Neviditelný nepřítel. Co všechno nás obklopuje v interiérech?

Byty, pracovní prostředí, dopravní prostředky, nákupní centra nebo školy – v interiéru strávíme více než 20 hodin denně. Z toho ve vlastním bytě běžně 10 až 12 hodin denně. Nejvíce můžeme ovlivnit právě tento prostor, tedy místo, kde bydlíme, spíme a trávíme volný čas.

Základních faktorů, které ovlivňují vnitřní prostředí budov, je šest. Z toho o řadě faktorů většinou ani neuvažujeme jako o schopných ovlivňovat naše prostředí. Některé studie uvádějí, že v budovách lze naměřit až 170 různých látek, které mají za určitých podmínek negativní dopad na zdraví.

Interiéry novostaveb, případně vnitřní prostory po rekonstrukcích

V těchto prostorech je zapotřebí hlídat dodržování všech stanovených technologických postupů a před nastěhováním se postarat o dostatečné vyvětrání všech látek (významný podíl má voda), které se mohou ze stavebních materiálů uvolňovat – jedná se o široké spektrum organických látek používaných v nátěrech všech typů, jako jsou např. rozpouštědla, čpavek, polymerizační látky, monomery, plastifikátory, stabilizátory, prostředky pro povrchovou úpravu dřeva, pachově postižitelné látky.

Samozřejmostí je dokonalé odstranění prachových částic a zbytků po stavbě. U rekonstrukcí přichází v úvahu i odborně provedená sanace azbestových materiálů (tab. 1 a 2).

Vybavení interiérů

Každý byt je zapotřebí zabydlet k obrazu svému; koupit nový nábytek nebo instalovat starý, již použitý, zavěsit záclony, povléct lůžkoviny, uložit domácí spotřebiče, elektroniku, zkrášlit interiér (obrazy, intarzie, obklady, tapety).

V případě nového nábytku je vhodné požadovat atest výrobce, u staršího, již používaného zkontrolovat a případně opravit poškozené hrany a plochy (ve starších výrobcích byly používány fenolformaldehydové pryskyřice, které jsou významným zdrojem formaldehydu).

Nový textil je třeba vyprat (tím se odstraní formaldehyd), nechat nové spotřebiče tzv. vypálit a zároveň vše odvětrat, všechny nové impregnované a lakované výrobky před instalací nechat dostatečně vyvětrat.
Je nutno počítat s tím, že než se byt/prostor tzv. usadí, mohou tyto procesy trvat delší dobu, někdy tato doba překračuje i měsíce (tab. 1 a 2).

V interiérech dále platí:

• Instalace otevřeného krbu (nebo nevhodné používání uzavíratelného/uzavřeného krbu či podobného spalovacího zdroje na pevná paliva) ve vnitřním prostředí významně zvyšuje prašnost i koncentrace dalších škodlivin ve vnitřním prostředí.
• Všeobecně se doporučuje omezit používání materiálů zadržujících prach (koberce, podlahové textilie včetně výrobků z plyše, tapisérie/gobelíny) a v rámci možností zachovat volný nezastavěný prostor.
• Nevhodné materiály, neodborně prováděné úpravy, nedodržování zásad bezpečnosti (zvláště v případě odvodu spalin) a nakonec i opomíjení požadavků na dostatečnou výměnu vzduchu může výrazně omezit, až znemožnit zdravotně nezávadné využívání prostor.

Údržba vnitřního prostředí budov

V údržbě vnitřního prostředí hrají zcela samostatnou kapitolu úklidové prostředky – tzv. bytová chemie. Patří sem čisticí, dezinfekční, deodorační, ošetřující a prací prostředky na textilie, obuv, nábytek, prostředky k osobní hygieně, kosmetika, repelenty apod., ať už ve formě roztoku, spreje, gelu, abrazivního materiálu (prášku) nebo impregnovaného materiálu.

Mnohé z těchto prostředků obsahují chemikálie, které zatěžují vnitřní prostředí a mohou být škodlivé při přímém vdechnutí či působení na kůži. Je zapotřebí sledovat jejich složení a omezovat jejich používání. Typickým příkladem potenciálně problematických látek jsou chlor, čpavek a samozřejmě přidávané vonné či antibakteriální složky.

Aktivita v interiéru

Aktivity uživatelů jsou vždy jedním z hlavních zdrojů výskytu škodlivin ve vnitřním ovzduší. Lze předpokládat, že devastující účinek kouření v interiéru je již všeobecně známý a náležitě proskribovaný, ale není to naše jediná potenciálně problematická aktivita.

Patří sem především časté hobby aktivity, které by měly být provozovány ve stavebně oddělených nebo v dobře odvětrávaných prostorech.

Je zapotřebí zajistit přiměřené odvětrávání produktů spalování plynu a vaření (digestoře jsou obvykle představovány především jako odstraňovače pachů, ale jejich hlavní význam spočívá v odsávání vodních par a spalin z většinou špatně odvětrávaných kuchyní, vždy je však lepší odtahová/komínová verze digestoře než recirkulační); v případě kombinovaného kotle je vždy lepší jeho instalace mimo obývané prostory.

Je nutno počítat s tím, že domácí mazlíčci (psi, kočky, rybičky apod.) chovaní v normálním obývaném bytě/pokoji s sebou přináší zvýšenou vlhkost, mikrobiologickou zátěž, včetně roztočů (ti jsou typičtí pro koberce, lůžkoviny a podlahové textilie), prachu a chlupů, což je nebezpečné zvláště v případech, že někdo z uživatelů bytu trpí alergií.

Květiny – zvyšují dobrý pocit (tzv. well being – subjektivní pocit životní pohody), zachytávají prachové částice a pomáhají odstraňovat organické látky, ale u řezaných květin mohou být problémem pylové alergie.

Květiny dále produkují vodní páru (tím zvyšují vlhkost, což ale je často spíše přínosem), terpeny, pachově postižitelné látky, mykotoxiny, části hub, mohou být i zdrojem pesticidů (hnojiva/zálivka) a v noci CO₂. Ani jedno však nepředstavuje pro zdravého člověka problém.

Mikroklimatické faktory, větrání a výměna vzduchu

Dostatečné větrání všech vnitřních prostor by mělo být samozřejmostí, stejně jako udržování určité optimální hladiny teploty (20 až 22 °C) a relativní vlhkosti (35 až 50 %). V současnosti rozšířené používání plastových nebo přesněji dokonale těsnících oken s sebou přináší určité nevýhody.

Mezi ně patří především omezení výměny vzduchu, což často vede ke zvyšování koncentrace oxidu uhličitého ve vnitřním prostředí (typickým příkladem jsou v současnosti projektované malé, špatně větratelné ložnice – je nutno si uvědomit, že jeden člověk i při klidovém dýchání vyprodukuje za jednu hodinu až 16 litrů oxidu uhličitého).

Také se zvyšuje vlhkost a poměrně významným problémem může být i postupná kumulace škodlivin ve vnitřním prostředí.

Špatné větrání se ale projeví poměrně rychle – při vysoké vlhkosti jsou orosená okna, nálety plísní na zdech, pocit dráždění ze suchého vzduchu (vyšší teploty a nízká vlhkost) a/nebo pocit dusnosti, bolesti hlavy, ospalost, až únava (vydýchaný vzduch, zvýšené hodnoty oxidu uhličitého).

Co když nastane problém?

Akutní příznaky se mohou projevovat v různé intenzitě a zcela individuálně od nepříjemných pocitů přes přechodné potíže (bolest hlavy, dráždění, pálení očí) až po víceméně přetrvávající problémy vyúsťující až v alergické reakce či chronická onemocnění dýchacích cest.

Hlavním indikátorem je výskyt obtíží pouze při pobytu v daném vnitřním prostředí. Z mikroklimatických faktorů jsou hodnoty vlhkosti překračovány oběma směry, častěji směrem k sušším až k extrémně suchým prostředím (méně než 20 %), ale objevují se i případy, kdy hodnoty vlhkosti přesahují 60 %.

Teplota je nastavena většinou vyšší – průměrně o 1 až 2 °C, než je doporučené rozmezí (20 až 22 °C). Často pomáhá změna režimu větrání, způsob a režim úklidu, snížení teploty v místnosti na úroveň doporučeného rozmezí.

U mikrobiologických faktorů (např. plísní) se doporučuje primárně chemická sanace, následovaná úpravou režimu větrání a zajištěním optimálního rozmezí mikroklimatických parametrů. V případě roztočů pomáhá zvýšená frekvence úklidu a dlouhodobé vystavení slunečnímu svitu nebo vyprání textilií na 60 °C.

Chemické látky ve většině případů způsobují problémy zvýšené koncentrace formaldehydu a/nebo dalších organických látek.

Ostatní případy jsou spíše výjimkou, ať už se jedná o důsledky nedodržení technologických postupů při stavbě/rekonstrukci, použití nevhodných materiálů (podlahové krytiny, lepidla, tmely), o průniky z okolního prostředí, o mokré skvrny a nálety plísní na stěnách, a/nebo v extrémním případě o kontaminaci prostor při haváriích (například rtutí při rozbití starého teploměru).

Identifikace konkrétních látek a odhad úrovně expozice se provádí a prokazuje proměřením koncentrací. Pokud měření prokáže zvýšené hodnoty škodlivin, které mohou způsobovat zdravotní obtíže, a pokud se podaří identifikovat zdroj těchto látek ve vnitřním prostředí, což není vždy samozřejmé a často ani jednoznačné, je možné přistoupit k nápravě.

I zde platí všeobecně doporučované postupy – změna režimu větrání, způsobu a režimu úklidu, snížení teploty v místnostech, odstranění zdroje (lapače) prachu, tj. např. koberce. V omezeném počtu případů mohou pomoci také komerčně vyráběné produkty (čističky vzduchu, sanační nátěry nebo vhodné stavební produkty).

Od partnerů ASB

Střechy a terasy bytového domu Panorama Plzeň

Stěnový systém vytápění REHAU: Chytrá alternativa i doplněk

Samozřejmostí by mělo být odstranění nebo uzavření identifikovaného nebo potenciálního zdroje škodlivin. Konkrétní postup při likvidaci zdraví ohrožujících případů včetně zvážení jeho výhod a nevýhod by měl být konzultován s odborníky.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 3/2019.