asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Znovuoživení Chvalského zámku

28.07.2008
Ještě před několika lety to byl objekt v dezolátním stavu, na kterém se především podepsal minulý režim. Zdálo by se až neuvěřitelné, že by někdo začal do tohoto velikého areálu na okraji Prahy, který naposledy využíval státní statek, investovat stamiliony. Díky iniciativě zastupitelstva Horních Počernic, které již v roce 1992 zřídilo na záchranu zámku nadaci, se podařilo získat velkou část financí na opravu z evropských strukturálních fondů. Začátkem května byl po nákladné dvouleté rekonstrukci areál Chvalského zámku otevřen. Původní gotická tvrz se tak stává místním společenským a kulturním centrem.
První zmínka o obci Chvaly se objevuje v roce 1088, kdy se stala majetkem vyšehradské kapituly. V roce 1428 se již v obci nacházela tvrz, která v následujících stoletích vystřídala řadu majitelů, většinou pražských měšťanů, kterým patřila i ves. V 16. století, patrně za Kargů z Řezna, byla gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek, jehož základní stavební dispozice je dodnes zachována. V roce 1632 zámek získávají jezuité z pražského Klementina. Dle písemných pramenů opravují „zpustlý“ zámek, budují při něm malou kapli, zakládají zahrady a využívají prameny pitné vody pod zámkem k založení rybníka, mlýna, později pivovaru. V roce 1734 zámek vyhořel, zasažena byla patrně i kaple. Poškození požárem vedlo k úpravám, při nichž vznikla barokní výzdoba stropů ve 2. patře. V baroku došlo i k úpravě dispozice severního křídla s novými klenbami v přízemí. Současně došlo k dílčímu přefasádování zámku, zejména směrem k nádvoří.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773, přešel jejich majetek do c. k. administrace a potom do Zemského studijního fondu, který zde sídlil do roku 1860. Poté byl zámek pronajímán různým nájemcům. V souvislosti s využíváním zámku zde byly prováděny mnohé stavební úpravy. V polovině minulého století přešel zámek do vlastnictví státního statku a v důsledku zanedbání základní stavební údržby začal rychle chátrat. Před zkázou jej zachránila výměna střešní krytiny a rekonstrukce krovů a stropů v posledním patře zahájená koncem osmdesátých let 20. století. Při těchto pracích zanikla část barokní štukové výzdoby ve 2. poschodí. Po této opravě následovala rekonstrukce severního průčelí s diskutabilní výměnou kamenných renesančních ostění. V roce 1994 byl areál Chvalského zámku převeden ministerstvem kultury České republiky hlavnímu městu Praze a svěřen městské části Horní Počernice. Areál je zapsán v Ústředním seznamu památek.

Odhalené konstrukce

Na vypracování projektu rekonstrukce Chvalského zámku byla vypsána veřejná architektonická soutěž. Jedním z hlavních cílů koncepce využití objektu bylo výrazné posílení jeho kulturně společenské role. Program budoucího využití byl upřesněn: část zámku bude sloužit jako stálá expozice o historii Horních Počernic, část jako výstavní prostory dle potřeb. V zámku se bude nacházet svatební síň, víceúčelový reprezentační sál, na nádvoří letní divadelní scéna včetně zázemí a sociálního zařízení. Projektu, který je dílem ateliéru ing. arch. Tomáše Šantavého, předcházela řada průzkumů, zaměření a následných jednání s památkáři a dalšími institucemi. Snahou bylo získat jejich podporu pro ideu - vše historické zachovat a nové vkládané prvky řešit jako soudobé. A jaká je skutečnost? 

Do prvního patra zámku stoupáte po dřevěném masivním schodišti, zkompletovaném z původních repasovaných desek doplněných, podle stupně poškození, novými. Vyřazené desky posloužily jako tvarové předlohy pro nové prvky, které byly vyrobeny z identického materiálu (v 1. NP z tvrdého dřeva, ve 2. NP z měkkého dřeva). Dlažba ze zvonivek v bývalé kočárovně je rovněž původní a při pohledu do obnaženého krovu jsou mezi krokvemi na první pohled patrné dvě dobové vazby, spojované dřevěnými čepy. Neopomenutelnými detaily jsou průhledy do výklenků s konstrukcemi, které byly odhaleny během stavebně historického průzkumu. Přesto si zámek ponechal řadu tajemství. Nepodařilo se odkrýt podobu dvorního křídla, po kterém zůstal výrazný otisk na zdi schodiště, nebylo možné definovat fragmenty podzemních chodeb. Jako němý svědek dob minulých zůstává v omítce přiznané místo zakotvení schodiště, pískovcové vřeteno s několika zachovalými stupni …

Reprezentativní prostory

Předmětem rekonstrukce byl historický objekt gotického původu, renesančně přestavěný. Skládal se z dvoukřídlé hlavní budovy o třech plných nadzemních, jednom podzemním podlaží a podkroví. Pro vysušení provlhlého historického zdiva byl proveden kolem základů výkop a zrealizován odvětrávací kanál. Provedený restaurátorský průzkum exteriérových omítek určil jejich historickou hodnotu a rozdělil je na omítky historické (vápenné) a omítky novodobé (s příměsí cementu). Novodobé omítky byly odstraněny v celém rozsahu (15 – 20 % plochy) a nahrazeny vápennými omítkami historického charakteru. Pro maltová lože, podkladní vrstvy a zdění nesměl být použit cement.

Vnitřní omítky byly rovněž vyhodnoceny a rozděleny na historické a novodobé. Novodobých, které byly nahrazeny vápennými, se v interiérech nacházelo přibližně 45 %. Trámové stropy podle podrobného stavebně historického průzkumu byly značně napadené dřevokaznými škůdci, proto musela být převážná část nosných prvků vyměněna. Zachované historické podlahy byly opraveny, doplněny a navráceny do původní pozice. Převážně se jednalo o cihelnou dlažbu. Na ostatních místech byly povrchy podlah provedeny jako kopie nejpříbuznějšího prostoru v okolí.

Půdorysné dispozice v hlavním objektu byly zachovány, došlo pouze k jejich novému využití.

Objekt má sloužit k různorodým aktivitám. V prvním patře hlavní budovy jsou umístěny výstavní sály s přilehlým foyer. V severním křídle jsou dvě kanceláře s čajovou kuchyňkou a šatna s denní místností pro personál objektu. Ve druhém patře hlavní budovy se nachází víceúčelový sál, který vznikl propojením dvou místností. Předpokládá se, že se zde budou pořádat konference s promítáním, malé hudební slavnosti, různé semináře, besedy a svatební obřady. K sálu přiléhá přísálí s přípravnou a odpočivnou funkcí. Salonek, nacházející se v rohové místnosti je určen pro setkání menšího počtu osob. Pro dotvoření atmosféry je vybaven dobovým stolovým a sedacím nábytkem doplněným kachlovými kamny v rohu místnosti. Nad středem konferenčního stolu je zavěšen monumentální bronzový lustr holandského typu.

Podkroví není určeno k celoročnímu využití, je zde umístěna plynová kotelna a skladový prostor pro nábytek, dle potřeb proměn víceúčelového sálu. Suterénní prostory pod hlavním objektem budou sloužit příležitostným tematickým výstavám a prezentacím. Jedna část sklepních prostor je vybavena jako klubová místnost radnice.

Pohled do krovu

Součástí areálu je i hospodářský objekt bývalé kočárovny a konírny stojící v jihozápadním okraji zámeckého nádvoří. Je to přízemní kamenná budova z pískovce, přístupná dvěma portály z nádvoří. Je rozdělena na dvě nestejně velké části – místnost bývalé kočárovny a menší místnost stáje, ve které se dochoval původní kamenný žlab. Objekt je zastřešen hambalkovým krovem - krokve jsou začepovány do vazných trámů, uložených na obvodových kamenných zdech a spojených ještě v příčném směru mezi sebou trámy. Místnost bývalé kočárovny je otevřena až do krovu, kdežto místnost stáje je zaklenuta neckovou klenbou. Otevřený prostor krovu umožňuje instalaci lávek pro scénické osvětlení. Kočárovna bude sloužit dle potřeb buď jako malý výstavní sál (v současné době se zde nachází expozice místního hasičského sboru), nebo jako malá divadelní scéna a nebo jako zázemí účinkujících na letní scéně, která je umístěná v prostoru vnitřního nádvoří. Současně je zde vyřešen i skladový prostor pro uložení divadelní a scénické techniky.

Rekonstrukce byla provedena bez zásahu do systému nosných konstrukcí, pouze pro zpřístupnění zahrady pod jižním průčelím zámku byl proražen průchod skrze štítovou zeď.

Svažitý terén jižní zahrady byl vyřešen vkládáním hatí. Přístup do zahrady je zajištěn ocelovou lávkou a venkovním schodištěm. Konstrukce je kombinována s africkou dřevinou na podlážce.

Kontrast

Na nádvoří v místě bývalého vybouraného hospodářského objektu (mezi zámkem a kočárovnou) byla postavena novostavba – provozní zázemí areálu. Dostavba upoutá svou tvarovou prostotou, jednoduchostí a čistotou provedení. Právě tento kontrast s renesanční budovou zámku v konečném výsledku vytváří sourodý pohled na celé nádvoří. Dostavba se nijak nepovyšuje nad hmotou zámku.

Na stavbu byly použity klasické materiály – kvalitní dřevo, režné keramické zdivo, zinkový plech. Lehký montovaný dvoupodlažní objekt je vsazen do stávající proluky. Zajišťuje hygienické zázemí nejen pro 1. NP zámku, ale i pro kulturní akce odehrávající se na ploše nádvoří. V neposlední řadě také umožňuje přístup do nově otevřené jižní zahrady. Novostavba je provedena jako rámový skelet z ocelových vertikálních konstrukcí se spřaženou železobetonovou stropní deskou nad 1. NP. Obvodový plášť je řešen jako sendvičová skladba pohledových a tepelněizolačních vrstev, vnitřní příčky jsou z cihelného zdiva. Podmínkou požární ochrany bylo zakrytí veškerých ocelových konstrukcí.

Futuristická membrána

Nádvoří, jehož součástí je na severní straně zámeckého křídla otevřená arkáda, skrývající hradní studni, bylo zadlážděno a nad otevřeným prostorem byla vztyčena futuristická membrána. Inspirací se staly příklady ze zahraničí, kdy severoitalské hrady během léta hostí na otevřených divadelních scénách stovky návštěvníků. V těle hlediště byly vztyčeny dva sloupy, mezi nimiž byla předepjata membrána z pogumované tkaniny. Jeviště a hlediště jsou typové, montované ocelové rámy. Veškeré mobilní prvky letní scény budou vždy na potřebný termín pronajaty u dodavatelské firmy.

Chvalský areál je zpřístupněn tělesně postiženým, v objektu zámku je vestavěn výtah s výstupem ve všech podlažích. Jako dodavatel stavby byla vybrána společnost Sapro. Firma, která sice neměla hlubší zkušenosti s rekonstrukcemi památkově chráněných staveb, ale vsadila na pečlivé vedení přímo na stavbě. V dialogu mezi autory, představiteli městské zprávy a uživateli se zrodil komplex, který bude žít a sloužit veřejnosti. Díky poskytnutým dotacím byla zachráněna opět jedna památka, která se i pro dnešní generaci stane zcela funkční a životaschopná.

Rekonstrukce Chvalského zámku

Investor: Praha 20, Horní Počernice
zastoupený: Ing. arch. Hanou Pochmannovou
Architekt: Ing. arch. Tomáš Šantavý, Ing. arch. Tomáš Kubal
Spolupráce: Ing. arch. Božena Svátková, Marcela Bubeníková
Začátek realizace: 2007
Konec realizace: 2008
Dodavatel stavby: Sapros stav, spol. s r. o.
zastoupená: Ing. Pavlem Vaňkem

Projekt rekonstrukce Chvalského zámku je financován ze strukturálních fondů EU a to ze 3. a 4. výzvy:

3. výzva:
CZ.04.2.06/1.2.00.3/0099
Název projektu – Nové městské centrum Prahy 20 – kulturní památka Chvalský zámek
Celkové náklady ……………49 mil. Kč

4. výzva:
CZ.04.2.06/1.3.00.4/0173
Název projektu – Letní scéna Chvalský zámek – zlepšení kvality života a veřejné vybavenosti v MČ Praha 20
Celkové náklady ………...    26,5 mil. Kč

Strukturální fondy EU poskytly polovinu částky potřebné na tuto rekonstrukci. Největší část z druhé poloviny dotace je poskytnuta ze státního rozpočtu, další část přidává Hlavní město Praha a nejmenším dílem se podílí Městská část Praha 20.


Eva Bílková, zpracováno dle podkladů ­Projektového ateliéru pro architekturu a pozemní stavby, s.r.o.
Foto: Daniel Veselský, archiv ateliéru

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media