asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Tradiční lidová architektura v moderní době

07.03.2014

Jozef Čahoj, autor knihy Lidová architektura Slovenska 1 – 2., kde představuje přehled klasických selských domů a chalup na Slovensku a jejich obnovu, prezentuje touto publikací neotřelý pohled na zdánlivě obyčejnou slovenskou vesnici a stavení v ní. Její hodnoty, charakter i možnost také dnes obnovovat se zachováním této autenticity, bez újmy na životním standardu bydlení současnosti. V dnešní době výjimečný názor, jak se navzdory mainstreamu vůbec dá přistupovat ke starým chalupám z dob praprarodičů, podepřený praxí i ve vlastní stavební firmě Tahoma.

Je vůbec možné, za současných ekonomických podmínek, obnovovat historické chátrající budovy, anebo je to jenom záležitost utopických fanatiků?

Za současných ekonomických podmínek je možné všechno, žijeme v neuvěřitelném blahobytu, toto však vědí jen ti, kteří to mohou porovnat. Takže, ano je možné obnovovat historické chátrající budovy avšak, je to záležitost jen utopických fanatiků. Na všechno třeba kromě peněz hlavně vůli. Ta je první, pokud je vůle, prostředky se najdou. Stačí se projít po Kapitulské ulici v Bratislavě - kolmá na Dóm sv. Martina. Není krásnější část Bratislavy, ale ani zanedbanější.


Říkáte, že staré tradiční materiály, včetně kamene, mají i ekonomicky lepší tepelně-izolační vlastnosti, než ty nové. Oproti tomu, co se dnes všeobecně tvrdí, to zní jako šokující tvrzení.

Například- dům ( cca 116 m2 podlahové plochy) z kamene při tloušťce zdiva 50 cm má tepelnou hodinovou ztrátu 13 kW, (se zateplením 60 mm se tepelná ztráta změní na 9 kW). Z nepálené cihly stejné tloušťky 10 kW ( 8,7 kW) a z děrované cihly, s nejlepším tepelným odporem, tloušťky 44 cm - 9 kW, ( 8,4 kW).

Za předpokladu plynového vytápění a porovnaní ceny vytápění kamenné budovy a  budovy z cihel tl. 44 cm, je ročný rozdíl cca 450 eur ve prospěch cihlové budovy.  Na otázku, zda je to hodně anebo málo, se dá odpovědět jen, pokud porovnáme náklady na vytápění staré kamenné budovy za sedm let ( co by mělo být období návratnosti každé ekonomické investice), s náklady na postavení nové stěny.

Ekonomika se dá lehko spočítat předtím, než se pustíme do bourání jakéhokoliv zdiva a na jeho místě postavíme novou budovu. (např. cena rekonstrukce 85 000 eur – kamenný dům, 115 000 eur - stejný nový dům se stěnou z cihel R=3,01 m2K/W;  celková cena HSV (hlavní stavební výroba) +PSV (pomocná stavební výroba)).

Při výpočtech se hodnotí jen jeden z tepelně - technických ukazovatelů a to tepelný odpor. Ostatní, které mají vliv na celkovou tepelnou pohodu, se neberou v úvahu vůbec. Např.: teplotní útlum, fázový posun, relaxační čas, tepelná akumulace stěn… všechno jsou to ukazovatele, které jsou lepší, až výrazně lepší při stavbě z hutných materiálů (kámen, cihla), než při stavbě z materiálu, který má dobrý „jen“ tepelný odpor.

Dnes není problém spočítat, za jakou dobu mi vychladne budova s tepelným odporem R=1 m2K/W - kámen, v porovnání s normovou budovou, kde R=3,01 m2K/W, případně za jakou dobu vydrží objekt v letních horkách příjemně chladný anebo za jaký čas se tam už nebude dát dýchat. Nebere se v úvahu množství tepla přijaté od slunce, co v našich zeměpisných šířkách může překročit požadované množství tepla potřebné na vytápění dvojnásobně. (420 kW/m2 na jižní straně za období vytápění).


V jednom rozhovoru zastáváte také názor, že vzhled dnešní slovenské vesnice, cituji, „je důsledkem systematického popírání vlastní identity. Nevím, zda se tento sebezničující proces dá vůbec zastavit. Nejde tu už o architekturu a kroje, ale o naše budoucí bytí. Nevím, zda na tom ještě někomu záleží a bude záležet.“ Množství lidí by tahle slova považovalo zřejmě za příliš silná, zbytečně dramatická a další by ani netušili, o čem mluvíte a jak může být všeobecně tolik důležité, jaký si kdo postaví domek?

Je to přesně tak a není třeba k tomu nic dodávat.


Myslíte, že trendy architektury určuje a má určovat architekt anebo je to společnost, která je objednávatelem a která si zvolí, co potřebuje?

Architekti, by měli být jako“ bardi“, měli by to být oni, kdo určuje, co je pěkné a co ne. Neměli by to být lidé, kteří za peníze investora experimentují a staví si svůj vlastní pomník. Za každou cenu.

Zpracovala: Lenka Všetulová
Foto: oficialni stranky respondenta - www.ludovaarchitektura.sk

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media