrukce, proto jí věnujeme patřičnou pozornost.

Betonáž v extrémních teplotách

Optimální teploty pro betonování jsou v rozmezí 15 až 25 °C. Těchto teplot se dá během letních měsíců července a srpna jen stěží dosáhnout. V úvahu přichází noční betonáž, kdy se teploty dostanou na přijatelnou mez. Ale má to i své překážky – tou největší je hluk doprovázející betonáž.

Nachází-li se stavba blízko bytové zástavby, je tedy vyloučena betonáž v nočním čase, a potřebujeme-li nutně betonovat, je nezbytné ochránit betonovanou plochu proti rychlému vysychání. To může zapříčinit nežádoucí tahová a tlaková napětí ve struktuře betonu. Rychlé vysušení povrchu může také způsobit snížení pevnosti betonu a smršťovací trhlinky, které snižují jeho trvanlivost. Vysušení způsobuje nejen sluneční žár, ale i teplý vítr. Proto je nutné povrch uložené betonové směsi udržovat vlhký nebo zamezit odpařování vody z jeho povrchu, a to již během betonáže, zejména betonujeme-li v době, kdy teploty přesahují 30 °C.

Existuje několik metod ochrany povrchu betonu:
  • ponechání betonu delší dobu v bednění, zvláště v horkém počasí,
  • pravidelné kropení (mlžení) vodou v krát­kých intervalech,
  • překrytí povrchu betonu vlhkými tkaninami nebo fóliemi,
  •  aplikace nástřiku parotěsnou látkou – ta vytvoří na povrchu betonu film, který zamezí odpařování vody – vhodné pro velké betonové plochy.
Tyto metody ochrany jsou nutné během prvního dne betonáže a v následujícím dni. V dalších dnech, kdy je povrch dostatečně pevný, že nepropouští déšť, stačí beton vlhčit. Doba vlhčení závisí na vlhkosti ovzduší. Někdy je třeba vlhčit několikrát denně po celý týden.

Těchto několik výše uvedených bodů je vždy nutné vzít v úvahu, než dojde k objednání samotného betonu.
Také jednotliví výrobci betonových směsí přijímají v tomto období určitá opatření, aby ochránili beton před vysokými teplotami, a tím částečně zamezili jeho porušení vlivem teplot. Jedním z opatření je používání směsných cementů, které prodlužují v kombinaci s letními přísadami do betonu zpracovatelnost a tuhnutí čerstvé betonové směsi. Nicméně tato opatření sama o sobě neochrání betonovou směs před vysokými teplotami a je vždy nutné beton ochránit přímo na staveništi. Ukládání betonu v letním období se často podceňuje, ale odstraňování případných škod vzniklých z důvodů nedodržování základního technologického postupu může být velmi nákladné.

Pro betonáž v zimním období je potřeba dodržet několik důležitých opatření; je to nezbytné, protože nedůsledné zpracování a ošetření betonu vede ke znehodnocení samotné betonové konstrukce.
Zimní období lze z hlediska počasí rozdělit do několika fází. Pokud nízké teploty dlouhodobě trvají a nestoupají nad –10 °C, doporučuje se betonáž odložit. Do –10 °C je betonáž možná za dodržení určitých podmínek.

Nejdůležitější je ochránit betonovou směs před ztrátou hydratačního tepla. Při teplotách nižších než +5 °C se již začíná zastavovat hydratace betonu, tj. zastavuje se proces tuhnutí a tvrdnutí.

Výrobci betonu proto v tomto období do betonu přidávají teplou vodu, která zajistí, že dodaná směs bude mít minimální teplotu +5 °C (minimální teplota betonové směsi v zimním období je dána platnými normami v České republice), čímž se zajistí potřebná hydratace. V zimním období se také doporučuje zvýšit obsah cementu, eventuelně použít cement vyšší třídy pro rychlejší nárůst pevností betonu.

Dále je nutné použít do betonových směsí přísady, které neoddalují tuhnutí a tvrdnutí betonu a které jsou běžně používány v letních měsících. V zimních měsících je nejvýhodnější používat přísady na bázi naftalenů, které tyto podmínky splňují.
 

Ošetření betonové směsi

Pro odběratele je také nutné dodržet několik zásadních podmínek. Minimální teplotu směsi +5 °C je nutné dodržet i po uložení do konstrukce, a to po dobu minimálně 72 hodin. Beton se musí chránit před mrazem až do dosažení zmrazovací pevnosti Rz (tato pevnost je cca 7 MPa). Betonovat tedy můžeme pouze do nezmrzlé konstrukce, která svou teplotou nepodchladí průběh hydratace. Místo pro uložení betonu musí být vyčištěné od námrazy a ledových krystalů.

K ochraně uložené betonové směsi se používá např. tepelná izolace bednění, přikrývání vybetonovaných ploch polystyrenovými deskami nebo textiliemi. Pod vybetonovanou konstrukcí lze také topit horkovzdušnými raketami, vybetonovanou plochu můžeme ještě přikrýt. Existuje i možnost betonovou směs vyhřívat zabudováním odporových vyhřívacích drátů mezi výztuž konstrukce.

Přestože většina výrobců betonu a zpracovatelských stavebních firem nemá problém podmínky betonáže v mrazivých dnech dodržet, vhodnějším řešením je odložit betonáž na příznivější počasí. Zimní opatření výrobu betonu a jeho uložení značně prodražují. Je třeba také počítat s pomalejším nárůstem pevnosti betonu a jeho náročnějším zpracováním. Podcenění mrazivého období může vést k poškození betonové plochy a následným finančním škodám. Doba ošetření se může prodloužit o dobu, po kterou teplota nižší než +5 °C trvá.

Obecně platné pravidlo pro dobu ošetřování:
a) po dobu 3 dnů nebo
b) do dosažení pevnosti 6 MPa u třídy be­tonu do B 20 (C 16/20 X) do dosažení pevnosti 8 MPa u třídy betonu B 25 (C 20/25 X) a výše.

Jednotlivé doporučené kroky pro výrobny betonových směsí:

1. Při poklesu venkovních teplot pod +10 °C použít do betonové směsi cement třídy CEM I 42,5 R.
2. Při poklesu venkovních teplot pod +5 °C a při poklesu teploty betonové směsi pod +10 °C použít:
  • cement třídy CEM I 42,5 R,
  • teplou vodu,
  • popřípadě je-li betonárna vybavena ohřevem kameniva, též prohřát vstupní materiály.
3. Při poklesu venkovních teplot pod –3 °C a při poklesu teploty betonové směsi pod +10 °C použít:
  • cement třídy CEM I 42,5 R,
  • teplou vodu,
  • přísadu urychlující tuhnutí betonové směsi,
  • popřípadě je-li betonárna vybavena ohřevem kameniva, též prohřát vstupní materiály.
4. Při poklesu venkovních teplot pod –10 °C povolit betonáže pouze po dohodě s technologem. Čerpání betonové směsi je možné do –5 °C. Při nižších teplotách může betonová směs zamrzat v potrubí.
 

Chyby odběratelů

Kromě klimatických podmínek ovlivňuje kvalitu betonu také neodborná úprava betonové směsi na staveništi. Nejčastější prohřešky v úpravě betonu, jakých se odběratelé dopouštějí, jsou:
  • Dořeďování betonové směsi – častokrát se děje na staveništi, protože čím je betonová směs řidší, tím lépe se s ní pracuje. Zároveň je tím však narušena její pevnost. Dořeďování je tedy možné jen za dozoru odborného pracovníka, nejlépe technologa nebo laboranta výrobce betonové směsi, který, pokud je to možné, místo vody použije k ředění konzistence plastifikátor.
  • Nesprávné zpracování betonové směsi – neodborná vibrace.
  • Nedodržení předepsané třídy betonu, minimální tloušťky krytí výztuže.

Odbedňování

U nenosných částí betonové konstrukce můžeme bednění odstranit, jakmile beton zachovává tvar konstrukce. Při běžných podmínkách tvrdnutí betonové směsi se bočnice trámů a průvlaků uvolňují druhý den, bočnice pilířů a sloupů po deseti dnech. Pro usnadnění odbedňovacích prací a k ochraně nákladného bednění se styčné plochy natírají ochrannými nátěry. Zejména dřevěné bednění se musí pečlivě impregnovat proti vlhkosti a chemickým vlivům cementu. Je dobré pamatovat na to, že kvalita a stav bednění i nátěru mohou ovlivnit vzhled ukládané betonové směsi.
 

Zkouška betonové směsi

Zkouška zpracovatelnosti čerstvé betonové směsi má čtyři stupně zpracovatelnosti – od S1 po S4. S1 je směs zavlhlá, která je příliš hustá pro dopravu autodomíchávačem. Ostatní konzistence jsou vhodné pro dopravu autodomícháváčem, konzistence S3 a S4 lze zároveň čerpat. Zkoušku lze provést jak v betonárně, tak i na stavbě.

Nejpoužívanější metodou zkoušky zpracovatelnosti je v České republice metoda Abramsova kužele.
Zkouška pevnosti se provádí odběrem vzorku betonové směsi do normovaných forem, kdy po dosažení odbedňovací pevnosti následuje uložení těchto vzorků po dobu 28 dnů do vlhkého nebo mokrého prostředí při teplotě 20 °C. V této době dochází k dozrávání vzorků, které jsou následně při tlaku testovány na pevnost. Některé druhy betonu je potřeba testovat také proti mrazu, vodonepropustnosti, proti posypovým solím a proti obrusnosti. Vzorky odebírají a testy provádějí pouze proškolené osoby. Na základě jednotlivých testů jsou vystaveny výsledné protokoly se zjištěnými vlastnostmi odebraných vzorků. Postupy výroby a zkoušení betonové směsi jsou prováděny v souladu se zavedeným systémem řízení výroby. Nad tímto systémem vykonávají dozor nezávislé akreditované orgány. Veškeré betonové směsi musejí být vyráběny podle norem platných v České republice.


Milan Fenyk
Foto: archiv společnosti Cemex ČR, s. r. o.

Autor je technologem pro oblast Praha společnosti CEMEX Czech Republic, s. r. o.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.
Václav
Dobrý den mám takovýto dotaz před 5 dny jsem betonoval podlahu z pórobetonu jak dlouho jí mám kropit a zdali je to tak s tím kropením Ďekuji předem za vaší odpověď Václav.
Odpovědět | 07.04.2016, 10:22

Další z Jaga Media