Finanční hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek sice meziročně vzrostla o 10,2 %, ale počet těchto zakázek meziročně o 4,5 % klesl. Pozitivní je, že zvýšením investičních prostředků se veřejný sektor podílí na vysoké průměrné vytíženosti kapacit stavebních firem (97 %). Vzhledem k inflaci, zejména u zdražování cen energií a stavebních materiálů, však dochází ke zdražování projektů a míra vynaložených investičních prostředků tyto inflační faktory nevyrovná.
Nejnižší cena jako základní parametr výběrových řízení na veřejné zakázky ve stavebnictví stále převažuje. A to i přesto, že zákon o zadávání veřejných zakázek již od roku 2016 požaduje vybírat zhotovitele podle „ekonomické výhodnosti nabídek“. Ta se hodnotí na základě poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality.
Veřejné budovy a veřejné prostory se v posledních letech dostávají stále více do hledáčku pozornosti samospráv i širší veřejnosti. Přesto jejich architektonickou kvalitu řeší spíše menšina osvícených měst a obcí. Co brání tomu, aby veřejné stavby ve větší míře navrhovali architekti? Jak docílit častějšího vypisování architektonických soutěží? A co by pomohlo městům ve zkvalitňování veřejných zakázek?
Objem zakázek, které veřejní investoři v Česku zadali stavebním firmám, letos do konce května meziročně vzrostl o 6,8 procenta na 92 miliard korun. Počet se snížil o 5,3 procenta na 1689. Největším zadavatelem byla Správa železnic se zakázkami za 20,1 miliardy korun.
