Horkovzdušné fritézy mění chod domácností. Šetří energii a snižují emise při vaření

Horkovzdušné fritézy se během několika let staly běžnou součástí českých kuchyní. Lákají na rychlejší vaření, menší spotřebu energie a méně oleje, jejich přínos ale nekončí u křupavých hranolků. Výzkumy ukazují, že oproti klasickému smažení mohou výrazně omezit množství škodlivých částic ve vzduchu. Ani air fryer však není zcela bez emisí a bez správného větrání či pravidelného čištění se neobejde.

Vaření patří k nejvýznamnějším zdrojům pevných částic (PM) a těkavých organických sloučenin (VOC) v interiéru. Výběr kuchyňského spotřebiče proto ovlivňuje nejen zdraví obyvatel, ale také nároky na větrání bytů a rodinných domů.

Zvláštní pozornost si v tomto ohledu zaslouží horkovzdušné fritézy neboli air fryery. Jen v České republice zaznamenal tento segment v roce 2025 meziroční nárůst prodejů přibližně o 77 %. Spotřebič, který v principu funguje jako malá trouba s nucenou cirkulací vzduchu, se dostává do domácností v době, kdy se stále více řeší energetická náročnost budov i kvalita vnitřního prostředí.

Jak horkovzdušná fritéza ovlivňuje emise

Horkovzdušná fritéza pracuje jako miniaturní konvekční trouba. Topné těleso zahřívá vzduch, který ventilátor rychle rozhání v uzavřené varné komoře o objemu zpravidla dva až osm litrů. Potravina se díky tomu rovnoměrně prohřívá ze všech stran a může získat křupavou strukturu i bez ponoření do oleje.

Z hlediska emisí je zásadní především omezení přímého kontaktu jídla s rozpáleným tukem. Právě tepelný rozklad oleje je totiž jedním z hlavních zdrojů aerosolů a dalších látek vznikajících při klasickém smažení.

Co říká výzkum?

Dosud nejkomplexnější srovnávací studii vlivu různých metod vaření na kvalitu vzduchu publikoval tým z Univerzity v Birminghamu v odborném časopisu Indoor Air. Výzkumníci v reálných kuchyňských podmínkách porovnávali smažení na pánvi, prudké smažení za stálého míchání, fritování v oleji, vaření ve vodě a přípravu v horkovzdušné fritéze.

Výsledky ukázaly výrazné rozdíly. Při měření pevných částic dosáhlo smažení na pánvi hodnoty 92,9 v relativních jednotkách, zatímco horkovzdušná fritéza pouze 0,6. Ještě o něco níže než vaření ve vodě, které dosáhlo hodnoty 0,7.

Podobně dopadlo také měření těkavých organických sloučenin. Smažení na pánvi vytvořilo koncentraci 260 ppb, fritování v oleji 230 ppb a příprava v horkovzdušné fritéze pouze 20 ppb. Ze všech sledovaných metod využívajících olej tak air fryer vykázal nejnižší emise PM i VOC.

Výzkumníci zároveň upozornili, že množství emisí ovlivňuje způsob vaření, objem použitého oleje i počáteční teplota spotřebiče. Pevné částice navíc zůstávají ve vzduchu i po skončení přípravy jídla, a proto by větrání mělo pokračovat ještě několik minut poté.

Záleží také na připravovaném jídle

Navazující studie stejného týmu se podrobněji zaměřila na ultrajemné částice, oxidy dusíku a konkrétní těkavé látky vznikající při přípravě dvanácti různých druhů potravin.

Ukázalo se, že ani horkovzdušná fritéza není zcela bez emisí. Jejich množství výrazně závisí na připravované potravině. Hlavním zdrojem jsou reakce probíhající při hnědnutí jídla a tepelný rozklad tuků. U velmi tučných potravin mohou emise ultrajemných částic dosahovat hodnot srovnatelných s fritováním v oleji.

Praktický závěr je proto jednoduchý: při přípravě tučného masa nebo tučných polotovarů je nutné větrat stejně důkladně jako při tradičním smažení.

U některých potravin, zejména hranolků a kuřecích prsou, mohou být emise konkrétních těkavých látek z horkovzdušné fritézy dokonce vyšší než při přípravě na pánvi. Nejde však nutně o rozpor s předchozími výsledky. Celkové množství pevných částic unikajících do kuchyně zůstává díky uzavřené komoře a absenci rozstřikovaného oleje výrazně nižší. Některé konkrétní látky ale mohou při vysoké teplotě vznikat intenzivněji.

Digestoř má smysl i u horkovzdušné fritézy

Z výzkumu vyplývá několik praktických doporučení. Horkovzdušná fritéza při běžném použití zpravidla uvolňuje do kuchyně méně pevných částic než otevřené smažení nebo fritování. Neznamená to ale, že by nebylo nutné větrat.

Při přípravě tučnějších potravin by měla být zapnutá digestoř nebo řízené větrání. Ventilace by navíc měla pokračovat ještě nejméně deset až patnáct minut po skončení vaření, protože částice zůstávají ve vzduchu delší dobu.

Typ používaného kuchyňského spotřebiče může být relevantní také při odborném hodnocení kvality vnitřního prostředí budov, například podle norem a certifikačních systémů LEED nebo BREEAM.

Menší prostor znamená nižší spotřebu

Energetická výhoda horkovzdušné fritézy oproti klasické elektrické troubě vychází především z její velikosti. Ohřát komoru o objemu několika litrů vyžaduje podstatně méně energie než vyhřát troubu o objemu 40 až 70 litrů.

Příkon air fryerů se obvykle pohybuje mezi 1 000 a 1 800 watty, zatímco elektrické trouby mívají příkon přibližně 2 000 až 5 000 wattů. Fritéza se navíc zahřeje během dvou až pěti minut, kdežto trouba potřebuje k předehřátí zpravidla deset až patnáct minut. Doba samotné přípravy bývá díky rychlé cirkulaci vzduchu kratší přibližně o 20 až 30 %.

Podle analýzy GreenMatch a nezávislých měření dosahuje spotřeba horkovzdušné fritézy během typického cyklu přibližně 0,42 až 0,58 kWh. Elektrická trouba při srovnatelném úkolu spotřebuje zhruba 1,88 kWh. Při vhodném použití tak může úspora dosahovat přibližně 65 až 75 %.

Přínos pro domácnost i provoz budovy

V celkové energetické bilanci budovy představuje volba kuchyňského spotřebiče spíše menší položku. V běžném provozu domácnosti však může mít viditelný dopad.

Domácnost, která horkovzdušnou fritézou nahradí troubu při velké části každodenního vaření, může ročně ušetřit přibližně 50 až 100 kWh elektřiny. Nižší příkon může být výhodný také ve starších nebo rekonstruovaných bytech s omezenou kapacitou jističe.

Kratší provoz a menší příkon usnadňují využití elektřiny z domácí fotovoltaiky. Spotřebič zároveň uvolňuje do kuchyně méně tepla než klasická trouba, což může být příjemné zejména v létě a v budovách vybavených klimatizací.

Co horkovzdušné fritézy neřeší

Objektivní hodnocení musí zmínit také limity. V uzavřené varné komoře se mohou při nedostatečném čištění hromadit zbytky tuku a připáleniny. Studie upozorňují, že po více než sedmdesáti cyklech bez čištění může dojít k výraznému nárůstu emisí ultrajemných částic a těkavých látek ze zbytků usazených ve spotřebiči.

Výhoda nižší spotřeby navíc platí především ve srovnání s elektrickou troubou. Mikrovlnná trouba nebo tlakový hrnec mohou být při vhodném způsobu přípravy ještě úspornější.

Horkovzdušná fritéza nemusí být výhodná ani pro velké domácnosti. Pokud je nutné připravovat větší množství jídla v několika po sobě jdoucích cyklech, může být energeticky rozumnější využít jednou plně naloženou troubu.

Otázkou zůstává také životní cyklus samotného výrobku. Výroba elektroniky a plastových dílů má vlastní uhlíkovou stopu a rychlý růst prodejů přináší problém budoucího nakládání s vysloužilými spotřebiči.

Horkovzdušná fritéza tedy není bezemisním ani univerzálně nejúspornějším řešením. Při běžné přípravě menších porcí však může oproti klasickému smažení a pečení výrazně omezit množství pevných částic v kuchyni, snížit spotřebu elektřiny a také méně zatěžovat interiér teplem. Podmínkou zůstává pravidelné čištění a dostatečné větrání.

Zdroje: University of Birmingham, GreenMatch, SolarTech

• Tang, R. et al. (2024). Impact of Cooking Methods on Indoor Air Quality: A Comparative Study of Particulate Matter (PM) and Volatile Organic Compound (VOC) Emissions. Indoor Air. DOI: 10.1155/2024/6355613
• Tang, R. et al. (2026). Quantification of Volatile Organic Compounds (VOCs), Nitrogen Oxides (NOₓ), and Ultrafine Particles (UFPs) Emitted by Domestic Air Fryers: A Chamber Study of Indoor Air Quality Impacts. ACS ES&T Air, 3(2), 473–487. DOI: 10.1021/acsestair.5c00363
• Tang, R. et al. (2023). Particulate Matter and Volatile Organic Compound Emissions Generated from a Domestic Air Fryer. Environmental Science & Technology. DOI: 10.1021/acs.est.3c04639