Partneři sekce:
  • SCHELL
  • P.M.H. Invest & Trade s.r.o.
  • REHAU

Perspektivy recommissioningu v České republice

Perspektivy recommissioningu v České republice

Už nyní je možné na základě úspěšných pilotních projektů konstatovat, že přístup recommissioningu (Re-Co) – popsaný v minulém vydání časopisu TZB Haustechnik –, funguje velice dobře a je připraven  uplatnit se v praxi. Aktuální však zůstává otázka možnosti případného zdokonalování tohoto konceptu tak, aby zlepšení klienti vnímali jako další přidanou hodnotu, což by služby Re-Co zpřístupnilo širší cílové skupině.

Tomuto tématu poskytuje prostor k diskusi dokument s názvem Outsourcing to ESCO vs. in-house implementation, který vznikl v okruhu Re-Co a který na problematiku nazírá různými způsoby.

Re-Co jako služba ESCO

V případě fungování Re-Co jako služby ESCO (Energy Services Company) se považuje za opodstatněné ohodnocovat experta Re-Co v závislosti na dosaženém výsledku určitou formou odměny, co by se mohlo pozitivně projevit otevřenějším postojem klienta a jinými výhodami. Samozřejmě za předpokladu, že by se veškeré ekonomické riziko nepřeneslo na externího experta. Pro zajištění úspěšné spolupráce je totiž nezbytné, aby na straně klienta existovala finanční motivace (především pro chování uživatelů, ale také pro technickou optimalizaci). Tento model by bylo možné postavit na podobném principu jako na výsledku založená smlouva o údržbě, s přihlédnutím k zásadnímu rozdílu, který spočívá v tom, že při službách Re-Co je nezbytné zohlednit kooperativní vstřícnost mezi místním personálem a externími experty (klíčové slovo: dělené pobídky).

Navíc se musí vyřešit základní problém Energetických služeb se smluvně zaručeným výsledkem (Energy Performance Contracting – EPC). Jedním řešením by mohlo být kvalitativní potvrzení výkonu daného experta, dočasné měření nebo nějaký zjednodušený rutinní postup měření a verifikace realizovaných opatření. Přenos (outsourcing) ekonomického rizika na externí experty musí být chápan pozitivně pouze tehdy, pokud jsou přenesená rizika v oblasti vlivu daného experta taková, aby mohl vyloučit zbytečné zvyšování spotřeby (např. při změně ve využívání konkrétního zařízení). Podle všeho existuje poptávka po rozpracování tohoto tématu, aby mohly být navrženy obchodní modely zahrnující odměny závislé na výsledku (úspěchu) a zohledňující různé typy rizik.

Katalyzátor managementu hospodaření s energií

Aplikovat Re-Co na zařízení neznamená jen technickou optimalizaci a nové vybavení, ale do značné míry to znamená také kontinuitu zavedených opatření – údržby, přizpůsobování se změnám ve využívání a průběžného vylepšování – tedy procesů, které je nutné zavést do organizační struktury, zejména pokud jde o změny v uživatelském chování a aplikaci uživatelských informací. Implementace sytému monitorování energie v zájmu posunu od egoismu společenství k altruismu a optimalizaci řízení, uživatelských informací a technických opatření, musí být navíc spojena s definováním procesů a osobních zodpovědností.

Struktura těchto procesů je dokonale představena v cyklu PDCA (plánuj – dělej – kontroluj – jednej). Plynulé rozvíjení tohoto schématu vede ke konstruktu, který je téměř identický se systémy managementu hospodaření s energií jako ISO 50001. V rámci realizace 14 pilotních projektů Re-Co již došlo k aplikaci řady prvků systému managementu hospodaření s energií, a to ve spolupráci expertů Re-Co a klientů. Výsledkem spolupráce bylo zavedení efektivního, i když necertifikovaného systému managementu hospodaření s energií. Odtud je již poměrně snadné tyto prvky rozpracovat a integrovat je do stálého procesu. Na konci (či začátku?) této cesty si transformace takového efektivního systému managementu hospodaření s energií za účelem dosažení certifikátu ISO 50001 vyžádá už jen zavedení několika málo dalších prvků.

Pilotní projekty

Tým Re-Co realizoval celkem 14 pilotních projektů, aby metodu Re-Co otestoval v praxi. Ačkoli tyto pilotní projekty vykazují v detailech poměrně značné rozdíly, zdá se, že jsou tu určité společné rysy, které jsou typické pro přístup Re-Co obecně. Největší podíl pilotních projektů Re-Co se realizoval v nemocnicích. V těchto testovacích projektech figurovalo celkem devět nemocnic z Rakouska, Německa, Chorvatska, Finska a Slovinska. Dále byly v projektech výrazně zastoupeny univerzity z Německa, Norska a České republiky a zúčastnilo se také několik kancelářských budov z Belgie. Některé ze zapojených univerzitních budov jsou typicky administrativní, jiné slouží specifičtějším účelům (knihovny nebo laboratoře). Ve všech případech se jednalo o poměrně rozlehlé a komplexní budovy a téměř ve všech je komplexní fungování budovy řízeno systémem automatizace budov.

Implementovaná technická opatření

Pokud jde o implementovaná technická opatření, testovali partneři projektu Re-Co různé strategie. Některé pilotní projekty se zaměřily na specifické systémy v budově, zatímco jiné postihly širokou škálu toků energie v budově. 

Jako zvlášť vhodné pro zavedení Re-Co se ukázalo několik systémů, jež nabízejí atraktivní potenciál pro opatření s nulovými či nízkými náklady:

  • Řada úspěšných technických opatření byla aplikována na ventilační systémy. Zdá se, že nesprávné fungování ventilačního systému zůstává v kontextu praktického fungování budovy často neodhaleno. První krok spočíval v tom, že Re-Co experti přizpůsobili provozní dobu aktuálním potřebám; u řady ventilačních systémů došlo také ke snížení průtoku vzduchu.
  • Dalším ohniskem aktivity bylo vylepšení systémů osvětlení. Na jedné straně Re-Co experti přizpůsobili nastavení řídicích systémů tak, aby vyhovovalo aktuálním potřebám, například prostřednictvím aktivace či instalace detektorů přítomnosti. Na druhé straně několik opatření zahrnovalo snížení přehnaně vysoké zářivosti a také nahrazení zářivek efektivnějším osvětlovacím systémem, například LED.
  • Ačkoli by se dalo předpokládat, že systém vytápění velké budovy bude již dobře zvládnut, Re-Co experti u mnoha pilotních projektů i tak odhalili značný úsporný potenciál: postupně upravili topné křivky, aktivovali pokles teploty během noci, optimalizovali hydraulický systém a implementovali řadu drobnějších opatření.
  • Vedle těchto tří hlavních oblastí, jimž byla věnována pozornost v téměř všech pilotních projektech, pracovaly některé z nich i se specifičtějšími opatřeními, jež jsou charakteristická pro budovy určitého typu. Jen pro příklad: jeden z pilotních projektů se zaměřil na parní systém používaný danou nemocnicí pro sterilizaci, který měl vysokou spotřebu energie.
  • Základním předpokladem úspěchu mnoha technických opatření je dostupnost a využitelnost stávajících systémů automatizace budov. Systémy automatizace budov nabízejí „snadný přístup“ k opatřením zvyšujícím energetickou efektivitu, a umožňují tak aplikaci opatření s nulovými či nízkými náklady.

Na závěr lze konstatovat, že opatření zvyšující energetickou efektivitu, jež byla aplikována, nejsou nikterak tajná. Ačkoli jsou velmi známa teoreticky, v každodenní praxi fungování budov ve skutečnosti nejsou implementována. V mnoha případech začnou být proveditelná teprve po přezkoumání aktuální potřeby a vyžadovaných standardů pohody.

Motivace uživatelů

Motivace uživatelů je integrální a důležitou součástí projektů Re-Co, neboť uživatelé mají značný vliv na spotřebu energie v budovách. V rámci jednotlivých pilotních projektů byly otestovány různé přístupy k motivaci uživatelů.

Prvotním rozlišovacím rysem jsou cílové skupiny, na něž jsou opatření motivace uživatelů orientována:

  • První skupinu tvoří personál zajišťující provoz budovy (správu technického zařízení).
  • Pro druhou skupinu uživatelů představuje budova jejich pracoviště. Může se jednat o lékaře a sestry v nemocnici nebo o zaměstnance pracující v kancelářské budově a patří sem i úklidové čety.
  • Třetí skupina uživatelů zahrnuje osoby, které v budově pobývají určitý časový úsek, např. pacienti či denní návštěvníci.

První uživatelská úroveň – personál zajišťující správu technického zařízení – byla předmětem pozornosti všech pilotních projektů, neboť se jednalo o klíčové partnery Re-Co expertů. Pokud jde o druhou a třetí skupinu uživatelů, většina pilotních projektů aplikovala relativně selektivní přístup, a to tak, že poskytovala cílené informace vztažené ke specifickým formám potenciálu úspor energie. Příklad: úklidová četa v nemocnici dostala informace ohledně zavírání oken ve všech místnostech, do kterých chodí uklízet. V rámci některých pilotních projektů byly takové motivační aktivity doplněny obecnějšími aktivitami informujícími o záležitostech energetické efektivity, s cílem přivést pozornost uživatelů k tomuto tématu. Pouze u dvou z pilotních projektů, realizovaných Graz Energy Agency, byla pozornost zaměřena na aktivity uživatelské motivace. Pod heslem Energie v terapii byla realizována celá řada aktivit, jejichž cílem bylo efektivní využívání energie zařízení a systémů, jež byly pod přímou kontrolou uživatelů. Zahrnují-li aktivity na tomto poli změny v organizacích a procesech, jsou silně propojeny se zaváděním standardů managementu hospodaření s energií dle EN ISO 50001.

Graf 1: Kalkulovaný potenciál a realizované konečné úspory energie u jednotlivých pilotních projektů Re-Co

Graf 1: Kalkulovaný potenciál a realizované konečné úspory energie u jednotlivých pilotních projektů Re-Co

Monitorování pomocí energetických informačních systémů

Energetické informační systémy (EIS) ustavují základ pro analýzu toků energie v budově a představují tedy užitečný nástroj pro identifikaci opatření zlepšujících energetickou efektivitu. To platí zejména pro opatření s nulovými či nízkými náklady, jejichž značnou část tvoří úpravy nastavení systémů budov. Při pilotních projektech musely týmy Re-Co pracovat s místními systémy EIS. Byly tedy konfrontovány s obvyklými výzvami managementu energetických dat v komplexních budovách. Prakticky žádný z pilotních projektů neměl k dispozici konzistentně a kontinuálně fungující systém EIS s dostatečnou úrovní rozlišování ohledně času a místa spotřeby. Dostupná data byla obvykle dosti fragmentární a analyzovaná jen čas od času. Na základě těchto zjištění vypracovaly týmy Re-Co v rámci všech pilotních projektů koncepce, jak stávající systém EIS vylepšit.

Tyto koncepce zahrnovaly nejdůležitější témata systémů EIS, jako jsou:

  • sběr dat: umístění datových bodů/měřičů; integrace datových bodů do automatizovaného systému budovy; kontinuální versus sporadický sběr dat atd.;
  • ukládání dat: definice datového formátu tak, aby se s nimi dalo snadno nakládat; implementace systému identifikace dat atd.;
  • analýza a standardizace reportů;
  • vyhodnocení nákladů a přínosů navrhovaných investic do systému EIS.

V některých pilotních budovách již přístup Re-Co inicioval několik opatření zlepšujících funkčnost systému EIS, který díky nim poskytuje lepší základ pro identifikaci a implementaci energeticky úsporných opatření.

Dosažené úspory energie

Graf 1 poskytuje přehled o úsporách energie dosažených v rámci jednotlivých pilotních projektů. Je nezbytné upozornit na to, že úspory energie v komplexních budovách, jako jsou ty, jež byly zahrnuty do projektu Re-Co, nelze „změřit“, nýbrž pouze vypočítat. Tým Re-Co proto aplikoval přístup dvou kroků. Nejprve byly provedeny technické kalkulace energetických úspor každého z implementovaných opatření a poté byly na základě naměřených dat vyčísleny celkové úspory. Je jasné, že u budov jako nemocnice, v nichž probíhá řada kontinuálních změn a úprav, mohou výsledky obou postupů jen těžko odpovídat; mohou však vzájemně podpořit a dosvědčit svou přiměřenost. Celkově můžeme uzavřít, že měřítko průměrných úspor ve výši 10 % je pro většinu Re-Co projektů realistické a dosažitelné. Výsledky některých pilotních projektů Re-Co za touto hranicí poněkud zaostaly, zatímco jiné ji dosti výrazně přesáhly, a to díky příznivým startovním podmínkám a silnějšímu zapojení místního technického personálu.

Re-Co vykazuje atraktivní poměr nákladů a přínosů

Za předpokladu, že hranice úspor ve výši 10 % lze běžně dosahovat, představují projekty Re-Co velmi atraktivní ekonomický nástroj s vysokými ziskovými maržemi (tab. 2). Vzhledem k tomu, že přístup Re-Co vykazuje poměrně vysoký podíl fixních nákladů (nákladů, které nelze přímo vztáhnout k implementaci úsporných opatření (jedná se převážně o startovní náklady zahrnující energetickou analýzu, identifikaci opatření a celkový management projektu), závisí ziskovost projektu do značné míry na jeho velikosti: velké projekty bývají značně ziskovější než ty menší. Vysoký podíl fixních nákladů také představuje riskantní stránku projektů Re-Co. Celý projekt můžeme uzavřít tvrzením, že Re-Co nabízí dobrý potenciál pro vysoký zisk za předpokladu, že jsou úsporná opatření skutečně identifikována a implementována, ale na druhou stranu představuje značné ekonomické riziko, pokud se úspor z jakéhokoli důvodu nepodaří dosáhnout, neboť vysoký podíl fixních nákladů bude vždy zahrnut.

S využitím materiálů společnosti SEVEn
Obrázky: SEVEn

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.