větrná energie

Předsedkyně evropské komise von der Leyen během svého zářijového projevu o stavu Unie přislíbila větší podporu větrnému průmyslu a zároveň ocenila pokrok dosažený v rámci této oblasti obnovitelné energie.

U obce Stašov poblíž Poličky na Svitavsku by mohla stát zřejmě nejvýkonnější větrná elektrárna v Česku. Společnost PV Consulting tam chce vybudovat větrník s instalovaným výkonem až 7,2 megawattu (MW). Obyvatelé, kteří se zúčastnili ankety, se záměrem z větší části souhlasili, i když někteří lidé jej kritizovali.

Dánští vědci vyvinuli chemický proces, který dokáže rozebrat epoxidový kompozit lopatek větrných turbín – a současně extrahovat neporušená skleněná vlákna i jeden z původních stavebních bloků epoxidové pryskyřice ve vysoké kvalitě.

U západního pobřeží Norska byla oficiálně spuštěna největší plovoucí větrná farma na světě. Fosilní gigant Equinor stojí za obrovskou farmou Hywind Tampern, která s kapacitou 88 megawattů (MW) bude vyrábět energii pro zásobování blízkých ropných a plynových plošin.

Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.

Yazd, Írán, krásný letní den čítající přes 40 °C – pouštní město v srdci země se ani v nejmenším neobtěžuje s klimatizacemi. K udržení chladu má totiž mnohem lepší technologii, starověké lapače větru. Tyto vysoké, komínové stavby (persky zvané badgirs), které vyčnívají ze střech starších domů v mnoha íránských pouštních městech fungují na poměrně velmi jednoduchém principu. Chladný vánek, který prochází konstrukcí, je přesměrován dolů do domu nebo do podzemních skladovacích prostor, kde ochlazuje potraviny podléhající zkáze.

Největší světové bouře, které zpravidla bičují otevřené moře – anebo srovnávají budovy na pevnině se zemí –, dlouho strašily vývojáře větrných elektráren. To se nyní mění. Stále častěji se ke slovu dostávají turbíny navržené tak, aby vydržely tropické cyklóny. Jedním z nejnovějších příkladů je plovoucí větrná turbína odolná proti tajfunu, která brzy pomůže pohánět pobřežní ropnou plošinu v Číně.

Snaha o snížení úmrtnosti ptáků na lopatkách větrných turbín se datuje už před rok 2020, protože právě v tomto roce byla publikována norská studie, která udávala, že natření jedné z lopatek načerno může snížit nehody až o 70 %. Klíčem k pochopení, proč k takovým nehodám dochází, ovšem není jen pátrání po příčinách a možném řešení, ale především porozumění, jak ptáci vidí své okolí.

Dnešní pobřežní větrné turbíny se mohou tyčit i více než 150 metrů nad zemí a jejich neustále se zvětšující rotující lopatky vyrobí každá až osm megawattů (MW), což je dost na napájení asi čtyř tisíc domácností. S rostoucí velikostí ovšem přicházejí problémy – u východního pobřeží USA představují velké riziko silnější atlantické hurikány.

Předmětem nedávného výzkumu byl hmyz, který netopýři rezaví konzumovali krátce předtím, než uhynuli na větrných turbínách. Za tímto účelem vědci analyzovali žaludeční obsah sedmnácti netopýrů zabitých turbínami. Ve výsledku bylo identifikováno čtyřicet šest druhů hmyzu z devíti řádů – většinou brouků a můr – z celé řady různých stanovišť, od zemědělské půdy a pastvin po lesy a mokřady.