Informací o energetické efektivitě budov není v současnosti nikdy dost. Energeticky úsporných budov je u nás stále poskrovnu, stejně jako firem, které by je stavěly. Přesto je již v obecném povědomí přijímána nutnost energetických úspor a zájem o nízkoenergetické stavby prudce roste nejen mezi odborníky, ale i širokou veřejností. Od června je všem zájemcům k dispozici nový zdroj informací, portál otevřené internetové encyklopedie šetrného stavění.
Přinášíme reakce na článek Kosmetické změny programu Zelená úsporám nemohou zabránit jeho totálnímu zhroucení od JUDr. Ing. Mgr. Petra Měchury.
Ministr životního prostředí Ladislav Miko vyhlásil na základě malého zájmu občanů 10. srpna tohoto roku další, od dubna již druhou a podle něj zásadní změnu v podmínkách dotačního programu Zelená úsporám, od které si slibuje masivní zvýšení zájmu o dotace. Doposud totiž ministerstvo obdrželo k 10. srpnu pouhých 205 žádostí z očekávaných 250 tisíc. Podobně se také zatím neobjevilo očekávaných 30 tisíc nových pracovních míst a neprojevilo se ani zmírnění dopadů ekonomické krize, ani podpora domácích výrobců kotlů, jak předpokládal bývalý ministr Bursík.
Energetická efektivnost domů postavených zvláště v 70. až 80. letech, případně dříve, je často na velmi nízké úrovni. Pokud jste se tedy rozhodli zkvalitnit své bydlení po stránce energetické, měli byste si naplánovat kvalitní renovaci, která by měla být v souladu s nízkoenergetickou výstavbou. Díky této modernizaci můžete získat pohodu a vysoký standard bydlení, který se jen minimálně liší od podmínek v novostavbě.
V poslední době jsou v některých médiích až nekriticky vyzdvihovány výhody tepelných čerpadel (TČ), která svými dotacemi podporuje také Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Martinem Bursíkem. Vytápění tepelnými čerpadly je v určitém období roku velice levné, ale při teplotách blížících se nule nebo dokonce pod bodem mrazu je ekonomicky daleko méně výhodné než vytápění extra lehkým topným olejem nebo třeba zemním plynem.
Lokalita s nízkoenergetickými domy není v současné době nic tak výjimečného, alespoň co se myšlenky týče. V roce 2003, kdy tato realizace vznikala, to však nebyla věc zcela obvyklá. Navíc přestože se pyšní přívlastkem nízkoenergetická lokalita, není zde úspora energie tou prioritní záležitostí. Prioritou je především člověk a jeho dobrý pocit z bydlení. Tím se bude pravděpodobně i v budoucnu odlišovat od jiných, nově vznikajících zástaveb.
Jihočeské občanské sdružení pro záchranu prostředí Calla zorganizovalo 30. dubna 2009 exkurzi do Rakouska zaměřenou na obnovitelné zdroje energie a jejich vliv na životní prostředí. Navštívili jsme dvě malé vodní elektrárny, bioplynovou stanici v Gutau, větrnou elektrárnu ve Spörbichlu a česko-německou výstavu ve Windhaagu.
Energetická sanace budov, jak se říká jejich opravám, se stane v průběhu následujících 20 let jedním z hlavních úkolů stavebnictví. Do značné míry se týká i jednotlivých stavebníků. Jedinou cestou, jak se vyhnout riziku nekontrolovatelného nárůstu cen energií, je maximálně snížit závislost na neobnovitelných, fosilních zdrojích energií. Budeme-li uplatňovat zásady nízkoenergetických a energeticky pasivních budov, energetickou náročnost vytápění můžeme snížit až o 60 až 90 % ve srovnání se současným stavem, a to nejen v případě nové výstavby, ale i při sanaci existujících budov.
Stavební odvětví s sebou přináší stále naléhavější otázky spojené s udržitelným rozvojem a vlivem na životní prostředí. Podle aktuální situace lze usuzovat, že zájem o nízkoenergetické a pasivní domy stoupá, ale informovanost odborné veřejnosti nikoliv. Tento problém lze řešit kvalitní osvětou a cíleným přenosem informací o trendech a inovacích v oblasti udržitelného stavebnictví.
Energeticky pasivní domy mohou vypadat jako jakákoliv jiná kvalitní architektura. V pasivním standardu mohou být postaveny i kancelářské budovy, školy a školky, výrobní prostory, nákupní centra či tělocvičny. V západoevropské architektuře se toto téma dostává do povědomí lidí stále více. A je nejvyšší čas, aby se stalo tématem dne i u nás.
Nové ústředí Integrated Design Associates (IDeAs) svědčí o tom, že tato společnost skutečně bere vážně své předsevzetí pomáhat architektům navrhovat nejlepší a energeticky nejúčinnější budovy. Tato administrativní budova je první ve Spojených státech, která je energeticky soběstačná a nezatěžuje životní prostředí žádnými emisemi oxidu uhličitého. Společnost Johnson Controls navrhla a nainstalovala unikátní HVAC (Heating Ventilation and Air Conditioning) systém s tepelným čerpadlem, který zásadně přispívá k minimalizaci spotřeby energie v budově.
Ať chceme nebo ne, řada politických rozhodnutí významně ovlivňuje náš život. Průkaz energetické náročnosti budov je jedním z těch, které, ač širší veřejností nepovšimnuto, může výrazně ovlivnit tepelné vlastnosti budov a jejich systémy.
Jakou máte ledničku? Áčko? Dokonce A+! A pračku? A co dům? Že je to nesmysl, že domy nejsou takhle značené? Ale ano, jsou – tedy, už brzy budou! Přinejmenším ty nově realizované. Je to logické vyústění trendu sjednocování tuzemských předpisů s legislativou Evropské unie.
Vhodně zvolený typ obvodového zdiva, tloušťka tepelné izolace podlahy a stropu, kvalita oken, způsob větrání a vytápění může vést k významným úsporám energie. Odborníci i laici si nyní mohou energetickou náročnost budov z cihelných bloků snadno spočítat prostřednictvím programu Energetický štítek, který na svých internetových stránkách spustila společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Aplikace zařadí zvolený objekt do příslušné kategorie energetické náročnosti, znázorní tepelné ztráty a vypočte orientační náklady na vytápění.
Úspora energie a s ní související hodnocení budov prostřednictvím spotřeby energie je oblast, která v současnosti z důvodu legislativních požadavků kladených na členské země EU prochází dynamickým vývojem. Jedním z odvětví, kde lze dosáhnout významných úspor energie za přijatelné vložené náklady, je úspora provozní energetické náročnosti budov a také zvýšení energetické účinnosti.
