Vytápění rodinného domu, typ bungalov, v energetické třídě A1

Partneři sekce:

Topný systém, jehož součástí je i příprava teplé vody, je nedílnou součástí každého rodinného a bytového domu. Jeho výběr je ovšem nutné a vhodné důkladně zvážit ještě před samotnou výstavbou příslušné budovy.

Volba systému ovlivní pozitivní nebo negativní tepelnou pohodu v domě, samotný komfort bydlení, ale i celkové finanční náklady na instalaci a provoz topného systému na dlouhou dobu! Majitel domu (investor) by si měl sám, alespoň orientačně, ověřit, jakou hodnotu získá za vynaložené peníze a kdo bude konečný příjemce výhod při zvoleném, či naopak nezvoleném topném systému.

V současné době se rodinné domy ve stylu bungalov těší velké oblibě. Bungalov je dům ve tvaru velké „placky“ s nízkou střechou. Původ bungalovu sahá od koloniální Indie do Bengálska. Tvar vyhovoval svému poslání – vzdušné domy, dřevěná lehká konstrukce, střecha z palmových listů.

Z Británie byla následně móda bungalovů „exportována“ do USA a do kontinentální Evropy. Zatímco v Británii se jedná o určitý pozůstatek kulturního dědictví, v našich zeměpisných podmínkách je bungalov z energetického hlediska zcela nevhodný typ rodinného domu. Staví se pouze z důvodu vzhledu.

Vliv tvaru domu

Ve smyslu akčního plánu EU 20/20/20 se po roce 2016 staví už jen nízkoenergetické budovy (energetická třída A1) a po roce 2020 se budou stavět už jen budovy s téměř nulovou potřebou energie (energetická třída A0), což bude představovat zcela nový pohled na projektování, samotnou realizaci stavby a v neposlední řadě provozování budovy, a to tak, aby budovy byly energeticky aktivní, ekologicky bezpečné a ekonomicky efektivní. Docílit minimální potřeby tepla na vytápění je možné bez větších problémů při dodržení základních požadavků:

  • součinitel prostupu tepla (izolace) by se měl blížit k hodnotě 0,15 W / m2.K (dnes již k dispozici vhodné konstrukce obvodového pláště),
  • budova musí mít vhodný, jednoduchý tvar (minimalizace tepelných mostů) – faktor tvaru budovy pod hodnotou 0,7,
  • důležitá je orientace budovy,
  • podstatná je velikost a typ prosklených ploch (pasivní solární zisky),
  • volba řízeného větrání s rekuperací pro energetickou třídu A0,
  • zdroj tepla musí mít pečlivě zvolené umístění a izolaci rozvodů tepla a teplé vody.

Tepelná ochrana budovy následně ovlivňuje zařazení budovy do energetické třídy. Platí, že čím je tepelná ochrana vyšší, tím je nižší potřeba tepla na vytápění, a tím může být budova zařazena do vyšší energetické třídy. Do výpočtu potřeby tepla na vytápění vstupuje přímo i faktor tvaru budovy.

Faktor tvaru budovy je poměr vnější plochy rodinného domu (plocha, která je ochlazována, a tedy přes kterou „uniká“ teplo do okolí) k vnitřnímu objemu budovy. Budova, která při stejném vnitřním objemu (velikosti místností) má nejmenší vnější ochlazovanou plochu (stejná tepelná izolace, stejné otvorové konstrukce a podobně), má i nižší tepelnou ztrátu. Respektive čím je vnější (ochlazovaná) plocha domu menší, tím má budova nižší tepelné ztráty při stejném vnitřním objemu.

Jaké topení je nejvhodnější pro bungalov?

Při průzkumu byly srovnány dva typy rodinného domu – bungalov a dvoupodlažní rodinný dům. Oba rodinné domy mají stejnou rozlohu, a to 150 m2. Rodinné domy jsou zhotoveny z téhož materiálu s toutéž tepelnou izolací (Usteny = 0,17 W / (m2.K), Uotv = 0,85 W / (m2.K), Ustrecha = 0,12 W / (m2.K) …).

Zdroj tepla pro rodinný dům pak ovlivní nejen pohodu a komfort, ale i finanční náklady, které majitel domu vynaloží zejména při koupi topného systému, ale také následně náklady při provozu vytápění. Majitel domu by si proto měl sám, alespoň orientačně, ověřit, jakou hodnotu získá za vynaložené peníze, a ne jakou hodnotu získá prodejce toho či onoho topného systému.

Potřeba energie
Celková potřeba energie pro zkoumaný bungalov je 95,89 kWh / (m2.rok) a pro dvoupodlažní rodinný dům 72,11 kWh / (m2.rok). Bungalov při téže rozloze jako dvoupodlažní rodinný dům má o 24 kWh / (m2.rok) vyšší potřebu energie!

Porovnávané topné systémy

• kondenzační kotel na zemní plyn,

• kotel na dřevěné peletky,

• kotel na kusové dřevo,

• elektrické tepelné čerpadlo.

Metoda analýzy systémů

Při pozorování byla zvolena metoda tzv. Total cost of ownership (TCO) – veškeré náklady, které musí majitel RD vynaložit během sledovaného období, resp. doby provozu.

Do ekonomického hodnocení jakýchkoliv topných systémů přitom vstupují dva základní parametry:

▪ investiční náklady,

▪ provozní náklady po dobu životnosti zařízení, resp. po dobu hodnotícího období.

Podstatou bylo následně posoudit, zda peníze investora/majitele , které vynaložil na instalaci a provozování topného systému, budou skutečně vynaloženy nejlépe, jak bylo v dané situaci možné, pro dosažení stanoveného cíle – tedy pro krytí tepelných ztrát a přípravu teplé vody.

Nový bungalov energetické třídy A1

Pro účely srovnání základních zdrojů vytápění byly zvoleny následující parametry:

• rodinný dům v energetické třídě A1 o rozloze 150 m2,

• faktor tvaru budovy > 1,

• nízkoteplotní podlahový topný systém (teplovodní),

• potřeba tepla (na vytápění a teplou vodu) 14 850 kWh,

• ostatní spotřeba elektrické energie 3 000 kWh (včetně oběhových čerpadel).

Tab. 1
Tab. 1 |

Závěr

Co se týče celkových nákladů na topný systém během hodnotícího období 15 let, nejvýhodnější je topení dřevem. Potom následuje zemní plyn, peletky a nakonec tepelné čerpadlo. Pokud do hodnocení zahrneme navíc i uživatelský komfort, tak je vytápění zemním plynem nejvhodnější volba i z pohledu hodnoty za peníze.

Pozor!
Do výpočtu je třeba připočítat i náklady na zřízení kotelny a skladovacích prostor (dřevo, dřevní štěpka), pak se dřevo a štěpka posune na poslední místo při hodnoceny metodou TCO.

Ing. Radovan Illith, Ph.D.
Autor působí ve firmě SPP – distribuce, a. s.

Článek byl uveřejněn v TZB Haustechnik