Fotovoltaika

Článek se zabývá záložními akumulačními systémy pro menší fotovoltaické elektrárny, uvádí příklad takového systému a propočítává jeho návratnost a výhodnost oproti systému bez akumulace.

Inovované fasádní systémy se zabudovanou fotovoltaikou jsou vysoce adaptabilní a designově atraktivní a objektům přinášejí i významný environmentální a ekonomický benefit. Vybírat lze ze střešních systémů, stínicích řešení pro atria, dvory či terasy, stejně jako ze solárních fasádních systémů, samostatně stojících i zabudovaných v konstrukci fasády (teplé i studené).

Článek se zabývá výkonovým zatížením vodičů propojujících fotovoltaické panely a trafostanici. Proudové zatížení těchto kabelů jak na straně DC, tak za střídači na straně AC, se v průběhu roku i v průběhu dne mění a je závislé na intenzitě oslunění v dané lokalitě. V článku budou modelově napočítány možné intenzity oslunění v závislosti na měsíci a průběhu typického dne v daném měsíci. Zatížení bude implementováno na nesprávnou dimenzi použitého vodiče a budou popsány možné důsledky takto přetěžovaných vodičů.

Po razantním legislativním zásahu do trhu s realizací fotovoltaických systémů u nás se nové fotovoltaické systémy budou uplatňovat již jen instalované a zabudované na objektech. Podporované (formou zeleného bonusu nebo pevnou výkupní cenou) zůstávají již jen ty do instalovaného výkonu 30 kWp, a to s podmínkou, že budou umístěné na střešní konstrukci nebo obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem. Tato budova musí být evidovaná v katastru nemovitostí. Ostatní instalace zprovozněné po 1. březnu 2011 již podporované nebudou a ve své ekonomii provozu se dostávají za hranici návratnosti.

Dům původně postavený v roce 1975 z tehdy tradičních materiálů byl zrekonstruován a přetvořen na téměř soběstačnou energetickou jednotku v roce 2012. Co se týče technického zařízení domu, byl použit energetický mix vycházející z obnovitelných zdrojů, hlavně pak z energie slunečního záření a biomasy. Díky tomu je již velice málo závislý na energii zvenčí, a jeho majitelé se tak stali více imunními k cenovému diktátu energetických gigantů.   

Za uplynulých pět desetiletí se vývoj fotovoltaických článků (první použitelný článek z krystalického křemíku se datuje od padesátých let minulého století) posunul obrovským směrem kupředu. Zdokonalovány jsou samotné články, které jsou odolnější, přizpůsobivější a výkonnější, i montážní systémy, umožňující svobodnější instalaci v podstatě kdekoli. Cílem výrobců je nabídnout spolehlivé technologie, které s sebou z hlediska zdrojů i výrobních procesů ponesou minimální zátěž pro životní prostředí. Tlak je bezesporu kladen i na ceny panelů, u kterých kromě efektu ze zavedení hromadné a sériové výroby (posun směrem dolů) samozřejmě hraje roli požadavek na vývoj nových, dokonalejších technologií. Dnes není problém zabudovat fotovoltaický článek přímo do střešní konstrukce místo střešní krytiny nebo do fasády objektu.

Pokryjte si střechu novodobou „střešní krytinou“ a získejte víc než jen dobrou ochranu před deštěm. Domy se slunečními kolektory už nepatří pouze do filmů a časopisů. Nyní jsou dostupné i u nás a vyrobí více energie než v některých vyspělejších zemích.

Ačkoli politická reprezentace dala jasně najevo, že malé solární instalace do 30 kW bude podporovat, v současné době se jim žádné podpory nedostává. Jejich majitelům je navíc znemožněno, aby své, byť malé, střešní elektrárny připojili do rozvodné sítě. Ze zákona č. 180/2005 Sb. však vyplývá povinnost pro provozovatele přenosové či distribuční soustavy fotovoltaickou instalaci připojit a veškerou vyrobenou elektřinu (na kterou se vztahuje podpora) vykoupit. Státní ČEPS a distributoři elektřiny zákon porušují, když nepřipojují malé střešní solární instalace, neboť zákonné důvody pro takové jednání nejsou naplněny.

Fotovoltaické systémy prošly v minulých letech bouřlivým vývojem. Účinnost přeměny energie prvních prototypů v 50. letech minulého století byla okolo 6 %, dnešní systémy mohou dosáhnout i účinnosti nad 20 %. Významnou roli však hrají výrobní náklady a celková ekonomická efektivita systému i individuálního řešení. Do vývoje fotovoltaických článků v minulosti výrazně zasahovala dotační politika, která měla vést k masivnímu rozšíření těchto systémů a zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Odborníků zabývajících se touto problematikou jsme se zeptali:

Nové školicí centrum společnosti SMA ukazuje, že při použití novodobých technologií mohou dnes budovy fungovat i bez napojení na veřejnou rozvodnou síť. Budova SMA Solar Academy má kapacitu 500 osob a energií musejí být pokryty všechny běžné systémy a vybavení – vytápění, větrání, klimatizace, počítače, zázemí pro stravování a moderní prezentační technika. Díky technologii pro ostrovní (off-grid) systémy a inteligentní energetické koncepci jsou všechny energetické požadavky kryty vlastní výrobou a budova funguje soběstačně, bez dodávek elektrické energie z rozvodné sítě.

SMA Czech Republic s.r.o., dceřiná společnost koncernu SMA Solar Technology AG, působí na českém a slovenském trhu od roku 2009. “Založení česko-slovenské pobočky je v souladu s dlouhodobou strategií společnosti SMA,” vysvětluje David Řeháček, výkonný ředitel SMA Česká republika. “SMA Solar Technology je tradiční, v tom nejlepším slova smyslu konzervativní německá firma. Nemá ve zvyku zakládat a rušit svá zastoupení v té či oné zemi podle chvilkových investičních příležitostí. Slovensko má pro výrobu solární energie všechny předpoklady - podle mapy slunečního záření dokonce vyšší než některé srovnatelné země, např. Německo, Holandsko nebo Česká republika. Proto věříme, že se na Slovensku bude fotovoltaika dlouhodobě a významným způsobem podílet na výrobě energie z obnovitelných zdrojů. A my máme na Slovensku již třetím rokem zkušený tým,” dodává David Řeháček.

Snad každý si mohl všimnout stále přibývajících fotovoltaických elektráren (FVE) na střechách rodinných domů, firemních hal či na rozsáhlých pozemcích. Při pohledu na takovou elektrárnu si možná kladete otázky jako „Mohu mít na své střeše rodinného domu také takovou elektrárnu?“ nebo „Kolik by to stálo?“ a „Kolik panelů bych potřeboval pro pokrytí spotřeby domu, popřípadě pro následný prodej do elektrické sítě?“

Nedávno jsme vás informovali o zajímavém projektu architekta Neville Marse, který navrhl parkoviště v podobě solárního pralesa. Článek vyvolal pozitivní reakce, proto vám přinášíme více informací o tomto nenásilném způsobu instalace fotovoltaických panelů, který přináší dvojí užitek – kromě získané energie poskytuje i stín a ochranu zaparkovaným vozidlům.

Na střeše Kulturního centra Zahrada zřizovaného městskou částí Praha 11 byla dokončena instalace fotovoltaické elektrárny o výkonu téměř 50 kW. Panely od firmy Conergy pomohou uspořit přibližně 32 % spotřeby elektřiny centra.

Fotovoltaika je celosvětově jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů s ročním nárůstem instalovaného výkonu převyšujícím 30 %. Z hlediska vývojových trendů se význam fotovoltaiky jako energetického zdroje neustále zvyšuje. Instalovaný výkon fotovoltaických systémů ve světě již přesáhl úroveň 20 GWp, v Evropě přesáhl instalovaný výkon 10 GWp.